Papež Martin V. nařizuje Martinovi opatu benediktinského kláštera ve Vilémově (abbati monasterii in Wilemow), aby na žádost římského a českého krále Zikmunda (Sigismundi, Romanorum et Boemie regis) a také opata a konventu benediktinského kláštera sv. Prokopa v Sázavě (abbatis et conventus monasterii s. Procopii ordinis s. Benedicti) v pražské diecézi (Pragensis diocesis) z moci papežské trvale inkorporoval k uvedenému sázavskému klášteru, jehož roční důchod nepřevyšuje 300 hřiven stříbra, farní kostel ve Skramníkách (in Scrampnick) v téže diecézi, jehož roční důchod nepřevyšuje 24 hřiven stříbra a k němuž má zmíněný klášter patronátní právo. Dříve než přikročí k uvedené inkorporaci, má se vilémovský opat přesvědčit, zda je následující odůvodnění žádosti o inkorporaci pravdivé: sázavský opat spolu s konventem v žádosti uvedli, že jejich klášter s kostelem byl nákladně zbudován ve slavnostním duchu a jeho zdi kromě noviců, laických bratrů a jiných služebníků obývá téměř 30 mnichů vysvěcených na kněze. Kvůli válkám v Království českém a pro velké pohostinství (hospitalitates magnas), které se v klášteře dodržuje, byly jeho příjmy a důchody zmenšeny natolik, že opat a konvent nemohou dodržovat obvyklé pohostinství ani naléhavé každodenní závazky.

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech

• A: N/A
• B: AAV; R. Lat. 213 (Mart. V. a. IV.; De regularibus a. quarto)

• A: N/A
• B: N/A

• MVB VII/1, s. 318‒319, č. 749