Král IDZikmund (Sigismundus) vyzývá konvent IDbenediktinského kláštera Vilémov (monasterii Wilhelmicelle), který nedávno přišel o svého představeného úmrtím posledního opata, aby v souladu s jeho přáním zvolili za nového opata jejich kláštera jím navrhovaného řádového bratra, rytíře IDVáclava Bavora (Wenczeslaum Bauor) a nikoho jiného. Dle krále by měl být opatem takový muž, který se zasvětil mnišskému životu, je vzdělán v klášterní kázni a zajistí navrácení kláštera do vlastnictví konventu. IDZikmundovi je dobře znám počestný život, dobré mravy a ctnost IDVáclava Bavora. Kromě toho král nepochybuje, že IDVáclav je také schopen, vzít konvent ‒ podporovaný králem a IDVáclavovými mnohými bratry a příbuznými ‒ pod svá křídla, vládnout mu s otcovskou láskou a získat zpět klášterní majetky i samotný klášter obsazený husity snadněji než kdokoli jiný. Na závěr IDZikmund konvent ujišťuje, že volba IDVáclava Bavora opatem bude ku prospěchu více klášteru než samotnému IDVáclavu Bavorovi. Touto volbou prokáže konvent králi velkou laskavost, kterou IDZikmund uchová v dobré paměti.
- Vpravo dole pod textem: (Ad m)andatum domini (regis IDMic)hael prepositus B(oleslaviensis).1
1: Text je kvůli poškození částečně nečitelný. V úvahu na místě protonotáře připadá ale jen IDMichal z IDBřestu.
- A: originál; papírový fragment s poškozenými okraji vlepený jako zadní přídeští na dřevěné desce rukopisu