Hejtman IDJan Čapek ze IDSán (Jan Čapek z Sán hautpman) a jiní starší sirotčího vojska (starší vojska sirotčieho) dávají mlynáři IDMatějovi (Mathějowi mlynáři) a jeho dědicům s předkupním právem třetinu zpustlého mlýna (pravú třětinu toho mlýna) na IDLabi (na Labi) pod hradbami města IDKolína (Nowého Kolína nad Labem),1 aby jej obnovil, přičemž třetinu nákladů má nést sám, dvě třetiny vydavatelé listiny (my a naši budúcí máme dvě čésti nákladóv učiniti); stejně se mají dělit o dopravu dříví z lesů sirotků nebo o nákup potřebného dříví odjinud, o dovoz kamene, nákup dobytka, o ryby a celý výnos mlýna. Dále mu dávají polovinu IDMnichové louky (polovici lúky mnichové) v sousedství IDKorytovy louky (podle lúky Korytowy) v IDBrankovicích (u Wrankowicích).
1:K darování mlýniště viz regest.
Já Jan Čapek z Sán hautpman a jiní starší vojska sirotčieho vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej čísti aneb čtúc slyšeti budú, že znamenavše záhubu a sešlost i zkaženie mlýna našeho, kterýž leží na Labi pod městskú zdí města našeho Nowého Kolína nad Labem, i dali sme a mocí tohoto listu dáváme pravú třětinu toho mlýna opatrnému muži Mathějowi mlynáři a jeho dědicóm i budúcím, aby on tu třetinu sobě vydělal a ustavil svými náklady k věčnosti a k pravému dědictví pod těmito úmluvami: Najprvé Matěj svrchu psaný k vzdělání a ustavení toho mlýna má pravú třetinu všech nákladóv učiniti, a my a naši budúcí máme dvě čésti nákladóv učiniti, a to vždycky a věčně má trvati tak; jestliže by nynie a nebo potom v časiech budúcích kdy co bylo na tom mlýně i s jeho příslušenstvím potřebie opraviti, tehdy vždycky my i naši budúcí máme dvě čésti nákladóv učiniti, a Matěj i jeho dědici má třetí čést nákladov učiniti, buď to na stavu, na kameni neb na železiech kterýchžkoli k mlýnu příslušejících aneb oddělánie a opravovánie těch želez, neb na posvět na lojniciech neb na hřiedelech, na lúkotech i na všěch jiných věciech, kteréž k mlýnu příslušejí. A v těch nákladech Matěj svrchu psaný i jeho budúcí nemá meškán býti. Také dáváme Matějowi i jeho dědicóm i budúcím moc a právo, aby v našiech lesiech sekal sobě dřievie k potřebám mlýnným, buď to k stavu, k koli, k palivu i k jiným potřebám, bez přěkážky; a my svými koňmi máme jemu přivézti dvě čésti a Matěj sám třetí čést má přivézti. A jestliže by s lesu potřebného k mlýnu v našich lesiech nedostalo, ale má kúpeno býti, a my vždy máme dvě čésti peněz dáti a Matěj třetí čést peněz má dáti. Také dali sme a mocí tohoto listu dáváme Matějovi a jeho dědicóm i budúcím náměstkóm polovici lúky mnichové, kteráž leží u Wrankowicích podle lúky Korytowy, aby té polovice lúky požíval, k pravému dědictvie a věčně, a má ta lúka ihned rozdělena býti a mezě u ní ihned mají učiněny býti. Dále také dobytek, kterýž by měl krmen býti, má kúpen býti za penieze vespolek, my dvě čésti peněz máme dáti a Matěj třetí čést peněz má dáti. Také jestliže by Matěj aneb jeho budúcí nynie aneb kdy potom v miestech k tomu mlýnu příslušejících loviště rybné kteréžkoli učinil, a ryby byly lapány, tehda my i naši potomní máme dvě čésti ryb bráti a Matěj a jeho budúcí má třetí čést ryb bráti. Muož také Matěj, jeho dědici i budúcí chovati sobě v tom mlýně koní, krav, kur, což sě jemu zdáti bude, svými náklady a bez našie škody. Také když by Matějowi aneb jeho budúcím bylo které potřebie řezati pilú, buď to prken, lúkotí, pantóv neb jiných kterýchžkoli potřeb, to všecko my máme jemu kázati řezati v našich mlýnech Hrobských a Matěj a neb jeho budúcí má třetinu pravú mlynáři Hrobskému, kterýž nynie jest aneb potom bude, od řezánie platiti, a my a naši budúcí dvě čésti. A tak všecky věci potřebné k mlýnu, buď to kamenie, prkna, drva, máme Matějowi i jeho budúcím svými koňmi přivézti, my dvakrát a Matěj třetí foru svými koňmi má učiniti, a to vždycky a věčně kolikrát by toho potřebie bylo. Toto znamenitě vymluveno jest, že Matěj, jeho dědici i budúcí má mieti a má pravú třetinu všech požitkóv, kteříž s toho mlýna přicházejí, aneb potom v časiech budúcích přicházeti budú, a my a naši budúcí dvě části požitkóv máme mieti. A na ty všecky požitky my Čapek i jiní starší vojska našeho sirotčieho aneb naši potomní máme mieti svého úředníka aneb měřičníka na své ztravě a na své mzdě, kterýž má přijímati i vydávati, prachu pomoci sklizovati, tak aby to bylo s obú stranú opatrováno. Také jestliže by Matěj, jeho dědici i budúcí kdy chtěl svú třetinu toho mlýna prodati, má najprvé nám věděti dáti, a my budem-li chtieti u něho kúpiti a s ním sě moci smluviti, má nám to mimo jiné jíti. Pak-li bychom nechtěli kúpiti aneb nemohli sě s ním smluviti, má a móž svú třetinu toho mlýna prodati člověku dobrému, ješto by sě nám hodil, a my jemu toho brániti nemáme. A toho všeho na svědomie já Jan Čapek svrchu psaný hautman s jinými staršími pečeť vojska našeho sirotčieho a pečeť města našeho Nowého Kolína nad Labem s dobrú naší vólí přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého a druhého léta, ten úterý před Božím vstúpením.