Císař Zikmund potvrzuje a obnovuje ke cti Boha, Panny Marie a svatého Vojtěcha i všech ostatních svatých opatu Heřmanovi (Hermanus) a konventu benediktinského kláštera Břevnov (monasterii Brewnouiensis) u Prahy (Pragam) na jejich přání všechna jejich privilegia a listiny, které dostali od jeho předchůdců, římských a českých králů Karla IV. (Carolo) a Václava IV. (Wenceslao), českých knížat Boleslava (Boleslao) a Břetislava (Brzetislao), stejně jako od českého krále Václava I. (Wenceslao) a jiných knížat a věrných Kristu, o jejich zbožích, svobodách, milostech a právech ve všech jejich větách, výrazech, bodech i článcích a obzvláště zde vložené listiny:
Král Václav IV. potvrzuje a obnovuje klášteru Břevnov vloženou listinu krále Karla IV. z 14. ledna 1351 a vrací klášteru ta práva a zboží, která mu byla dříve udělena od knížat a jiných osob a která byla v průběhu času zapomenuta nebo byla klášteru odebrána. Dáno 20. září 1395 v Praze.1 RBMV V/I-1, s. 236–237, č. 516.
Král Karel IV. potvrzuje a obnovuje klášteru Břevnov tři vložené listiny českých králů a knížat, a sice zakládací listinu knížete Boleslava z 14. ledna 993, listinu knížete Břetislava z 18. října 1045 a listinu krále Václava I. z 18. června 1234. Dáno 14. ledna 1351 v Praze.2 RBM V/3, s. 504, č. 1019.
Kníže Boleslav II. zakládá klášter Břevnov. Dáno 14. ledna 993 v Praze.3 CDB I, s. 347–350, č. 375.
Kníže Břetislav daruje klášteru Břevnov určité zboží. Dáno 18. října 1045 v Praze.4 CDB I, s. 352–354, č. 379.
Král Václav I. vylučuje poddané kláštera Břevnov z moci hradských soudců a osvobozuje je od placení rozličných dávek a povinností, tak jak to stanovuje králem Přemyslem Otakarem I. potvrzené privilegium knížete Boleslava II.. Dáno 18. června 1234 v Praze.5 CDB III/1, s. 76–80, č. 73.
Zikmund stanovuje, že všechny tyto listiny mají být navždy platné, a opravuje všechny jazykové, obsahové nebo formální nedostatky, které by se možná mohly objevit v konfirmovaných privilegiích. Nakonec všem zakazuje porušovat jeho konfirmační listinu, pokud se chtějí vyhnout těžké nemilosti jeho, říše a Českého království, jakož i trestům stanoveným ve vložených listinách a pokutě 50 marek ryzího zlata, přičemž polovina řečené sumy má být zaplacena do jeho královské komory a druhá polovina opatovi a klášteru Břevnov.