Papežský legát a pražský arcibiskup IDKonrád z IDVechty (Kunrat boží milostí Pražského kostela arcibiskup a papežské stolice legat) a bratři IDJan (Jan) a IDJindřich ze IDSmiřic (Jindřich bratřie z Smiřic), ochránci arcibiskupa a IDhradu Roudnice (hradem Rúdnicí), zastavují panoši IDHanuši Rótovi z IDDubů1 (Hanuše Róta z Dubuow), nejvyššímu úředníku arcibiskupa za jeho služby v 200 kopách grošů dvůr v IDMiřejovicích (Mířejewicích) s robotami v IDPohořanech (Podhořanech), v IDBříze (Březí), IDVodochodech (Wodochodech), IDNové Vsi (Nowéwsi), IDRovném (Rowném) a IDČernoučku (Črnučku), vinici v IDPodhořanech (Podhořanech) a úrok jedné kopy a 10 grošů ročně na čtyřech poddaných. Ponechávají si právo výkupu za stejnou částku a za náhradu na vynaložené náklady na nyní pustý dvůr.
1: Neidentifikováno; osoba je pravděpodobně připomínána ještě 30. 3. 1446, viz Kartotéky Augusta Sedláčka, Skříň D, řada D04, zásuvka D04E, lístek č. 409
- IDJindřich Berka z IDDubé na IDHousce (Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce)
- IDMikuláš Zajíc z IDHazmburka na IDBudyni (Mikuláš Zajiec z Hasemburka, seděním na Budyni)
- IDAlbrecht z IDBeřkovic (Albrecht z Běškovic)
- IDVáclav z IDMačovic (Wáclaw z Mačowic)
- IDJan z IDRačiněvsi (Jan z Račiněwsi)
- IDJan z IDŘíčan seděním v IDBechlíně (Jan z Říčan, seděním v Bechlíně)
- IDBeneš z IDVrbna (Beneš z Wrbna)
- IDKonrád z IDVechty: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJan ze IDSmiřic: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJindřich ze IDSmiřic: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJindřich Berka z IDDubé na IDHousce: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDMikuláš Zajíc z IDHazmburka na IDBudyni: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDAlbrecht z IDBeřkovic: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDVáclav z IDMačovic: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJan z IDRačiněvsi: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDJan z IDŘíčan seděním v IDBechlíně: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- IDBeneš z IDVrbna: N/A; N/A; oznámeno přivěšení
- A: N/A
- B: SOA Litoměřice; Rodinný archiv Lobkoviců, Roudnice nad Labem; P 5/8; aktuální uložení neověřeno
- Emler 1881, s. 95-97
- Profous I A-H, s. 174
- Profous III M-R, s. 2
- Profous IV S-Z, s. 414
- Profous IV S-Z, s. 515
- Profous IV S-Z, s. 592
- Profous IV S-Z, s. 627
- Sedláček 1891-VIII, s. 200
- Sedláček 1891-VIII, s. 204
- Sedláček 1891-VIII, s. 205
IDBříza, IDČernouček, IDVodochody a IDMiřejovice jsou vzpomínány jako součást arcibiskupského roudnického panství již v urbáři k roku 1390.2
2: Emler 1881, s. 95-97
My Kunrat boží milostí Pražského kostela arcibiskup a papežské stolice legat, a my Jan a Jindřich bratřie z Smiřic, jimžto pro náramnost těžkých a ukrutných wálek w našie zemi wzniklých dóstojný w boze otec a kněz, kněz Kunrat arcibiskup etc. swrchupsaný poručil jest a owšem swěřil sebe s hradem Rúdnicí i se wším zbožím, což ho k tomu příslušie, aby naším držením a mocným wládáním i wšelikým naším pečowáním hrad ten Rúdnice se wším tiem při něm ostalým zbožím při kostelu a kapitule Pražských zachowán byl, - wyznáwáme tiemto listem společně přede wšemi, ktož jej uzřie a čísti nebo čtúce slyšeti budú, že znamenawše wěrnú, pilnú a snažnú službu i práci slowútného panoše, Hanuše Róta z Dubuow, služebníka a úředníka našeho najwyššieho, kterúžto jsa naším přikázaním w úřadě a wládaní jemu ot nás poručeném, statečně a wěrně i upřiemě ot mnohých let wedl a nesl jest, služby našie i úřadu jsa pilen, nechtiec téj jeho tak wěrné a pilné služby bez hodné a owšem slušné otplaty pominúti, s dobrým naším rozmyslem a zdrawým mnohých dobrých lidí a přátel našich potazem, zawázali sme se a mocí tohoto listu owšem zawazujem témuž Hanušovi práwem a sprawedliwým dluhem we dwú stú kop grošów dobrých střiebrných rázu Pražského, w kterémžto dluhu a penězích zapsali sme a tiemto listem mocně zapisujem dwuor náš w Mířejewicích, s dědinami, s řekami, s luky, s úroky i se wšemi robotami k němu za starodáwna příslušnými a kdežkoli neb otkudžkoli wysazenými, zwlášče pak a zejmena tudiež w Mířejewicích, w Podhořanech, w Březie, u Wodochodech, w Nowéwsi, w Rowném a w Črnučku, a k tomu winnici naši w Podhořanech, s kopú a desieti groši úroka ročnieho na lidech našich, wejmeno na Hepkowi, na Martinowi, na Waňkowi a na Rybkowi, se wším a wšelikým práwem i s celým panstwím, nic owšem sobě tu nezuostawujíce, aby to swobodně mohl držeti a tiem jakžto swým wlastním wládnútí, i wšelikak, jakžby mu sě najlép zdálo, toho požíwati a k užitku swému přiwesti, chtělliby kdy komuž buď dáti, zastawiti, směniti, najieti i prodati w též a takowé práwo, jakož on ot nás tiemto listem k tomu má, bez našie i našich budúcích wšeliké odpory a překážky. S takowúto wšak umluwú a wýmienkú: jestližebychom my neboli naši potomní a budúcí kdyžkoliwěk tomu Hanušowi, neboli tomu ktožby jeho práwem w to zbožie wnikl, dwě stě kop grošuow swrchupsaných dali a zaplatili, tehdy má nám nebo našim potomním a budúcím dworu nadepsaného se wším tiem což k tomu příslušie a což swrchujmenowáno jest, i s celým panstwím zase w naši nebo našich potomních a budúcích moc i drženie postúpiti a s tiemto listem wrátiti, wýmluwy ani odpory neklada w tom nižádné. Ale že týž dwuor w Mířejewicích jest pustý a zbořený, a také bez wšelikého nábytku i bez semen Hanušowi již prawenému ot nás postúpen: protož my nebo naši potomní a budúcí nemáme jeho ani toho, ktožby jeho práwem w to wnikl, z ničehož napomínati ani k čemu nutiti, než dadúc jemu dwě stě kop grošuow, a wrátiec také, ačby co na stawenie téhož dworu naložil, w ten dwuor holý se wším swrchujmenowaným zbožím sě uwázati. A nadto nebo mimo to slibujem naší dobrú wěrú bez wšeliké zlé lsti již pewěděnému Hanušovi neboli jeho práwem w to wniklému na tom nepřekážeti ani jemu kterýmkoli obyčejem sami skrze sě neb skrze kohožkoli buď jiného w to nesahati, do dwú stú kop swrchupsaných splněnie a zaplacenie konečného. A ktožkoli tento list mělby nebo mieti bude s častopsaného Hanuše dobrú a swobodně přiznalú wolí, ten má i mieti bude túž moc i též owšem práwo ke wšem wěcem w něm položeným a popsaným, jakžto won sám.
Na potwrzenie toho my Kunrat boží milostí arcibiskup Pražský etc. swrchupsaný pečet arcibiskupstwie našeho, a my Jan a Jindřich bratřie z Smiřic naše pečeti wlastnie jistým naším wědomím a s plným přiznáním dali sme přiwěsiti listu tomuto dobrovolně. A my také Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce, Mikuláš Zajiec z Hasemburka, seděním na Budyni, Albrecht z Běškowic, Wáclaw z Mačowic, Jan z Račiněwsi, Jan z Říčan, seděním w Bechlíně a Beneš z Wrbna, běhu nadepsaného dobře jsúce swědomi, ku prosbě najdóst. w boze otce a kněze, kněze Kunrata arcibiskupa etc. a ku prosbě urozených Jana a Jindřicha bratří z Smiřic, pečeti naše wlastnie wědomě dali sme i dobrowolně na swědomie přiwěsiti k témuž listu. Jenž jest dán na Rúdnici, léta od naroz. syna božieho po tisíci po čtyřech stech osmmezcietmého léta, tu neděli po božiem křtění.