IDVilém Zajíc z IDHazmburka na IDLibochovicích (Wilem Zagiecz z Hazenburga seděním v Libochowiczich) a jeho sestra IDAnna z IDHazmburka (Anna odtudž z Hazenburga), vdova po IDHanušovi z IDMulheimu (Hanussie z Mulheyma), slibují děkanovi IDJanovi z IDKralovic (Jan z Kralowicz děkan) a pražské kapitule (kapitola kostela Pražského), že po jejich smrti bude pražské kapitule navrácen bez jakýchkoliv překážek dům s pozemkem na IDHradčanech (dom ten i s městištěm na Hradczanech), ležící mezi domy scholastika pražské kapituly IDMikše (Mikssowim, mistra školnieho kostela Pražského) a oltářníka IDŠeka (Ssekowym, oltářníkem oltáře svatého Benedikta téhož kostela Pražského), který jim byl dán na dobu jejich života. Rukojmí IDJindřich z IDElsterberka na IDPlané (Henrich z Elstemberga seděním na Plane), IDMikuláš Zajíc z IDHazmburka na IDKosti (Mykulass Zagiecz z Hazenburga seděním na Kosti) a IDZbyněk z IDHazmburka (Sbyniek z Hazenburga), syn vydavatelů, se zavazují uvedený dům předat pražské kapitule do dvou týdnů (ihned po dvú) od skonu vydavatelů listiny pod pokutou 200 kop grošů pražských (pode dvěma sty kopami grošov základu rázu pražského). Pokud své závazky nesplní, zavazují se osobně nebo v zastoupení panoše nastoupit ležení v hospodě v IDPraze (do Prahy) nebo v jiném královském či poddanském městě v IDČechách (do jiného kniežecieho anebo panského města v Czechach), jak jim věřitelé určí. V případě smrti některého z ručitelů má dojít během jednoho měsíce ke jmenování nového a k obnovení zlistinění. Kdokoliv bude disponovat tímto listem s vědomím věřitelů, má stejná práva jako oni sami.
- IDJindřich z IDElsterberka na IDPlané (Henrich z Elstemberga seděním na Plane)
- IDMikuláš Zajíc z IDHazmburka na IDKosti (Mykulass Zagiecz z Hazenburga seděním na Kosti)
- IDZbyněk z IDHazmburka (Sbyniek z Hazenburga)
- IDVilém z IDHazmburka: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDAnna z IDHazmburka: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDJindřich z IDElsterberka: N/A; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDMikuláš z IDHazmburka: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDZbyněk z IDHazmburka: N/A; červená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu (15. století): Littera de domo domini Wilhelmi Zagyecz ad tempora vite in Hradczana stogeczij.
- Na rubu: Circa sectorem scole ex una parte et circa altare sancti Benedicti ex altera parte.
- A: APH; AMK; sign. XXVII 17; aktuální uložení neověřeno
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
My Wilem Zagiecz z Hazenburga seděním v Libochowiczich a Anna odtudž z Hazenburga, někdy manželka urozeného pana Hanussie z Mulheyma, sestra jeho vlastnie, vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, tak jakož nám poctivý mistr Jan z Kralowicz děkan a kapitola kostela Pražského, dom ten i s městištěm na Hradczanech, kterýž leží mezi domem mistrovým Mikssowim, mistra školnieho kostela Pražského, s jedné a mezi domem kněze Ssekowym, oltářníkem oltáře svatého Benedikta téhož kostela Pražského s druhé strany v drženie dali a nám toho k zvláščnie našie prosbě a libosti se všemi právy a svobodami postúpili do našich obú životú a nic dále, jakož to list jich, kterýž nám na ten jistý dóm vydali polnějie ukazuje, tak my jim dobrú a čistú naší vieru slibujem tiemto listem, když by náš koli Wilema a Anny svrchu psaných Boh smrti neuchoval, jehož Pán Boh dlúho ostřez, že od našich dědicóv anebo od těch, ktož toho domu od nás a po nás budú v držení, toho domu beze všeho zmatku a beze všech škod a nákladóv počítánie dříve psaným kněžím děkanovi a kapitole a jich budúcím a kostelu Pražskému jmí postúpeno býti a odtud nic nebráno ani hýbáno nejmá býti, což jest koli hřebíky přibito anebo přistáno a zvláště stkli ižadnými odtud také hýbáno nejmá býti. A my Henrich z Elstemberga seděním na Plane, Mykulass Zagiecz z Hazenburga seděním na Kosti, Sbyniek z Hazenburga, syn pana Wilema svrchu psaného, rukojmie zadřieve psané pana Wilema Zagiecze z Hazenburga a za paní Annu, sestru jeho, dobrú a čistú naší vieru a pode dvěma sty kopami grošov základu rázu pražského dřieve psaným kněžím, děkanovi a kapitole slibujem tiemto listem, kdyžkoli svrchu psaných pána Wilema a panie Anny Boh smrti neuchová, že jim ihned po dvú nedělí dřieve psaného domu bude sstúpeno, tak jakož jest svrchu psanáno. Pakli by sě to nestalo a my rukojmie svrchu psaní od nich napomenuti jsúc ihned nezjednali, aby jim toho domu sstúpeno bylo, tehdy ihned nazajztřie my svčichni rukojmie, kteříž od svrchu psaných kněží, děkana a kapitoly napomenuti budem, jeden druhého nečakajie ani sě druhého nebytiem vymlúvajie, do Prahy anebo do jiného kniežecieho anebo panského města v Czechach, každý z nás s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma do hospody ctného hospodáře, kteráž nám od nich ukázána bude, vléci jmámy, anebo každý z nás miesto sebe rytieřského řádu panoši každého s jedniem pacholkem a se dvěma koněma sic bude moci poslati a vložiti v pravé a v obyčejné leženie, a z toho leženie na ižádné právo nemáme vyjezdieti ani vyjíti tak dlúho, dokudž bychom jim svrchu psaných dvú stú kop grošov nesplnili anebo nezjednali, aby jim dřieve psaného domu bylo postúpeno, a škody a náklady, kteréž by proto vzeli a na to naložili, ještož by je dobrým svědomím pokázati mohli, penězi hotovými. A když by koli, ač i svrchu psaní pan Wilem a paní Anna živi budú i také po jich smrti až do sstúpenie toho domu, kterého z nás rukojmí Boh smrti neuchova, jehož Bože nedaj, tehda my živí zuostalí slibujem jiného tak dobrého a tak movitého a tak jistého k sobě v to rukojemstvie přistaviti v měsieci a list tento v táž slova obnoviti tolikrát, kolikrát toho potřebie bude, pod pokutú svrchu psaného leženie. A ktož tento list s svrchu psaných kněží, děkanovú a kapitoly, dobrú volí jmieti bude, ten má jmieti všechna práva svrchu psaná v tomto listu. Toho na potvrzenie a jistost pečeti našie vlastnie s naší dobrú volí a svědomím přivěšeny jsú k tomuto listu. Jenž dán v Prazie léta od narozenie Syna Božieho tisíc čtyřista ve dvadcátém létě, ten úterý před svatým Benediktem.