Král Zikmund (Sigmund) slibuje míšeňskému markraběti a durynskému lantkraběti Fridrichovi Staršímu (hochgeborn Fridrich der elter, lantgrave in Dueringen und marggrave zu Myessen, unserm lieber oheim und furst), svému příbuznému, který se zavázal pomoci s 500 muži v Čechách a zemích České koruny proti husitům, a také jeho dědicům nést náklady za vyplacení Fridrichových zajatých mužů (was er an denselben leuten mit gefengknuess allein schaden empfahen wurde, das wir in und sine erben des entnemen und entledigen wollen, on allen iren schaden und on alles geverde und argliste). Fridrich má naopak zodpovídat králi za jeho urozené zajatce, aby je Zikmund mohl vyměnit. O zajatých měšťanech, sedlácích, ukořistěných zbraních, výstrojích a dobytku může Fridrich svobodně rozhodovat ke svému užitku (was sy burger oder gebawre fiengen oder an reysiger habe oder vyhname von fienden erworben, die moe gen sy in machen, so nue czest sy mogen).
- Ad mandatum domini regis domino Friderico marchione Brandenburgensi referente Franciscus prepositus Boleslauiensis
- A: N/A
- B: HHStA Wien; RR G; fol. 103r (staré fol. 85r)
- C: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- CDSR I/B/4, s. 71‒72, č. 114
- Schlesinger 1876, s. 79, č. 171
- RI XI, s. 310, č. 4390 (chybný)
- RI XI NB/4, č. 184, v tisku