Zikmund Klaric (Sigmund Klaritz), rychtář města České Budějovice (Richtars Budiegowicich českich), vyznává, že na žádost purkmistra, rychtáře a některých konšelů městečka Netolic (Netolic) přijal před nějakým časem spolu s českobudějovickým purkmistrem a radou do úschovy netolická privilegia a majestáty, které mají na silnice, a také sumu 1000 kop grošů míšeňských z obecní pokladny a od kostela Matky Boží v Netolicích. Jako důvod uvedli Netoličtí hrozící nebezpečí.
- B: SOkA České Budějovice; AM České Budějovice, Chronologická řada; sign. CHŘ-1431/2
- Winter 1889, s. 629-631
- Antl 1903, s. 28 (s chybným datem nálezu listin r. 1539)
- Pletzer 1972
- Večeřová 2022, s. 116
Roku 1531 došlo při stavebních úpravách jistého domu v Netolicích k nálezu dvou poškozených česky psaných listin na pergamenu, jejichž vydavateli byli jednak purkmistr a rada města Českých Budějovic, jednak českobudějovický rychtář Zikmund Klaric. Předmětem obou listin bylo potvrzení, že netoličtí představení uschovali u purkmistra a rady města Českých Budějovic svá privilegia na silnice a obnos peněz ve výši 500 kop grošů českých (Pletzer 1972, s. 61). Tento nález vedl později mimo jiné k několikaletému konfliktu mezi Českými Budějovicemi a Netolicemi, resp. jejich vrchností, pány z Rožmberka, což detailně přibližuje ve své studii K. Pletzer (Pletzer 1972). V rámci této kauzy zpochybnili pravost obou listin již měšťané Českých Budějovic, a to ve svém listu Petrovi z Rožmberka 12. 7. 1540 (Pletzer 1972, s. 64). Písemnost 1431_04_23c je s největší pravděpodobností jednou z těchto (znovu)nalezených listin; K. Pletzer s ní však ve svém článku neoperoval, protože vycházel z předpokladu, že listiny, ani jejich opisy, se v plném znění nedochovaly, a dostupné informace o nich tak čerpal pouze z register svědomí komorního soudu,1 se kterými pracoval již Z. Winter (Winter 1889). Vzhledem k silnému poškození je listina nečitelná a její přepis se podařilo získat pracovníkům SOkA České Budějovice až r. 1998 - z tohoto důvodu ji patrně K. Pletzer nemohl znát a mít k dispozici při tvorbě své studie, v níž však přesto přesvědčivě prokázal, že listina byla falzem, které, dle jeho názoru, vzniklo snad po r. 1464 na podporu netolických nároků v probíhajícím konfliktu o směr obchodních cest, avšak nebylo nakonec využito.2
1: SÚAr Praha, Komorní soud, kniha č. 97. Registra svědomí soudu komorního 1538-1546, fol. 163b-167a.2: K. Pletzer argumentuje například neobvyklým užitím češtiny oproti majoritně užívané němčině a latině v písemnostech českobudějovické kanceláře v 1. polovině 15. století, dále upozorňuje na (očividně) záměrnou nespecifikaci netolických privilegií a podezření vyvolává také úschova pouze obchodních privilegií. Dlužno dodat, že žádná privilegia, zabezpečující směr obchodních cest ve prospěch Netolic, nejsou známa a nebylo na ně poukazováno ani v rámci soudních sporů, které Netoličtí vedli s Českými Budějovicemi a dalšími okolními městy. K obchodním konfliktům nejnověji Večeřová 2022, v tisku.
Já, Sigmund Klaritz, rychtář Budějovicích Českých, známo činím tímto listem, kdes čten nebo čtúce ukázán bude, žě mi to dobře svědomo a v paměti mám, žě před některým časem přišli k nám na rathaus purgmistr, rychtář s některými konšely s městečku Netolic, sauc posláni ode vší obci, a mně s panem purgmistrem i všecku radu najvejšími prosbami jsú prosili, abychme jim jejich privilegií a majestáty, kterés mají na silnici, a přitom sumu penězí s obci a od kostela Matky Boží pro nebezpečenství k věrnie ruce schovali. Tu sme jich v jejich prosbách uslyšeli a od nich jsme pruilegiia, majestáty s sumú penězí k věrnie ruce na rathause s purgmistrem a s konšely přijímali, jmenovietě tisíc kop míšeňských nebo pět set kop grošuov českých, vše hotový penězí. A to jest tak v pravdě a to beru na svú duši, vieru a cti a na tu přísahu rychtářzkú, které sem nejjasnějšímu králi a pánu našemu najmilostivejšímu učinil, žě jse tak stalo, jak nahoře psáno stojí, a pro lepší toho jistotu já, svrchupsané Sigmund Klaritz, dal jsem Netolickým pro svědomie tento otevřený list pod mým sigillem, ale mně a dědicóm mým bez škody, jenž jest psaný a daný Budějovicích Českých na den svatého Jiří tisícého štieřistého třicátého prvného.