Císař Zikmund potvrzuje a obnovuje měšťanovi Nového Města pražského Pavlíkovi (Pawlico) předložené listiny a prohlašuje je za navždy platné. Pavlík před něj předstoupil a předložil mu listinu Svacha (Swachonis), zemřelého měšťana stejného města, a dvě další zpečetěné listiny a požádal ho o jejich potvrzení a obnovení. V první listině učinil Svach svoji poslední vůli a stanovil její vykonavatele, jak měšťané činí podle práva a obyčeje. V druhé listině pojednal Svach o ročním platu tří kop grošů z jeho mlýna na Poříčí (Porziecz), který je pátý v pořadí od břehu zemřelého lazebníka Janka (Jenkonis balneatoris), z kterého mají vykonavatelé poslední vůle koupit každý rok oblečení a rozdělit ho chudým. Třetí listinou zůstavuje zemřelý měšťan Nového Města pražského Benák (Benako), bratr Svacha a hlavní vykonavatel jeho závěti, roční plat tří kop grošů ze svých tří domů a tří mlýnů, z kterého má být taktéž kupováno oblečení pro chudé. Císař Zikmund je tomuto právoplatnému a uvážlivému přání nakloněn, protože se týká blaha chudých a zmírnění jejich nouze.