Ctibor ze Kbela (Ctibor ze Kbela) zapisuje své manželce Johance z Nelechova (Johance z Nelechova, manželce své) a jejím jménem Mikulášovi Pšorna z Bečvař (Mikulášovi Pšorna z Bečvář menších) a Janovi Tiský z Dobré (Janovu Tisky z Dobré) 300 kop grošů pražských (tři sta kop grošů dobrých střiebrných rázu pražského) věna na poplužním dvoře, lidech, dědinách, polích, loukách, vrbinách ve Kbele (ve Kbele), se vším k tomu náležejícímu příslušenstvím (na podsedcích, na dědinách svobodných orných i neorných osatých i neosatých, na všech lukách i vrbinách, na všie zvuoli i na všem příslušenství, ješto k tomu dvoru svrchu psanému příslušie, buď to movité i nemovité). Slibuje zápis vložit podle českého práva (jehož země tato Česká za právo má i mieti bude) do desek zemských. Pokud by to nebylo možné, poté se zavazuje potvrdit zápis podle platného práva. Ručitelé Aleš Kráva z Jedlčan (Aleš Kráva z Jedlčan), Ondřej Růžek z Chotýše (Ondřej Ruožek z Chotíšek), Vacek z Hranic (Vacek z Hranic) a Dobran z Lošan seděním na Švabinově (Dobraň z Lošan seděním na Švabinově) se zavazují v případě, že budou napomenuti kvůli neplnění učiněného závazku, odebrat se s panošem a dvěma koňmi (s jedniem pacholkem a se dvěma koněma), případně za sebe poslat zástupce téhož stavu a počtu, do ležení v předem stanoveného místa (do ctné hospody, nám od nie okázané) v Kouřimi či Kolíně (v Kúřimi neb v Kolíně na Labi), kde setrvají až do splacení věnné částky a smluvní pokuty. V případě smrti některého z ručitelů má během jednoho měsíce dojít ke jmenování nového a obnovení listiny. Právní platnost listiny je omezena vkladem do zemských desek, jiným potvrzením podle platného práva nebo dřívějším skonem manželky.
- Aleš Kráva z Jedlčan (Aleš Kráva z Jedlčan)
- Ondřej Růže z Chotýše (Ondřej Ruožek z Chotíšek)
- Vacek z Hranic (Vacek z Hranic)
- Dobran z Lešan seděním na Švabinově (Dobraň z Lošan seděním na Švabinově)
- Ctibor z Kbela: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- Aleš Kráva z Jedlčan: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- Ondřej Růže z Chotýše: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- Vacek z Hranic: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- Dobran z Lešan seděním na Švabinově: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 21; J VIII; fol. 57; aktuální uložení neověřeno
Já Ctibor ze Kbela, první jistec i dlužník dluhu podepsaného, oznamuji tiemto listem všem vuobec i každému zvláště, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jsem dlužen a vinovat řádného dluhu a spravedlivého tři sta kop grošů dobrých střiebrných rázu pražského a čísla českého věna jejie spravedlivého slovutné paní Johance z Nelechova, manželce své, a jménem jejie slovutným panošem Mikulášovi Pšorna z Bečvář menších, Janovu Tisky z Dobré i tomu, ktož tento list s jejie přiznanú volí mieti bude. Na kterýchžto penězích již jmenovaných jestliže bych já nadepsaný Ctibor neb moji potomní na svém sboží třidcet kop platu svobodného úroka ročnieho každého léta věna paní Johance nadepsané neokázali a nevysvobodili, tehdy těch jistých tři sta kop grošů svrchu psaných svým, dědicóv i budúcích svých jménem na svém dvoru a popluží svobodném ve Kbele na podsedcích, na dědinách svobodných orných i neorných osatých i neosatých, na všech lukách i vrbinách, na všie zvuoli i na všem příslušenství, ješto k tomu dvoru svrchu psanému příslušie, buď to movité i nemovité, sobě tu nic, svým dědicóm ani svým budúcím nepozuostavuje, kterýmžkoli jménem mohlo by býti jmenováno, v zástavě věnné milostivé sstuúpiti slibuji nadepsané paní Johance i těm, jenž vedle nie v tomto zápisu jsú jmenováni, tohoto listu mocí sstupuji, čině je mocny, aby ty jisté dědiny a to sbožie mohli spravedlivě držeti, požívati, zastaviti, směniti, dáti, zapsati, porušiti i s ním učiniti jakožto s svým vlastním sbožím pod úmluvami takovými: Jestliže Pán všemohoucí na mne smrt dopustí dřéve nadespané mé manželky, tehdy ktož by právo chtěli mieti k tomu mému sboží, buďte bratřie nebo-li moji jiné přietelé, odtavad ji hnúti nemají, kdež jest se mnú chlebila, ani jí překážeti, leč by jie bylo odbyto za věno jejie buďto platem svobodným, jakož napřed jest položeno, neb penězi hotovými svrchupsanými úplně a docela bez zmatkóv i také nesnázek. A my Aleš Kráva z Jedlčan, Ondřej Ruožek z Chotíšek, Vacek z Hranic a Dobraň z Lošan seděním na Švabinově, rukojmie za nadepsaného Ctibora, s ním i vedle něho, naší dobrú vierú křesťanskú, rukú ovšem pospolní, všichni beze lsti slibujem nerozdielně na prvé, na druhé a konečně na třetie suché dni věno nadepsané ve dsky zemské vložiti, zapsati, zpraviti a očistiti tak, jehož země tato Česká za právo má i mieti bude, ač by dsky zemské v svú moc přišly. Pakli by dsky zemské otevřieny nebyly a v svój řád uvedeny nebyly, ale kterýž by řád jiný miesto desk v zemi této byl usazen, jehož by páni, rytieři, panoše a zemané neb jiní svobodní lidé obecně požívali věna manželkám svým zapisujíce, tiem řádem věno předřečené máme a slibujem ujistiti, utvrditi a osvoboditi paní Johance často řečené bez odpornosti. Jinak nestalo-li by se a často psaná paní Johanka v tom které zmatky měla, buď to prvé nebo potom, hned dva z nás rukojmí svrchupsaných, kteříž by koli od našie věřicie, to jest paní Johanky, napomenuta byla ústně, listem neb jejie poslem, beze všech výmluv s jedniem pacholkem a se dvěma koněma vlehnúti a vložiti slibujem do ctné hospody, nám od nie okázané, v městech v Kúřimi neb v Kolíně na Labi; moci bude každý z nás panoši řádu rytieřského také s pacholkem a se dvěma koněma sebe miesto postaviti v to leženie, a tu pravé to leženie obyčejné držeti a plniti, na ižadné právo odtud nevyjieždějíc ani kterak vynikajíc, leč by sě často řečené panie Johance dosti stalo, buďto o jistinu věna jejie, náklady neb o škody vzaté a shledané v křesťanech i židech, kteréžto škody svědomím hodným mohly by býti okázány, a to na naši všech škodu nerozdielnú. Stalo-li by se, že by v té mieře, to jest toho věna dřéve do desk vloženie z nás nadepsaných rukojmí který s tohoto světa sšel, jehož pane bože nedaj, my pozuostalí a živí jiného tak jistého a movitého v jednom měsieci pořad zběhlém k něm přistaviti slibujem, tento list v táž slova, kolikrát toho bude potřebie, pod svrchupsaným ležením obnoviece. Pakli by také pán všemohúcí častopsané panie Johanky dřéve nežli mne neuchoval, tak že by prvé nežli já s tohoto světa sešla, tehdy tento list práva ižadného nemá ani moci které mieti bude k tomu, což v něm jest položeno, neb to všechno sbožie svrchupsané na mě zase svobodně a plně beze všech odpor má spadnúti. Na svědomie toho všeho i pro lepšie utvrzenie pečeti nás všech svrchupsaných naše přirozené s naším vědomím k tomuto listu jsú zavěšeny, k nimž my všichni se dobrovolně priznáváme. Jenž dán jest a psán od narozenie pána Jezu Krysta po letech tisíci čtyřech stech třidcátého šestého ten den na středopostie v Kúřimě.