Jan z Kralovic (Johannes Cralowicz) a Jan z Dubé (Johannes de Duba), generální vikáři pražského arcibiskupství, zřizují věčné beneficium u oltáře Božího Těla, Panny Marie a všech svatých a světic ve farním kostele v Kladsku (Glacz) a inkorporují mu plat darovaný fundátory tak, jak je popsán v inzerované fundační listině a ustanovují jeho oltářníkem Jana Trewchweina (Johannem Trewchwein). Učinili tak poté, co jim předložil Jan Trewchwein, oltářník ve farním kostele v Chrudimi (Chrudim) v litomyšlské diecézi, zmíněnou fundační listinu Konráda, Mikuláše a Jana Paneviců z Lomnice (famosorum Conradi, Nicolai et Johannis Panewicz de Lompnicz) z 15. března 1423 a žádal je, aby byl oltář zřízen jako věčné beneficium. Generální vikáři následně nařídili nejprve děkanovi v Kladsku, faráři v Bożkówě (Ekhardivilla), aby provedl v kostele v Kladsku ohlášky a po jejich vykonání přistoupili k zřízení beneficia a ustanovení oltářníka.