Král Zikmund potvrzuje, že Jan Sádlo ze Smilkova má držet statky litomyšlského biskupství jako náhradu za výdaje spojené se získáním statků olomouckého biskupství. Jan je nejprve povinen tyto náklady spolehlivě prokázat.

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis českého regestu ze zápisů revizní komise 1453/54 ze 16. století
• C: opis českého regestu ze zápisů revizní komise 1453/54 ze 16. století

• A: N/A
• B: NA Praha; ČDK; sign. RKP 2450; kniha č. 148; pag. 216
• C: NK Praha; sign. XVII A 15; pag. 385

• A: N/A
• B: N/A
• C: N/A

• AČ I, s. 470, č. 621 
• RI XI, č. 4086
• ZR, s. 150, č. 1040 
• Bárta 2016, s. 145, č. 1

• Nejedlý 1903, s. 250
• Hoffmann 1959, s. 51‒52
• Maur 1997–1998, s. 33
• Bárta 2016, s. 35‒39

Listina byla dříve považována za nejstarší zástavní listinu Zikmunda Lucemburského na církevní statky (Maur 1997–1998), popřípadě bylo nesprávně uváděno, že obsahuje zástavní sumu 4 000 kop grošů (Hoffmann 1959). Jedná se však o zajištění částky, kterou Jan Sádlo ze Smilkova vynaložil ve prospěch Aleše z Březí při jeho pokusu o získání olomoucké diecéze. Tuto částku měl Jan Sádlo teprve prokázat. Až 17. prosince 1420 vydal Aleš z Březí listinu, v níž potvrdil dluhy Janu Sádlovi ve výši 4 000 kop grošů (MHB IV, s. 412‒413, č. CCCLXXII ; AČ II, s. 470, č. 622 ).