Městská rada IDNorimberka vyjadřuje římskému králi IDZikmundovi (Sigmunden, Römischem keyser, zu allen zeiten merer des Reichs, und zu Vngern, zu Beheim et cetera künig) potěšení z jeho přijetí císařské hodnosti a korunovace (ewer keyserlichen crönung), a naději v prospěch, který to přinese křesťanstvu (der ganczen cristenheit) a IDSvaté říši římské (dem heiligen Römischen Reiche). K ní mu rovněž jakožto věrní poddaní přejí hodně štěstí a nynější i věčné spásy, a doufají, že jejich mu budou moci předat také uctivé poselství osobně.
Norimberská rada oznamuje, jak už dříve uvedla ve svém listu, že probíhající jednání mezi zástupci IDČeského království (des künigreichs von Beheim), IDMarkrabství moravského (Marggraftums von Merhern) a poselstvem basilejského koncilu (in dem heiligen concilio zu Basel) se přesunulo do IDPrahy (gen Prag). Nyní však se koncilní knížata a poselstvo vrátili z Prahy, a radě se doneslo, že delegace IDČeského království a IDMarkrabství moravského by měla opět kvůli zavedeným čtyřem artikulům (vier artikel), které má k dispozici, přijít jednat s koncilními otci a pány (unsern erwirdigen vättern und herren des conciliis) do IDBasileje (gen Basel), aby zachovaly zmíněné články. Dosud není známo, zda přistoupí k obhajobě písemně či ústně. Není tedy zřejmé, zda se dospěje k nějakému rozhodnutí. Rovněž vyrozuměli ze zprávy koncilu, který je vybídl, aby jim ihned poslali do IDBasileje zprávu, což také přislíbili a hodlají učinit. A několik pánů a knížat do koncilní rady vyšle také své vlastní poselstvo.
- Vnější adresa: Dem aller durchlewchtigisten grossmechtigisten keyser und herren hern IDSigmunden, Römischem keyser, zu allen zeiten merer des Reichs, und zu Vngern, zu Beheim et cetera künig, unserm gnedigisten herren.
- A: N/A
- B: StA Nürnberg; Nürnberger Briefbücher 10; fol. 213r‒214r.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Tomek 1879-IV, s. 569.
- Tomek 1899-IV, s. 565‒566.
- Bartoš 1966, s. 143‒162.
- Šmahel 1993-III, s. 276.
- Kavka 1998, s. 170‒172.
- Čornej 2000, s. 584.
- Šmahel 2002-III, s. 1597‒1598.
- Coufal 2020, s. 490‒498.