Přepis regestovaného dokumentu

Já Jan řečený Sádlo z Vražného vyznávám tiemto listem nynějším i budúcím všem, že sem vězněm a vězenie slíbil i slibuji urozenému panu Oldřichovi z Rozmberka a mám a slibuji pode ctí a pod věrú postaviti sě jemu panu Oldřichovi ten den na svatého Martina nynie najprv příštieho na Krumlově na hradě v jeho moc; a bylo-li by, že by mi sě dřéve toho roku svrchu psaného kázal postaviti, tehdy v jednom témdni najbližším po jeho napomenutí mám a slibuji sě postaviti pod slibem svrchu psaným na tom hradu svrchu psaném, pakli by Crumlov v té mieře byl ztracen k nepřáteluom, tehda kdež mi kolivěk svrchu psaný pan Oldřich káže se postaviti na jeho zboží v jeho moc, to mám učiniti a slibuji pode ctí a pod věrú slibem svrchu psaným; a toho vězenie nikakéž nemám prázden býti, leč mě pan Oldřich svrchu psaný sám dobrovolně z úst propustí a tento list mi zasě vrátí. A my Vítka ze Rzavého, tehda purkrabie na Chúctníce, Václav z Tučap, Jan ze Skopytec, Petr z Dvorce, Petr z Dubu, za Jana z Vrazného nahoře psaného rukojmie, všickni společni rukú nerozdielnú slibujem dobrú naší věrú beze vší zlé lsti pod pěti sty kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského, že to vše, co o něm svrchu psáno stojí, Jan z Vražného nahoře psaný splní a zdrží úplně. Pakli by toho neučinil, tehda jsme pět set kop grošov střiebrných základ napřed psaný propadli, kteréž máme, dlužni sme a slibujem splniti a zaplatiti v jednom měsieci najbližšiem po napomenutí pana Oldřicha z Rozmberka penězi hotovými. Pakli bychom toho neučinili, tehda, když bychom najprv napomenuti byli od pana Oldřicha z Rozmberka předepsaného listem neb poslem jeho, beze všech omluv a všelikakého prodlenie my všichni rukojmie přede psaní máme a slibujem každý sám svým životem s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma vjeti neb každý miesto sebe panoší řádu rytieřského poslati do města Crumlova, pakli by to kterak ztraceno bylo k nepřátelóm, jehož Bože stráž buď, ale do města do Třeboně do domu ctného hospodáře, kdež by nám od často psaného pana Oldřicha listem neb poslem jeho bylo pokázáno, v to obecné leženie, kteréž země česká za právo má, a tu ležeti, odtud na nižádné právo nevyježděti ani kterakkolivěk vyniknúti, jeližbychme skutečně to vše učinili, což jest předepsáno. A když by najprv minule dvě neděli od napomenutie k tomu ležení, ležme my neb neležmy, a když bychme my všech věcí napřed psaných nesplnili skutečně, tehda ihned často psanému panu Oldřichovi z Rozmberka dáváme plnú moc a právo tiemto listem pět set kop grošov předepsaných vzieti v křesťanech neb v židech na naši všech škodu i na naše zbožie společně, a všecky škody pro to naše nesplněnie kterakkolivěk vzaté, dobrým svědomím pokázané, zaplatiti jemu slibujem i s předepsanými penězi hlavními jistimními, z leženie nevyježdějíc ani kterakkolivěk vynikajíc, penězi hotovými. A umřel-li by z nás svrchu psaných v tom času, tehda my živí zostalí v jednom měsieci najbližšiem, ote dne smrti jeho rovně čtúc, k sobě v též rukojemstvie jiného tak dobrého a tak movitého slibujem přistaviti a list v táž slova jakožto tento obnoviti pod ležením předepsaným. A protivil-li by sě kto z nás v čem tomuto listu, to nemá býti ku pohoršení tomuto listu, ale proti jeho cti i vieře. A ktožbykolivěk list tento měl z dobrú volí pana Oldřicha napřed psaného, ten má túž moc i právo ke všem věcem předepsaným jakožto on sám. Tomu všemu na pevnost i jistotu my všickni, jistec i rukojmie předepsaní, pečeti naše vlastné z dobrým vědomím naším přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého čtrmezcietmého, v tu středu na svatého Fratiška sic.