Král Zikmund (Sigmund) informuje město Frankfurt nad Mohanem (den burgermeistern, reten und burgern gemeinlichen der stete Frankfurt und) a další města na území Wetterau (sust aller anderer stete in der Wederaw gelegen) o jeho společném setkání s kurfiřty, saským vévodou Fridrichem (Friderich herczog zu Sachsen) a braniborským markrabětem Fridrichem (Friderich marggraf zu Brandemburg), ostatními knížaty a městy (und andere fursten, heren und stete) ve Vídni (zu Wienn), kde bylo rozhodnuto o svolání říšského shromáždění na 1. května (uf sant Walpurgs) do Norimberku (Nuremberg). Zde má být k potřebě a napravení křesťanské víry vypracována výzva a zakročeno proti českým kacířům (einem anslag und ordnung wider die keczer zu Beheim zu machen, das dem cristenlichem glauben zu nücze zu fromen und zu trost gebracht wurde). Za tímto účelem sem mají město Frankfurt a další poslat své vyslance (volmchtig botschaft), jak to učinil i Zikmund. Kvůli naléhavým záležitostem Svaté říše římské se chce do Norimberku dostavit osobně. Předtím chtěl ale navštívit hrob svatého Ladislava (zu sant Laslaw) ve Velkém Varadíně (Waradin), jak to slavnostně slíbil. Na zpáteční cestě se setkal s rádci mohučského a trevírského arcibiskupa, Konrádem z Bickenbachu (Conrat von Bickenbach) a Fridrichem ze Steinu (Friderich vom Stein) a ujistil je, že se chystá přijet do Norimberku, jak napsal kurfiřtům. Když následoval zmíněné vyslance, které potkal v Tatě (zum Tottas), onemocněl zánětem sedacího nervu (do vielen wir in krankheit mit namen die sciatica des ruckes). Proto nabádá město Frankfurt a ostatní, aby si vzali k srdcím Boha a nouzi křesťanské víry, usilovali o pořádek a výzvu (dem anslag und ordnung nachget), jako odpor proti kacířům ke slávě Boha, útěše křesťanské víře a cti říšského stavu. Také Zikmund chce o tyto věci usilovat a přitom nešetří své tělo ani majetek.
- Aschbach 1841, s. 458
- Janssen 1863, s. 347, č. 634
- RI XI, s. 42, č. 6635
- RI XI NB/5, č. 216, v tisku