Prokop Brevík (Prokop Bervik) se zavazuje Petříkovi Olbramovi ze Škvorce (Petříkovi řečeném Olbrámkovic na Škvorci), že ho zprostí všech závazků u zemských desk k dvanácti kopám grošů platu (dvanácte kop grošuov platu ročnieho věčného a dědičného), které předtím Prokop prodal Vilémovi z Konic (Vilémovi z Konic) za sedmdesát kop grošů (za sedmdesáte kop grošuov). Uvedený plat byl přitom zapsán na Petříkovi Olbramovi ze Škvorce a na příslušenství Škvorec (na všem zboží, kteréž k Škvorci přísluší) a Prokop jej měl Vilémovi zapsat do zemských desk, nicméně předtím, než k tomu došlo, Vilém prodal Petříkovi Olbramovi uvedený plat za stejnou částku. Zavazuje se, že ho ochrání před případnými nároky, které by vůči dotčenému platu vznesly třetí osoby.
Teige (AČ XXVIII, s. 267 , Škvorec 2), klade ukázku do 27. října 1431. To odpovídá textu zápisu, kde se hovoří o sobotě předvečeru Šimona a Judy za úřadu konšelů Pešíka z domu U stříbrné hvězdy a Vavřince Babky (sabbato in vig. Simonis et Jude [apostolorum Christi, presentibus Pessicone a stella et Laurencio Babka, consulibus ad predicta pleno ex consilio deputatis). Uvedení vykonávali konšelský úřad v dotčeném roce. Tomek 1905-V, s. 81.
Roční datum lze odvodit na základě předchozího zápisu na tomtéž fol., kde se uvádí rok 1431 za úřadu purkmistra Hanuše Bezbradého (Actum pleno in consilio feria II. post Francisci, tempore regiminis Hanussii Bezbrady, magistri civium, anno et cetera XXXI°). Úřad purkmistra vykonával Hanuš Bezbradý 20. října 1431. Tomek 1905-V, s. 81.
Přepis regestovaného dokumentu
Tak jakož jest opatrný Prokop Bervik prodal slovutnému Vilémovi z Konic dvanácte kop grošuov platu ročnieho věčného a dědičného na slovutném Petříkovi řečeném Olbrámkovic na Škvorci i na jiném na všem zboží, kteréž k Škvorci přísluší za sedmdesáte kop grošuov, kterýžto plat svrchupsaný Prokop měl jesti témuž Vilémovi spravovati až do desk zemských a v té mieře, nežli sě jest to stalo prodal jesti svrchupsaný Vilém ten jistý plat tak kúpený nadepsanému Petříkovi Olbrámkovic za jistú sumu peněz, kterémužto Petříkovi již jmenovaný Prokop slíbil jest a tiemto zápisem slibuje spraviti a osvoboditi těch jistých dvanádct kop grošuov platu, ač by co v svém držení zavadil dskami zemskými nebo jiným řádem, ač by dsky zemské v své moci nebyly za jich zdravého života, kteréhož by páni rytieři, panošie a zemané země této obecně za právo požívali, vším svým statkem movitým i nemovitým, kterýž nynie má neb potom mieti bude, tak jakož jest měl dřéveřečenému Velémovi spravovati, téhož Petříka Olbramkovic, dědice i budúcé jeho svrchujmenovaný Prokop z těch dvanádcti kop grošuov platu přitomnosti zápisu tohoto propúštěje, quitta, svobodna a prázdna po všechny časy budúcie činie. Také předepsaný Petřík slíbil jest zastúpiti od Viléma svrchupsaného z Konic již jmenovaného Prokopa a jeho bez škody vyvaditi, ač by oč sáhl na téhož Prokopa ještoby sě těch dvanádcti kop grošuov platu dotýkalo. Actum sabbato in vigilia Simonis et Jude apostolorum Cristi, presentibus Pessicone a Stella et Laurencio Babka consulibus ad predictam pleno ex consilio deputatis.