Král Zikmund uděluje Jindřichovi (Henricus), synovi zemřelého Jana řečeného Hrzáň z Bosyně (Johannis dicti Harrasz de Bossina) milost, že může darovat všechny své dědičné statky jakýmkoli osobám. Jindřich Hrzáň z Bosyně byl dosud nezletilým sirotkem (orphanus minorennis), ale nyní byl českým podkomořím Václavem z Dubé a Leštna (Lesstna) a dalšími českými šlechtici na žádost Zikmunda shledán plnoletým. Milost byla udělena vzhledem k věrným službám, které prokázal jeho zesnulý otec Jan v době vlády krále Václava IV., bratra Zikmunda, a které nyní prokazuje Jindřich. Protože v této nepříznivé době (propter maliciam temporis) není vklad do desk zemských možný (intabulacio bonorum commode non potest habere), stanovuje král Zikmund, že donace učiněné na základě této jeho listiny budou mít stejnou právní sílu (vim et valorem habere), jako kdyby byly zapsány do desk zemských.
- Na plice: Ad mandatum domini regis Michael canonicus Pragensis.
- Na rubu: Registrata Henricus Fije.
- A: Monasterium