Městská rada IDPlzně (concilium et comunitas ciuitatis Noue Plsne) informuje prostřednictvím svých vyslanců minority IDMikuláše (Nicolao ordinis fratrum minorum) a IDProkopa Fegaleho (Procopio Ferigel) koncil v IDBasileji (sacro concilio) a IDcísaře Zikmunda (imperiali majestati) o tom, že všichni nepřátelé byli poraženi. Bitva se odvíjela tímto způsobem:
Když se proti sobě položily obě vojska, husité (hussitarum) začali střílet z velkých i z malých děl (multum de bombardis maioribus et minoribus) do ležení panské jednoty (castra nostrorum), jejich lidé začali reptat a volat, aby je raději vedli do boje, než aby se dali bídně postřílet. To když slyšeli hejtmani (barones et capitanei), sebrali sešikovali lid a vydali se k nepříteli. Když tedy přišla doba boje a postupovali proti sobě šiky, tak ti vzadu čili v zadním houfu byli šikováni, tedy šiky jednoty se podle nařízení obrátili, jako by se dávali na útěk, tak že ti, co byli vzadu čili v zadním houfu sešikování, ocitli se v čele jako přední houf. Jak to nepřátelé zpozorovali, vtrhli celým svým táborem do boje, vyskočili z vozů a jezdecky i pěšky je pronásledovali, při tom hlučně troubili a volali hlasem: „Vzhůru, vzhůru za nimi, hle, již běží, běží“ (consurgite, consurgite, et insequamur eos, ecce enim fugiunt). Ti však, což byli v zadním houfu jednoty, když viděli, že se nepřátelé vzdálili od svého tábora a svých vozů, povstali s pomocí boží, o jehož věc se jednalo, a napadli je zezadu, zamezili jim při tom ústup do tábora a jejich vozů. Jiní pak páni a zemané se zdvihli se vším lidem předního početného houfu a utkali se s nimi, a tak je zepředu i zezadu jako snopy poráželi, pobíjet neustávali, ačkoliv se mnozí vzdávali; nebylo tehdy času k braní zajatců, ale jen k pobíjení, tak že jim druzí ty, kteří byli zajati, vytrhli a zabíjeli. A tímto způsobem, s pomocí boží, všecky nepřátele porazili, a málo jich vyvázlo. Zajali jim všechny vozy, zbraně a nástroje. Všichni páni i rytíři, kteří byli dosud v boji, nechtěli odejít dřív, než dokonají co začali. IDCísař vyslal k jednotě poselství, totiž IDPůtu z IDČastolovic (Putham Prircham), IDArnošta z IDVlašimi (Ernestum) a jiné mnohé (alios quam plures), kteří mnoho dobrého způsobí. Také oznamují, že IDcísař Zikmund jim psal, aby za ním vyslali některé členy rady a obce; což ovšem nemohli ze dvou důvodů udělat. Předně se obávali nepřátel, kteří je vždycky strašili, a kdyby vyhráli, snažili by se zmocnit IDPlzně (ad nos) a všechny obyvatele by povraždili; Plzeňští (Nostra) vždy dali přednost smrti než by se jim poddali. Za druhé ačkoliv již zvolili zástupce, kteří k by k císaři měli jet, nemohou je vypravit pro nedostatek peněz, které by potřebovali na cestu; a také vojsko od nich žádá žold, který několik let zadržují; a tak od nich chtějí žold i náhrady za škody, Plzeňští (nos) jsou však vězí v chudobě a bídě. Proto je snažně prosí, aby vyžádali od IDcísaře a od svatého basilejského sněmu nějakou peněžitou pomoc, aby alespoň některé dluhy mohli zaplatit.
- Uprostřed nad textem: Honorabili viro domino IDNicolao ordinis fratrum minorum custodi et IDProcopio Ferigel segel amicis nostris charissimis, concilium et comunitas ciuitatis Noue Plsne.
- A: N/A
- B: AMP Plzeň; Rukopisy; sign. 1f22; fol. 40rv.
- C: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato.
- Palacký 1851, s. 295‒299.
- Grünhagen 1872, s. 258‒259.
- Tomek 1879-IV, s. 640‒649.
- Toman 1898, s. 373‒385.
- Tomek 1899-IV, s. 638‒647.
- Jecht 1916, s. 385‒389.
- Urbánek 1934, s. 151‒159.
- Anděl 1961, s. 84‒86.
- Bartoš 1966, s. 171‒172.
- Bělohlávek 1982, s. 43.
- Čornej 1985, s. 170‒179.
- Šmahel 1990, s. 459, 479.
- Čornej 1992, s. 185‒191.
- Šmahel 1993-III, s. 294‒295.
- Kavka 1998, s. 179.
- Čornej 2000, s. 613‒623.
- Jánský 2001-II, s. 130‒133.
- Šmahel 2002-III, s. 1638‒1639.