Vilém III. Bavorský, ochránce basilejského koncilu a zástupce krále Zikmunda Lucemburského se zaručuje jménem svým a jménem svého bratra Arnošta Bavorského a svého synovce (patruo) Albrechta III. Bavorského, svých dědicům, přátel, příznivců poddaných a všech římské církve poslušných křesťanů mimo České království (cunctisque nostre partis fidelibus extra regnum Bohemie consistentibus) ctí a pověstí, že budou dodrženy průvodní listy pro husitské poselstvo od basilejského koncilu a Zikmunda Lucemburského a jeho vlastní průvodní list, který tímto vystavuje. Jím se zaručuje, že husitské posly s jejich doprovody, a majetkem s ozbrojeným oddílem převezme pod svou ochranu v Domažlicích (Tustha), Tachově (Dachovia) nebo Andělské Hoře (Engelspurg) v čas, který si husité určí, a bezpečně je dovede až do Basileje, kde budou moci bezpečně zdržovat a dle podmínek domluvených s koncilem vyřídit vše, čím budou pověřeni, a následně je na požádání ihned doprovodí zpět do Domažlic, Tachova nebo Andělské Hory (ad aliquem locum predictorum), které si vyberou husitští poslové (ipsi). Poté, co se poselstvo bez odkladů vrátí do Českého království, nebude Vilém III. Bavorský svým průvodním listem nadále vázán. Vilém III. Bavorský se dále zavazuje, že pokud budou průvodní listy ve kterémkoli bodě koncilem, Zikmundem Lucemburským (dictum dominum regem Romanorum), jejich straníky, Vilémem III. Bavorským (nos) nebo jeho straníky porušeny, bez řádného odškodnění, které schválí husitští poslové, ztratí on, Vilém III. Bavorský, čest a všechen majetek. Ten připadne pánům, hejtmanům, městům a obcím Českého království a Moravského markrabství a jejich přívržencům, kteří budou mít právo se jej bez jakéhokoliv odporu zmocnit a držet jej.
- A: N/A
- B: München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 727, fol. 204r-205r
- C: München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 18420, fol. 223v-224r.
Kvůli shodnosti tvarů latinských podstatných a přídavných jmen v dativu a ablativu plurálu není jasné, zda Vilém svůj průvodní dává jen zase sebe, Arnošta a Albrechta a své dědice a ostatním jej jen adresuje nebo zda jej dává jménem všech níže vyjmenovaných včetně všech křesťanů mimo Čechy.
Rukopis C je s největší pravděpodobností opisem konceptu. O tom svědčí, že v něm nejsou vypsána jména knížat, jejichž jménem je průvodní list vydávám, a jsou nahrazena písmeny a, b, c, d. Navíc tomuto rukopisu chybí koroborace. Proto používáme jako základní rukopis B, ačkoliv je hůře čitelný a obsahuje více zjevných chyb. Rukopis C uvádí, že byl průvodní list údajně potvrzen devíti pečetěmi: Datum sub novem sigillis percepimus.
V dopise vystupující Albrecht by měl být Vilému synovec a Arnoštův syn, jak uvádí také Coufal (Coufal 2020, s. 122, pozn. 282). Jeho jméno ale najdeme pouze v rukopise B, kde jej Vilém označuje za svého strýce z otcovi strany (patruo), přičemž jejich příbuzenský vztah byl právě opačný!
Přepis regestovaného dokumentu
Dei gracia Wilhelmus, comes palantinus Reni Bavarieque dux, sacrosancti concilii Basiliensis protector ac invictissimi et serenissimi domini nostri Sigismundi Romanorum, Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc., regis domini nostri graciosissimi locum tenens ad universorum noticiam deducimus per presentes, quod, sicut communitates, barones, nobiles, viri ecclesiastici ac populus de regno Bohemie et marchionatu Moravie suos ad sacrosanctum generale concilium Basiliense ambassiatores et nuncios pro sue intencionis limpidiori declaracione destinare deliberaverint, nos ad honorem dei, universalis ecclesie pacem, superne dileccionis reconciliacionem instantesque et multiplicatas sacri prefati concilii preces et presertim preclari regni Bohemie gloriam et salutem onus huiusmodi suos ambassiatores et nuncios ad locum dicti concilii conducendi ac deinde ad metas regni sui reducendi in nostros humeros et curam, ut sequitur, suscepimus presentibus pro nobis ac illustribus principibus Ernesto fratre et Alberto patruo (sic!) nostris, comitibus palantinatus Reni et ducibus Bavarie ac omnibus heredibus, amicis, fautoribus et subditis nostris cunctisque nostre partis fidelibus extra regnum Bohemie consistentibus recognoscentes et bona fide puroque corde sub discrimine et perdicione honoris et fame nostre promittentes, quod salvos conductus per memoratum sacrum concilium et prefatum dominum Sigismundum regem eisdem ambassiatoribus et nunciis et quibusvis aliis et singulis secum ad prefatum concilium destinandis concessos cum omnibus suis clausulis, modis, punctis et condiccionibus ac eciam nostro salvo conductu, quem presentibus ipsum ipsis plenum, securum et liberum concedimus pure, integre illese, inviolabiliter servabimus et ipsi servabunt, adicientes, quod eosdem ambassiatores et nuncios cum omni sua familia, rebus et bonis, que secum ferre decreverint in Tustha, Dachovia vel Engelspurg tempore per ipsos oportune nobis intimando cum manu gencium armigerarum in nostram proteccionem et firmam custodiam favorabiliter recipiemus et usque ad Basileam salvos et securos perducemus, ubi iuxta pacta, condicciones et modos inter se et dictum concilium concordatos secure et libere morari sibique commissa perorare et expedire poterunt et postquam ad propria redire voluerint, mox ut requisiti fuerimus ipsos in fortitudine gencium armatarum ad aliquem locum predictorum, ad quem ipsi voluerint cum familia et rebus suis salvos et securos sine contradiccione, offensa, iniuria et impedimento nostris aut cuiuscumque alterius reducemus, ita tamen quod servatis singulis punctis et omnibus clausulis salvorum conductuum plene inviolabiliter illis concessorum quam primum ad regnum suum redierint de dicto salvo conductu ultra non obligemur. Sincera insuper fide et corde absque dolo et fraude promittimus, quod si per prefatum concilium Basiliense aut dictum dominum regem Romanorum aut partem ipsorum, nos aut aliquem nostre partis cuiuscumque condicionis vel status extiterint prescripte assecuracionis forma et modus in quocumque punctu vel clausula violati et non servati fuerint, quod deus avertat, et sufficiens emenda iuxta modum excessus sive defectus non fuerit subsecuta, a dictis legatis secundum equitatem merito approbanda, extunc prout exnunc et exnunc prout extunc censemus et presentibus profitemur palam et publice nos fidem violasse et honorem cum omnibus bonis nostris perdidisse dantes dominis baronibus, capitaneis, civitatibus et communitatibus regni Bohemie et marchionatus Moravie et eis adherentibus quibuscumque plenam, liberam et omnimodam potestatem bona nostra omnia mobilia et inmobilia pleno iure occupandi, arrestandi, de eisdem se intromittendi ac ea rite et iuste possidendi accusacione, resistencia, renitencia et contradiccione quibuslibet omnino proculmotis. In quorum testimonium has nostri salvi conductus litteras eisdem traditas nostri sigilli appensione duximus roborandas. Datum Basilee die vicesima quinta mensis Iulii anno domini mo cccc tricesimo secundo.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
My, Vilém, z Boží milosti falckrabě rýnský, vévoda bavorský, ochránce svatosvatého basilejského koncilu a zástupce našeho nepřemožitelného a nejjasnějšího pána Zikmunda, krále římského, uherského, českého, dalmatského, chorvatského atd., našeho nejmilostivějšího pána, dáváme tímto listem všem na vědomí, že jsme ke cti Boží a pro dosažení míru ve všeobecné církvi, usmíření nebeské Lásky a kvůli naléhavým a opakovaným prosbám řečeného svatého koncilu a především pro slávu a spásu věhlasného Českého království, vzali na svá ramena břímě a starost, v případě, že se města, páni, šlechtici, duchovní a lid Českého království a Moravského markrabství rozhodnou poslat na basilejský všeobecný koncil své vyslance a posly, aby jasněji vysvětlili jejich mínění, doprovodit tyto jejich vyslance a posly na místo konání koncilu a následně je dovést zpět na hranice jejich království, jak bude vysvětleno níže. Tímto listem jménem naším a slavných knížat našeho bratra Arnošta a synovce Albrechta, rýnských falckrabat a vévodů bavorských a všech našich dědiců, přátel, příznivců a poddaných a všech věrných křesťanů z naší strany žijících mimo české království vyznáváme a s dobrou vírou a čistým srdcem pod hrozbou ztráty naší cti a pověsti slibujeme, že budeme neporušeně dodržovat stejně my, jako oni průvodní listy udělené týmž vyslancům a poslům a všem ostatním, kteří s nimi budou posláni na koncil, zmíněným svatým koncilem a řečeným panem králem Zikmundem ve všech jejich klauzulích, předpisech, článcích a podmínkách a se všemi jejich klauzulemi, předpisy, články a podmínkami a také naším průvodním listem, který jim tímto udělujeme a kterým jim zaručujeme plně bezpečnou a volnou cestu. A přidáváme, že tyto vyslance a posly s veškerým jejich doprovodem věcmi a statky, které se rozhodnout si sebou vzít, v Domažlicích, Tachově nebo v Andělské hoře v čase, který nám včas sdělí, s ozbrojenou četou přátelsky převezmeme pod naši ochranu a bedlivý dohled a v pořádku a bezpečí je dovedeme až do Basileje, kde budou moct podle dohod, pravidel a podmínek, na kterých se dohodnou s koncilem, v bezpečí a svobodně pobývat říct a vyřídit to, čím budou pověřeni. Až se rozhodnou, že se chtějí vrátit domů, jakmile o to budeme požádáni, bez odmlouvání, ublížení, bezpráví a překážek ze strany naší nebo kohokoliv jiného je doprovodíme s ozbrojenci s jejich doprovodem a věcmi na některé z výše řečených míst, na které sami budou chtít. Nicméně, až se bez odkladů při zachování všech článků a klauzulí průvodních listů, které jim byly plně a neporušitelně uděleny, vrátí do svého království, nebudeme tímto průvodním listem nadále vázáni. Navíc s čistým svědomím a srdcem bez přetvářky a lsti zaručujeme, že pokud řečený basilejský koncil nebo řečený pan král Římský nebo jejich straníci nebo my nebo nějaký náš straník, ať je jakéhokoliv postavení nebo stavu, nedejbůh poruší nebo opomine v kterémkoli článku nebo klauzuli nařízení a předpisy této záruky a nebude následovat dostatečné odškodnění dle závažnosti přestupku nebo opomenutí, které budou muset podle spravedlnosti, jak se sluší, schválit řečení vyslanci, budeme soudit stejně tehdy jako nyní a soudíme nyní stejně jako tehdy a tímto listem zjevně a veřejně prohlašujeme, že jsme porušili slib a ztratili čest spolu se vším naším majetkem, a dáváme pánům, hejtmanům, městům a obcím Českého království a Moravského markrabství a jakýmkoliv jejich přívržencům plnou, neomezenou a svrchovanou moc plnoprávně obsadit, zabavit, převzít a právoplatně vlastnit všechen náš movitý i nemovitý majetek, bez jakéhokoliv obviňování, odporu, vzdorování a odpírání. Na dosvědčení tohoto jsme se rozhodli tento náš průvodní list, který jim předáváme, potvrdit přivěšením naší pečeti. Dáno v Basileje dne dvacátého pátého měsíce července léta Páně 1432.