Já Zděnek z Postupic vyznávám tímto listem všem, kdož jej uzří nebo čtoucí slyšeti bude, že když dobré paměti Linhart z Tatouňovic byl jest staven v Starém M. Pr. a na rathouz vsazen od studentův Betlemských pro úroky, kteréž jim měl platit 5 k. na sv. Havla a 5 k. na sv. Jiří, tuť mně jest svrchupsaný Linhart prosil, abych jeho vyručil a slíbil za něho 5 k. gr., kteréž měl to půlletí jim ouroku dáti napředjmenovaným studentům. A tak k jeho prosbě slíbil jsem jim pod tú příčinu, jestli že on sám těch 5 k. nedá, zaslibuji vám plniti. A tak jsem učinil, že jsem musel své vlastní peníze za něho dáti, půl čtvrtý kopy dal jsem jim a ještě půl druhé kopy dlužen jsem jim z těch 5 kop a předepsaný Linhart slíbil jest pod věrou staviti se v Praze a s nimi se konečně smluviti, aby jim platil svým obyčejem, jakož jest prvé bez zmatku platil aneb aby jim sto kop m. dal, aby oni sobě za ty peníze jiné zboží koupili. Dále pak, stavěl-li se čili nestavěl, aby to svědčiti — než to že jsem musel já své peníze zaň dáti. Toho jest mně dobře svědomí. A na svědomí toho jsem vlastní pečeť svou k tomuto listu přitiskl. Psán na Postoloprtích na den sv. Martina l. 1430.