Císař Zikmund dává Buškovi Caltovi z Kamenné Hory sezením na Rabštejně (famosus Bussko dictus Czalta de Kamenna Hora residens in Rabsteyn fidelis noster dilectus) veškerá práva, která mu připadla smrtí Jana Kostelce ze Sebuzína (Johannem Costelecz) k vesnici Hořetice (Horzeticz) i kdekoliv jinde, a to se všemi výhodami, příjmy, platy, lesy, loukami, rybníky, poli, vodami a vším příslušenstvím. Bušek a jeho dědicové mají řečené zboží neomezeně dědičně držet a užívat a smějí ho prodat či směnit, nikoliv však na úkor práv jiných králových věrných. Dále Zikmund stanovuje, že touto listinou udělená práva mají požívat i ti, kteří ji budou vlastnit se souhlasem Buška nebo jeho dědiců.

N/A

1. císař Zikmund: N/A; N/A; N/A

• Ad mandatum imperatoris Caspar Sslik cancellarius
• Litera Busskonis Czalta de Kamenna Hora

• A: N/A
• B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu

• A: N/A
• B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 31 (stará foliace A.XVr)

• A: N/A
• B: N/A

• Nováček 1904, s. 33‒34, č. 42 

• RI XI NB/5, v tisku

• Sedláček 1909, s. 239

Ohlášena majestátní pečeť.

Obdarovaný Bušek Calta měl zemřít již v roce 1433. Srov. Sedláček 1905-XIII, s. 139.

V úvodní knize „Liber rubeus inductionum d. a. 1437“ jsou dva záznamy, které pravděpodobně odkazují na tuto darovací listinu, i když jsou v nich uvedeny další majetky Jana Kostelce, které získal král jako odúmrť a které listina nezmiňuje, tedy Nehasice, Tatinnou, Semeč a Šepetely (srov. NA Praha, DD, inv. č. 23, pag. 51‒52 a 60). Otázka, zda dostal Bušek Calta na tyto majetky ještě další listinu/y, nebo zda postačil odkaz na jiná zboží uvedený v této listině, zůstává otevřená.