Bratři Václav II. (Wenczlaw), Mikuláš IV. (Niclas), Vilém I. (Wilhelm) a Arnošt I. Opavští (Ernst gebrudere von gotis gnaden herczoge vnd herren zu Troppaw), oznamují, že pro obecné dobré gemeynen nutcz obyvatel jejich knížectví propůjčili městům Opavě (Troppaw), Hlubčicím (Lupschicz) a Zlatým Horám (Czuckmantel) své právo razit opavské haléře vnsir troppischen heller. K tomuto kroku se odhodlali z důvodu dlouhodobě špatné kvality mince, kterou trpěla nemalé škody celá jejich země a všichni jejich poddaní. Knížata se zavazují nezasahovat nadále do ražby mince. Pověřená města jim mají pouze odvádět roční plat ve fixní výši 100 hřiven moravského počtu splatný ve dvou termínech na sv. Jiří a na sv. Michala, a to polovinu v groších a polovinu v opavských haléřích. Pokud by se však císař der romische keyser rozhodl nařídit zastavení ražby opavského haléře, přestávají být i města povinna odvádět do knížecí pokladny řečený mincovní plat. Knížata dávají městům právo stíhat a trestat padělatele bez rozdílu stavu a pohlaví. Jestliže by ale měšťané žádali o pomoc ze strany zeměpanské moci, má jim být vyhověno.