Král IDZikmund (Sigmmund) sděluje všem pánům rytířům, urozeným a panošům (briefen !)1, obcím, městům a všem duchovním a světským osobám v IDČeském království (des konigreichs zu Behem) a IDMoravském markrabství (der margraff sey zu Merhern), že zaslechl fámu, kterou o něm rozšiřují ti, kteří si v IDČeském království nepřejí žádný mír, a to, že je vinný za ztroskotání jednání v IDChebu (Eger) a nařídil královským vojskům táhnoucím do IDČech (Behem) zabít a upálit chudé poddané, ženy a děti. Avšak to nikdy nebylo jeho úmyslem. Navíc od počátku povstání usiloval o dosažení míru různými jednáními. Naposledy se o to zasadil při chebských jednáních. Všem zde přítomným je známo, kdo je za ztroskotání jednání skutečně zodpovědný, což také už napsal v jiném dopise.2 Také byl donucen k nasazení vojsk, aby s boží pomocí odstranil nepořádky v IDČechách a přivedl království k poslušnosti vůči svaté církvi římské a němu jako dědičnému pánu. Výše zmíněným fámám nemá nikdo věřit, protože by stále rád vidět přátelské obrácení husitů. Proto znovu naléhavě vyzývá příjemce, aby se vrátili k poslušnosti svaté římské církve a království. Poté najdou otevřenou náruč svatého křesťanstva a také ctihodného kardinála legáta IDJuliana Cesariniho a rovněž i braniborského markraběte IDFridricha (den durchleuchigen fursten Fridrich marggraff zu Brandburg), kteří jsou oba připraveni mocí svaté církve, respektive královskou mocí, přivést každou osobu zpět k poslušnosti. Kdo dostane odpuštění od legáta, smí počítat s tím, že bude také vzat na milost králem.
1: Nesmyslné slovo briefen na tomto místě lze vysvětlit jako přepis kopisty na místo slova Knechten. V originále bylo jistě allen Herren, Rittern, Rittermäßigen, Knechten atd.2: Pravděpodobně je míněn IDZikmundův list (respektive manifest směřovaný různým příjemcům) z 27. května 1431. ‒ Viz RI XI, č. 8590‒8593.
- A: N/A
- B: SOA Plzeň ‒ SOkA Cheb; AM Cheb; kniha č. 1017; fol. 61v‒ 62r
- C: StA Nürnberg; Fürstentum Brandenburg‒Ansbach; Ansbacher Kriegsakten; repertorium 107 III; sv. 2 (fragment a opis akt o husitské válce); č. 14
- RI XI, s. 181, č. 86743
- Siegl 1916, s. 48, č. 82 a s. 58, č. 17
- RI XI NB/2, s. 149‒151, č. 101
3: Altmann, který neznal datovaný chebský opis a vycházel pouze z norimberského znění, doplnil denní datum na základě manifestu kardinála <rbm:p112424>Juliana Caseriniho, který byl napsán 5. července.
Tento IDZikmundův list může být označen jako manifest. Chebský opis je velmi důležitý, v tomto případě totiž zprostředkovává denní datum tohoto kusu.
Wilhelm Altmann uvádí ještě druhé znění manifestu z 27. října 1431 z IDNorimberku,4 který se dochoval pouze u Zachariase Theobalda,5 ale který zřejmě představuje samostatný manifest. Z velké části se shoduje s manifestem, uvedeným výše, ale obsahuje mimo to královské přání, aby se husité objevili na budoucím koncilu. Datace tohoto druhého manifestu Theobaldem je jistě chybná, IDZikmund se v IDNorimberku zdržoval pouze do 1. září 1431.6 Ale současně je málo pravděpodobné, že by IDZikmund formuloval ve svém manifestu pozvání husitů na koncil před bitvou u IDTachova ‒ 14. srpna 1431. Z toho důvodu by se dal tento druhý manifest, zachovaný u Theobalda dobře datovat do druhé poloviny srpna 1431, když se IDZikmund dozvěděl o porážce křížového tažení, které bylo důvodem změny politiky papežského legáta vůči husitům.7
4: Komentář k RI XI NB/2, s. 181, č. 8674.5: Theobald 1621, s. 291‒292.6: Itinerar Sigismuds 1995, s. 116. ‒ Itineraria 2005, s. 126.7: Coufal 2013, s. 66.