Ve jméno Božie amen. Já Janek z Podgistbie, měštěnín Stareho Myesta prazskeho, oznamuji, tiemto listem všěm lidem a na vědomie dávám, že ačkolivěk jsa zdráv na těle a požívaje svobody zdravého rozumu, však obávaje sě tyto časy búřavé a nebezpečné rozličných příhod, poňavadž sebú v nich člověk před smrtí nenie jist i jedné hodiny, že všěho zbožie mého, movitého i nemovitého, kteréhož mi jest Pán Buoh všěmohúcí z své štědrosti pojčiti ráčil, aby sě o ně po mé smrti mezi přáteli a příbuznými mými nedály svárové ižádní, toto své poslednie poručentstvie zpósobuji, činím a zjednávám obyčejem tiemto. Najprve chci a úmysla mého jest, aby dluhové moji, jimiž jsem dlužníkóm svým vinovat a dlužen zuostal, ješto býti řádně a dobrým svědomím, vedle měsckého práva mohly dokázány býti, z statku mého napřed byly zaplaceny; potom zjednávám a ustanovuji tohoto poslednieho poručenstvie i dětí svých, Jan a Aniczky, poctivú paní Aniczku, manželku svú milú, mocnú a najvyšší poručnici; prosě také múdrých a opatrných mužóv Ssimona od byeleho lwa a Jana Reczka, měšťan nadepsaného města pražského, k čemuž by jich svrchu psaná manželka má potřebovala, aby ji k tomu radni a pomocni byli, jakož já jim toho nad jiné lidi plně doufám. Dále a potom odkazuji a mocně dávám veškeren statek svoj movitý i nemovitý i nápad, kdež by kolivěk mohl nalezen neb optýn býti, nic nepoostavuje, svrchu psané manželce své s dětmi nadepsanými k jmění, k držení a k dědičnému požívání, kterýmžto všiem statkem tudiež i dětmi, aby již jmenovaná manželka má mocně vládla a je u sebe, dokudž by k letom rozumným nepřišly chovala. A také je zpravovala, jakož já ji toho úplně svěřuji a doufám. A v tom ve všěm, aby je od přátel i jiných lidí nebylo překážěno obyčejem ižadným. Toho znameniě přidávaje, jestliže by jie které z svrchu psaných dětí poslúchati nechtělo, jehož Bože nedaj, s takovým, aby učinila jakož na neposlušné záleží, takově bude-li jemu, co chtieti dáti z své dobré vole, aby za dobré přijelo. Pakli nebude chtieti, aby na ni nemohlo sáhnúti žádnú mocí ani kterým právem buďto duchovním neboli světským, a jestliže by svrchu psané děti mé zemřely před lety svými rozumnými, tehdy aby veškeren statek spadl na manželku mú často psanú plným právem. A v to, aby ji od žádného nebylo saháno obyčejem ižadným. Dále naposledy oznamuji, že mistr Neustup má ote mne některaký list, jenž svědčí na sto a na dvaceti kop grošuov, kterýžto list učinil jsem pro některé příčiny v ta doby nynie potřebné, a zvláště proto, ješto mě macecha má tiskla od statku mého bezprávně pro ztracenie listu od Lanczmana věnného, jenž jest svědčil na dvě stě kop grošuov; a ten list toliko svědčil a moc měl do dětí a děti byly, protož jestliže by kdy po mé smrti ten jistý list vyšěl najěvo a na světlo, aby žádné viece moci neměl kdo upomínati svrchu psaných peněz, neb sem jemu nebyl v ničemž vinovat aniž jest mne, kdy z nich za mého zdravého života upomínal, poňavadž jest práva neměl ižadného. Toho všecko na potvrzenie pečeť má vlastnie s dobrým vědomím přivěšena jest k tomuto listu a na svědectvie prosil jsem múdrých a opatrných lidí a mužóv Michala zlatníka a Jacuba zeleznika, konšelóv přísežných svrchu psaného města pražského, že sú také své pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého a šestmezcietného, v středu den svaté Doroty blahoslavené panny.

Antescripta littera testamentalis inserta est litero civitatis ex mandato dominorum consulum feria ante Nicolai anno et cetera XXVI ad peticioni.