Zikmund Klaric (Sigmund Klaritz), rychtář města České Budějovice (Richtars Budiegowicich českich), vyznává, že na žádost purkmistra, rychtáře a některých konšelů městečka Netolic (Netolic) přijal před nějakým časem spolu s českobudějovickým purkmistrem a radou do úschovy netolická privilegia a majestáty, které mají na silnice, a také sumu 1000 kop grošů míšeňských z obecní pokladny a od kostela Matky Boží v Netolicích. Jako důvod uvedli Netoličtí hrozící nebezpečí.
- A: N/A
- B: SOkA České Budějovice; AM České Budějovice, Chronologická řada; sign. CHŘ-1431/2
- Winter 1889, s. 629-631
- Antl 1903, s. 28 (s chybným datem nálezu listin r. 1539)
- Pletzer 1972
- Večeřová 2022, s. 116
Roku 1531 došlo při stavebních úpravách jistého domu v Netolicích k nálezu dvou poškozených česky psaných listin na pergamenu, jejichž vydavateli byli jednak purkmistr a rada města Českých Budějovic, jednak českobudějovický rychtář Zikmund Klaric. Předmětem obou listin bylo potvrzení, že netoličtí představení uschovali u purkmistra a rady města Českých Budějovic svá privilegia na silnice a obnos peněz ve výši 500 kop grošů českých (Pletzer 1972, s. 61). Tento nález vedl později mimo jiné k několikaletému konfliktu mezi Českými Budějovicemi a Netolicemi, resp. jejich vrchností, pány z Rožmberka, což detailně přibližuje ve své studii K. Pletzer (Pletzer 1972). V rámci této kauzy zpochybnili pravost obou listin již měšťané Českých Budějovic, a to ve svém listu Petrovi V. zRožmberka 12. 7. 1540 (Pletzer 1972, s. 64). Písemnost je s největší pravděpodobností jednou z těchto (znovu)nalezených listin; K. Pletzer s ní však ve svém článku neoperoval, protože vycházel z předpokladu, že listiny, ani jejich opisy, se v plném znění nedochovaly, a dostupné informace o nich tak čerpal pouze z register svědomí komorního soudu, se kterými pracoval již Z. Winter (Winter 1889). Vzhledem k silnému poškození je listina nečitelná a její přepis se podařilo získat pracovníkům SOkA České Budějovice až r. 1998 - z tohoto důvodu ji patrně K. Pletzer nemohl znát a mít k dispozici při tvorbě své studie, v níž však přesto přesvědčivě prokázal, že listina byla falzem, které, dle jeho názoru, vzniklo snad po r. 1464 na podporu netolických nároků v probíhajícím konfliktu o směr obchodních cest, avšak nebylo nakonec využito.
Přepis regestovaného dokumentu
Já, Sigmund Klaritz, rychtář Budějovicích Českých, známo činím tímto listem, kdes čten nebo čtúce ukázán bude, žě mi to dobře svědomo a v paměti mám, žě před některým časem přišli k nám na rathaus purgmistr, rychtář s některými konšely s městečku Netolic, sauc posláni ode vší obci, a mně s panem purgmistrem i všecku radu najvejšími prosbami jsú prosili, abychme jim jejich privilegií a majestáty, kterés mají na silnici, a přitom sumu penězí s obci a od kostela Matky Boží pro nebezpečenství k věrnie ruce schovali. Tu sme jich v jejich prosbách uslyšeli a od nich jsme pruilegiia, majestáty s sumú penězí k věrnie ruce na rathause s purgmistrem a s konšely přijímali, jmenovietě tisíc kop míšeňských nebo pět set kop grošuov českých, vše hotový penězí. A to jest tak v pravdě a to beru na svú duši, vieru a cti a na tu přísahu rychtářzkú, které sem nejjasnějšímu králi a pánu našemu najmilostivejšímu učinil, žě jse tak stalo, jak nahoře psáno stojí, a pro lepší toho jistotu já, svrchupsané Sigmund Klaritz, dal jsem Netolickým pro svědomie tento otevřený list pod mým sigillem, ale mně a dědicóm mým bez škody, jenž jest psaný a daný Budějovicích Českých na den svatého Jiří tisícého štieřistého třicátého prvného.