Anonymní kazatel se obrací k nejširší lidové vrstvě obyvatelstva s přáním, aby je Bůh utěšoval v jejich zármutcích a soužení v hrozném a nebezpečném čase, který nyní nastal, jak předpověděl Kristus, apoštolové i svatých proroků. Odmítá některými jedinci propagovaný pacifismus a představuje stanovisko nutnosti boje na základě biblických citátů Izajáš Iz 1, 24 „Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!“ (A zvláštně svatý Isaiáš die: v zvaštních (sic) vybojujete je, točiš protivníky, pokrytce, svódce a Božím voleným překážné) a Zjevení Janovo Zj 17, 14 „Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a věrní.“ (Neb die svatý Jan ve svém zjevení v sedmnácté kapitole: Ti budú s beránkem bojovati, a beránek přemóž je, neb pán nad pány jest a král nad králi; a kteříž s ním povoláni, jsú vyvolení Boží). Vyzývá stoupence, aby tam, kde se nepřátelé pravdy ujali moci v IDPraze, nesetrvávali v hříchu, nýbrž aby odešli. Předkládá důvody, které by měly vést každého poctivého člověka k útěku z prostředka zlých: Kdo bude vyčkávat na nevhodném místě, kdo neoželí svých příbytků a tělesných statků, ten nemůže počítat s tím, že v rozhodující chvíli bude Kristu nablízku. Což dokládá Matouš Mt 24, 31 „On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolané od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.“ (Neb die Kristus ve čtení svatého Matúše v XXIIII kapitole: Pošle anjely neb posly své s trúbú a s hlasem velikým, a shromáždie jeho vyvolené od čtyř větróv) a Lukáš L 17, 37 „Když to slyšeli, otázali se ho: „kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“ (A ve čtení svatého Lukáše v XVII kapitole: Když otázali jeho učedlníci jeho, řkúc, kde pane? odpověděl jest: kdež bude tělo, tu se shromáždie i orlice). V čase pomsty přestalo podle autora platit, že kdekoliv spravedlivý umře, tu dobře umře, což podtrhuje příkladem Lota žijícího v Sodomě a následně cituje Lukáše L 17, 32‒33 Vzpomeňte na Lotovu ženu! Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. (Protož přikazuje pán Kristus řka: Pomněte na ženu Lotowu; kto bude chtieti svú duši spasiti, točiž mezi zlými, ztratí ji). Varuje před mistry, pány a všelijakými svůdci, kteří se vysmívají proroctvím a zrazují věřící, aby opouštěli domovy a utíkali z prostředka zlých, Božímu zákonu protivných a neupřímných, lidí; cituje přitom Marka Mk 13, 21 „Vyvstanou Ižimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.“ (Neb die Kristus dále: Vstanú falešní proroci a dadie znamenie a zázraky, tak aby v blud uvedeni byli, by to mohlo býti, také vyvolení). Zdůrazňuje, že se je takoví svůdci snaží svést, ale každý má uposlechnout Matouše Mt 19, 29 „A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.“ (kdež die: Ktožkolivěk opustí dóm, bratří, sestry, neb otce neb mateř, neb zemi a roli pro jméno mé, stokrát viece vezme a život věčný obdrží). K tomu připomíná Lukáše L 21, 36 „Buďte bdělí a prostě v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ (A opět die: modlte sě, abyste hodni byli utéci všech věcí, které budúcie jsú), protože nesnázím a útrapám se nikdo nevyhne, mezi zlými může se však i dobré srdce obměkčit, nehledě na to, že spolu s nimi bude trpět i nevinný. Podle autora jsou těmi horami, o nichž mluví Kristus, nesmiřitelní zastánci boje za Kristův zákon; k nim se mají všichni uchýlit o pomoc. Ochranu a spasení mohou najít pouze v pěti městech, totiž IDPlzni, IDŽatci, IDLounech, IDSlaném a IDKlatovech, jak dokládá Izajáš Iz 19, 18 „V onen den bude v egyptské zemi pět měst hovořících kenaanským jazykem a přísahajících při Hospodinu zástupů; jednomu se bude říkat „Město pobořené.“ (v městech ohražených, jichžto jmenuje svatý Isaiáš pět, v ten den totiž v příchodu pána Jesu Krista). Námitkám poukazujících na to, že ve městě je více hříchu než než na venkově, oponuje tím, že rovněž v Egyptě bylo více hříchu než v Judeji, přesto anděl přikázal Josefovi, aby tam s Marií a novorozeným Kristem utekli před Herodem Mt 2, 13‒14 (Ano, tak viec bylo hřiechóv v Egyptě než v židowstwě, avšak jest Ježíš s Josefem a s Marií utekl do Egypta před Erodem, když mu anjel Boží přikázal). Vyčistění těchto město od všeho zla je tedy podle něj pouze otázka času. Dále autor prostřednictvím Lukáše L 17, 34‒37 „Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána. Dvě budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Když to slyšeli, otázali se ho, „kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „kde bude tělo, tam se slétnou supi.“ (praví svatý Lukáš v XVII kapitole: V tu noc dva budeta na loži, jeden bude vzat a druhý ostaven, dva v jedné mlečce (?), jeden bude vzat a druhý ostaven. Odpověděvše učedlníci řekli sú jemu: Kde pane? A on vece: Kdež bude tělo, tu sě shromáždie i orlice) vyhlašuje, že v tomto čase Kristus rozdělí lidi všech stavů. Apeluje proto na věřící, aby vyslechli Boží výzvu a utekli do bezpečí, podle Jeremjáše Jr 4, 6 „Vztyčte korouhev na Sijónu“ Bez prodlení prchněte do bezpečí! Od severu přivedu zlo a velikou zkázu.“ (Protož jest přikázal Pán Bóh kněžím svým, aby volali pilně a řelki (sic): Shromažďte sě a vejděte do měst ohražených, neb aj, já zlú věc činím a přivodím od puolnoci a potřenie veliké). Konečně naléhá na lid, aby neprodleně vyslyšel jeho výzvu, pamatoval na spásu své duše, shromáždil se a utekl, neboť Jóel Jl 2, 11 „Sám Hospodin dá povel svému vojsku. Jeho šiky jsou nesčíslné. Mocný je ten, kdo vykoná jeho rozkaz. Hospodinův den je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá?“ (Protož die Pán Buoh skrze svatého proroka Johele v 2é kapitole: Veliký jest den Páně a hrozný velmi, a kto jej strpí?).
- Hoch 1907, s. 290.
- Krofta 1909, s. 66.
- Pekař 1927-I, s. 50.
- Bartoš 1932d, s. 568.
- Macek 1952-I, s. 275‒278, 437‒438, č. 4.
- Kalivoda 1961, s. 326.
- Šmahel a kol. 1988, s. 249‒250.
- Šmahel 1993-III, s. 23‒27, 331, pozn. 32.
- Šmahel 2002-II, s. 1045‒1050.
- Soukup 2011, s. 317, 320, 331.
- Čornej 2019, s. 180, 689, pozn. 149.
Pán Buoh rač býti s vámi a rač osvietiti a utěšiti srdce Vaše u Vašich zámutciech a v tesknostech a v zámutciech (sic). Bratří a sestry v Bohu najmilejší! Patřiece na tento čas těžký a hrozný a nebezpečný, od Krista předpověděný i od apoštolóv i od prorokóv svatých, kterýžto čas slove najvěčšieho zamúcenie, a dnové pomsty převeliké Božie; a ten čas od Krista dává sě znáti zvláště po svodiech mnohých rozličných a pokrytých, po bojích, po domnievaních bojóv. Neb se již mnozí mútie proti Kristowě zápovědi, domnievajíce sě, že by nemělo bojováno býti zřiezeně mečem tělesným proti zlostem a ohavnostem, proti bludóm a kacieřství. Avšak jest Kristus řekl: neroďte sě mútiti, když uslyšíte boje a sváry, musějíť ty věci býti, jakož sú světí proroci prorokovali. A zvláštně svatý Isaiáš die: v zvaštních (sic) vybojujete je, točiš protivníky, pokrytce, svódce a Božím voleným překážné. Neb die svatý Jan ve svém zjevení v sedmnácté kapitole: Ti budú s beránkem bojovati, a beránek přemóž je, neb pán nad pány jest a král nad králi; a kteříž s ním povoláni, jsú vyvolení Boží. A také ten čas dává Kristus znáti po svářiech, po mnohých pohoršeních, po rozmnožení zlosti, po daviech mnohých, po zkažení, ohavnosti na svatém miestě, to jest hřiechóv, modl, jeskyň a jiných neřádóv Bohu ohavných, po úzkostech, po jímání a po mordování najprv Božích vyvolených. A jiná jsú mnohá znamenie i skutkové, po nichž sě poznává ten čas, že sě je již přiblížil a jest ve dvéřech; jako sě zná letní čas po listí a po ovoci, tak ten čas najvětčieho zamúcenie dává Kristus znáti v svých čteních. V kterémžto času dává zvastnie (sic) přikázanie svým věrným Kristus, aby utiekali netoliko z hřiechóv, ale také z prostředka zlých, protivných a neupřímných lidí a řka: utiekajte k horám, točiž k věrným lidem, kteříž povýšie své naděje, masle (sic) a žádosti k Bohu proti všem a nade všecky moci. A opět die: modlte sě, abyste hodni byli utéci všech věcí, které budúcie jsú. A protož přikazuje utiekati Pán Buoh, najprvé aby každý svú duši spasil; druhé, by sě srdce neobměkčilo mezi zlými lidmi; třetie, aby sě nebáli hróz a přikázánie, ježto na zemi bude slyšáno; čtvrté, aby účastni nebyli zlých lidí; a pátý (sic), aby ran s nimi netrpěli, jakož tak svědčie svatý Jan a svatý Jeremiáš. Protož ty věci vědúce, pospěšte a chvátajte utéci z prostředka zlých jako z uohně, a nepochybujte ani sě svoďte, žeť jest vóle Kristowa, abyšte sě shromáždili s Božími vyvolenými v tom času velikého zamúcenie. Neb die Kristus ve čtení svatého Matúše v XXIIII kapitole: Pošle anjely neb posly své s trúbú a s hlasem velikým, a shromáždie jeho vyvolené od čtyř větróv. A ve čtení svatého Lukáše v XVII kapitole: Když otázali jeho učedlníci jeho, řkúc, kde pane? odpověděl jest: kdež bude tělo, tu se shromáždie i orlice. Neřiekajtež tehdy, co bychme utiekali před Bohem; kdežkoli spravedlivý umře, tu dobře umře. Toť jest pravda některý čas, ale ne vždy. Jakož Lotowi bylo jest dobro býti v Sodomě mnohý čas mezi zlými, ale v čas pomsty, když mu jest Buoh přikázal odtud utéci a ujíti, již mu jest tu nebylo dobrý (MS. dory) umřieti, jako jeho dveima (sic) zětoma, ježto sú sě propadli se zlými, nechtiec ujíti. Též i nynie spravedliví lidé, ač sú mohli dobře bydliti a umierati mnohý čas mezi zlými, ale v čas pomsty nedobře zemrú, neb přikázanie Božie zvláštně v tom čase vydané přestúpie, ješto velí z prostřed zlých utéci. Protož přikazuje pán Kristus řka: Pomněte na ženu Lotowu; kto bude chtieti svú duši spasiti, točiž mezi zlými, ztratí ji, jako žena Lotowa ztratila jest život, netoliko mezi zlými ostavši, ale ohledši sě proti zápovědi. Třeba pomnieti, poňavadž Kristus nám též přikazuje, aby se neohlédali na domy, na statky, věci tělestné na všecky, a nevěřili svódciem, ježto řiekají, kdežkolivěk sende spravedlivý, dobře sende. Neb die Kristus: Tehdy budú-li vám řéci: Tutoť jest neb onde Kristus, neroďte věřiti, točiž budú-li řéci, když by jediné z hřiechóv člověk utekl, Kristus mu jest milostivý ve vsi neb v městě; toť jest veliký svod. Neb die Kristus dále: Vstanú falešní proroci a dadie znamenie a zázraky, tak aby v blud uvedeni byli, by to mohlo býti, také vyvolení. A která sú to znamenie veliká, ježto je dávají falešní Kristowé a falešní proroci? mohú býti znamenitě misterské osoby a panské, a zřetedlně, ježto sú se zdáli něco býti a nic nejsú. Jimižto svodie Božie vyvolené, řiekajíc, ano toho mistři nedržie ani páni, jedné jich kolikos, ježto sě vytrhají a z své hlavy vykládají. A naliť oni sami svodie lidi sprostné svými halavami (sic) dovodiec, kdež se jim Písma nedostává a dóvodóv, a mnoho jiných věcí pravic svodných proti čtení, jako když řiekají lidem, kterýmž hne slovo Božie, že opustie a netbají na statky: nechoďte od svého dobrého, klamajíť vás! Toť zjevně proti čtení mluvie, kdež die: Ktožkolivěk opustí dóm, bratří, sestry, neb otce neb mateř, neb zemi a roli pro jméno mé, stokrát viece vezme a život věčný obdrží. A opět řiekají k svodu lidskému: podobnéliť to jest, aby mužie od žen volali, a ženy od mužóv, a tiem manželstvie rušie, a tak lidem vytrženie činie a pochybovánie, nepraviec lidem upřiemě čtenie podlé času od Boha ustanoveného. Neb když by poznali čas nynějších dnóv pomsty, musili by to oni sami lidu praviti, že v takovém času zatmělém Kristus rozdělí lidi všelikých stavóv, jakož praví svatý Lukáš v XVII kapitole: V tu noc dva budeta na loži, jeden bude vzat a druhý ostaven, dva v jedné mlečce (?), jeden bude vzat a druhý ostaven. Odpověděvše učedlníci řekli sú jemu: Kde pane? A on vece: Kdež bude tělo, tu sě shromáždie i orlice. Protož bratřie a sestry, kdež viete, ano sě tělo Kristowo rozdává se všemi kusy pravd Božích, tu sě shromažďte v čas pomsty a zámutku najvěčieho. A ta miesta ten čas nemohú býti ve vsi neb jinde, pro silného Antikrista a hrozného, ale v městech ohražených, jichžto jmenuje svatý Isaiáš pět, v ten den totiž v příchodu pána Jesu Krista. A to jest opět u mnohých v posměch, a tak řiekají: Ano, viec hřiechóv v městě než ve vsi. Tomu jest odpověď: Ano, tak viec bylo hřiechóv v Egyptě než v židowstwě, avšak jest Ježíš s Josefem a s Marií utekl do Egypta před Erodem, když mu anjel Boží přikázal. Též i nynie, když Buoh chce a přikazuje, aby sě shromáždili do měst ohražených v ten čas a utiekali jeho věrní, toť jest jistá věc, že zlé vyčistí svým časem. Protož jest přikázal Pán Bóh kněžím svým, aby volali pilně a řelki (sic): Shromažďte sě a vejděte do měst ohražených, neb aj, já zlú věc činím a přivodím od puolnoci a potřenie veliké. Protož sě třeba bez prodlenie shromážditi, aby sě postili a kvielili na své i na cizie hřiechy, aby se modlili ve dne i v noci ku Pánu Bohu volajíc, aby je ráčil spasiti v časy najvěčšicho zamúcenie. A také aby se spuosobovali Božím slovem, dobrými příklady a radami, a zvláště, aby sě naplňovali drahým pokrymem (sic) a nápojem pána Jesu Krista. Protož die Pán Buoh skrze svatého proroka Johele v 2é kapitole: Veliký jest den Páně a hrozný velmi, a kto jej strpí? Protož nynie die Pán Bóh: obraťte sě v celém srdci vašem, v postu, v pláči a ve lkání, a rozedřete srdce vaše a ne rúcha vaše. Obraťte sě ku Pánu Bohu vašemu, neb dobrotivý a milosrdný jest a trpělivý, a mnoho milosrdný a shovievající nad zlostí. Kto vie, ač sě snad obrátí a odpustí a ostaví po sobě požehnánie. Suchá obět a mokrá oběť Pánu Bohu našemu, točiž buď obětována. Trubte trúbú v Syon, to jest mezi věrnými, posveťte (sic) postu, svolajte zástup, shromažďte lid. Posveťte sboru, shromažďte starý i mladý, dietky, ježto u prsí ssú, vyjdi ženich z lože svého a nevěsta z lože svého. Milost Božie s vámi a rač vám Pán Bóh ty věci k užitku a k spasení obrátiti, a jim vedle vóle Božie srozoměti, a je vedle přikázanie Božieho naplniti. Dajž nám Pán Bóh ve všem dobrým (sic) setrvati et cetera.