Papež Martin V. na základě supliky Řehoře Guldana (Gregorii Gulden), rektora farního kostela sv. Mikuláše ve Svojšíně (rectoris parrochialis ecclesie s. Nicolai in Sweyssina), kněze, bakaláře svobodných umění baccalarius in artibus existit
a také kaplana římského a českého krále Zikmunda Lucemburského,1 Viz regest; regest.
nařizuje Jakubovi de Camplo (Jacobo), biskupovi ve Spoletu (episcopo Spoletano), který nyní přebývá u římské kurie in Romana curia commoranti
, aby odvolal listinu níže uvedeného papeže Jana XIII. a udělil mu farní kostel sv. Václava v Tachově (parrochiali ecclesia s. Wenceslai in Tachovia) v pražské diecézi poté, co se ujistí o pravdivosti níže uvedených skutečností si ita est
: před časem se smrtí rektora Jana Rothomagis uvolnil farní kostel sv. Václava v Tachově, ke kterému tehdy patron kostela český král Václav IV. (Wenceslaus, rex Boemie) prezentoval Jana Konradi, převora karmelitánského kláštera blažené Marie Na Písku v Novém Městě pražském (Johannis Conradi, fratris tunc prioris domus b. Marie in Arena Nove civitatis Pragensis ordinis fratrum b. Marie de Monte Carmeli), svému vikáři a arcibiskupu pražskému Konrádovi z Vechty (Conrado, archiepiscopo Pragensi), jenž řečeného Jana Konradi uvedl ke zmíněnému kostelu sv. Václava. Protože takové uvedení ke kostelu nebylo v souladu s právem, požádal řečený Jan Konradi o řešení papežský stolec. Baltazar Cossa (Baldassari), biskup v Tusculum (episcopo Tusculano), tehdy ve své obedienci označovaný papežem Janem XXIII. (in sua obediencia ... Johanni XXIII nuncupato), dal prostřednictvím své listiny často zmiňovaný kostel do správy zmíněnému převorovi Janu Konradi (commendari mandavit). Poté co se správy kostela ujal Jan Konradi a následně zemřel král Václav IV., rozvážil římský a český král Zikmund Lucemburský (Sigismundus, Romanorum et Bohemie rex), že výše uvedené propůjčení správy kostela se stalo ke škodě světských kleriků a prezentoval k uvedenému kostelu zmíněného Řehoře Guldana, jehož pak ke kostelu uvedl Petr Polák (Petrus Polak), kanovník pražský canonicus Pragensis
a generální vikář in spiritualibus pražského arcibiskupa ipsius archiepiscopi in spiritualibus vicarius generalis
. Protože se však Řehoř Guldan obával, zda takovéto uvedení ke kostelu bylo v souladu s právem, žádal o výše uvedené vyšetření a následné udělení kostela sv. Václava v Tachově. Tomuto udělení sice nemá vadit non obstantibus
, že drží oltář sv. Leonarda ve farním kostele ve Weidenu (altare s. Leonardi situm in parrochiali ecclesia in Salice) v řezenské diecézi (Ratisponensis diocesis) a také řečený farní kostel sv. Mikuláše ve Svojšíně, ale pokud by svobodně dosáhl držby zmíněného kostela sv. Václava v Tachově, má povinnost se vzdát uvedeného kostela ve Svojšíně.2 K tomu také viz regest; regest.
Ven. fr. Jacobo, episcopo Spoletano in Romana curia commoranti, salutem etc. Sedis apostolice providencia … Dudum siquidem pro parte d. f. Johannis Conradi, fratris tunc prioris domus b. Marie in Arena Nove Civitatis Pragensis ordinis fratrum b. Marie de Monte Carmeli, bo. me. Baldassari, episcopo Tusculano in sua obediencia … Johanni XXIII. nuncupato, exposito, quod olim parrochiali ecclesia s. Wenceslai in Tachovia Pragensis diocesis, quam quondam Johannes, ultimus ipsius ecclesie rector, dum viveret, obtinebat, per eiusdem Johannis rectoris obitum, qui extra Romanam curiam diem clausit extremum, vacante, clare me. Wenceslaus, rex Boemie, tunc verus patronus ipsius ecclesie … , prefatum Johannem Conradi ad ipsam ecclesiam … ven fr. nostro Conrado, archiepiscopo Pragensi, seu eius vicario … presentaverat, idemque archiepiscopus sive vicarius ipsum Johannem Conradi in eadem parrochiali ecclesia auctoritate ordinaria instituerat, et quod presentacio et institucio huiusmodi viribus non consistebant … , idem Baldassar … per suas litteras prefatam ecclesiam … eidem Johanni Conradi … commendari mandavit, prout in ipsis litteris plenius continetur. Cum autem, sicut exhibita nuper nobis … pro parte d. f. Gregorii Gulden, rectoris parrochialis ecclesie s. Nicolai in Sweyssina dicte diocesis, peticio continebat3 Viz regest a regest; srov. regest a regest.
, postquam prefata ecclesia s. Wenceslai prefato Johanni Conradi … commendata fuerat ac dictus Wenceslaus rex decesserat, carissimus in Christo filius noster Sigismundus, Romanorum et Boemie rex illustris, … attendens et considerans, quod commenda huiusmodi in detrimentum clericorum secularium … redundare noscetur … , prefatum Gregorium ad dictam ecclesiam s. Wenceslai … eidem archiepiscopo presentavit, ac d. f. Petrus Polak, canonicus Pragensis, ipsius archiepiscopi in spiritualibus vicarius generalis, … ipsum Gregorium … in ecclesia s. Wenceslai instituit antedicta. Cum autem … prefatus Gregorius dubitet presentacionem et institucionem predictas … viribus non subsistere, nos ... dicto Gregorio, qui presbiter et … bacallarius in artibus existit, … consideracione dicti regis pro ipso Gregorio, dilecto capellano suo, nobis super hoc humiliter supplicantis, specialem graciam facere volentes, fraternitati tue per apostolica scripta committimus et mandamus, quatenus vocatis dicto Johanne Conradi et aliis, qui fuerint evocandi, si est ita, litteras necnon commendam huiusmodi … auctoritate nostra revoces … ipsamque ecclesiam s. Wenceslai … , cuius fructus … vigintiquatuor marcharum argenti … valorem annuum … non excedunt, … eidem Gregorio auctoritate nostra prefata conferas et assignes, inducens … , contradictores … Nos enim … Non obstantibus … aut quod idem Gregorius … altare s. Leonardi situm in parrochiali ecclesia in Salice Ratisponensis diocesis … necnon parrochialem ecclesiam s. Nicolai prefatam noscitur obtinere. Volumus autem, quod dictus Gregorius … , quamprimum prefate ecclesie s. Wenceslai possessionem fuerit pacificam assecutus, eandem ecclesiam s. Nicolai … dimittere teneatur. Et insuper …
Datum Rome apud s. Petrum quarto non. Decembris a. quarto.
Supra dext.: Conilli — In fine: Ja. XXVII secundo non. Januarii a. quarto de Cerretanis