Zástupce kláštera Jan de Monte Noison (Joannes de Montenoison vester) informuje svého opata cisterciáckého kláštera v Cluny Otu de la Périère (Oddoni, divina gratia abbati Clugniacensi), že se na koncilu dosud věnoval několika případům soudních sporů. Předkládá domněnku týkající se míru ve Francii (regni Francie), kardinál z Kypru (cardinalis de Cipro) má navštívit dotčené strany, aby zjistil, zda lze dojít k uzavření dohody. Dále uvádí ohledně Čechů (Bohemorum), že panovala na koncilu malá naděje, přesto Češi adresovali koncilu a císaři Zikmundovi (concilio et imperatori) listy, v němž deklarují ochotu přijet z Čech (ex Bohemia) do Basileje dojednat dávno započaté jednání. Jejich delegaci jmenovitě zastupují hejtmani Jan Čapek ze Sán (Johannes Salzco supremus capitaneus orphanorum), Jan Královec z Hrádku (Johannes Calowcz capitaneus orphanorum), Ondřej Keřský z Řimovic (Andreas Keriflia supremus capitaneus antiquorum Taboritarum), Svojše ze Zahrádky (Bruvvysse capitaneus orphanorum), Zikmund z Vranova (Sigismundus capitaneus campestrorum) a kněz Prokůpek (presbiter Procopius parvus). Panuje naděje, že jelikož přichází z vlastního popudu a bez rozkazu, bude možné dohody uzavřít. Podobně mají ke koncilu dorazit Řekové (Greci), jejichž záležitost však bude vyžadovat více času, než má koncil k dispozici, neboť by na ní nestačily ani tři roky (per tres annos). Dále uvádí, že o svých záměrech v této záležitosti se zmínil již v předcházejícím listu. Referuje, že koncil řeší místní drahotu, která se každý den zhoršuje v důsledku úbytku oběživa a rovněž kvůli nedostatku zásob. V současnosti je ve městě maso sotva pro polovinu lidí. Stěžuje si, že libra masa stojí pět denárů, vejce jeden denár, chléb je menší, víno je dražší a nejsou již žádné ryby pro chudé (libra carnium V denariis, ovum unum denario I, panis diminutus, vinum carius, pisces nulli pro pauperibus). Situace je podle jeho názoru neutěšená, vše je nadmíru drahé a neexistuje žádné opatření, které by drahotu řešilo, nadto ani měšťané nedodržují to, co slíbili. Z tohoto důvodu se rozhodl koncil vyslat zástupce do Kostnice (ad Constanciam) a Štrasburku (alios Argentinam), aby se pokusili vyjednat přesunutí koncilu do některého z těchto uvedených měst. Připomíná, že před dvěma lety (duo anni) od opata obdržel instrukci, že bude-li se koncil přesouvat na jiné místo, má se co nejdříve vrátit do kláštera. Žádá opata o povolení k návratu a deklaruje mu svou poslušnost. Podotýká, že ve městě Basileji jsou přítomny mnohé povolanější osoby, jako převor benediktinského kláštera Saint-Martin-des-Champs v Paříži (priorem sancti Martini de Campis), převor kláštera Boží lásky (priorem de Caritate), převor kláštera San Paterniano (priorem de Paterniaco) a převor benediktinského kláštera Rüeggisberg (priorem Montisricherii), které by jeho úkol mohly vykonat. Závěrem podotýká, že nedostal peníze, které mu opat přidělil prostřednictvím děkana kláštera Gaya (de decano de Gaya).
- Na rubu: Reverendissimo in Christo patri ac domino, domino Oddoni, divina gratia abbati Clugniacensi, domino ac superiori meo metuendissimo. Montenoison.
- Na rubu (15. století): Montenoisius, quod ego possum conferre omnia beneficia conventualia ut ipse est informatus per deliberacionem iurisperitorum. Item causa sancti Marcelli est in opportuno statu et sperat, quod infra breve habebo bonum responsum. Item ille de Martigniaco petit, quod eligantur arbitri qui concordent ipsum et Periseti et cetera.
Přepis regestovaného dokumentu
IHS. Post humilem recommendacionem. Reverendissime pater et domine metuendissime. … (Privates). Pauca hic agimus, nisi in causis et litibus, quo ad ea, propter que sumus congregati, nichil vel parum. Credo tamen, quod circa pacem regni Francie dominus cardinalis de Cipro ibit ad partes videre, si apud eas tractatus aliquis aperiri poterit. De redductione vero Bohemorum, quamquam modica aut nulla spes haberetur, tamen scriptum est concilio et imperatori, quod iam certi ex Bohemia iter arripuerunt huc venire pro complemento tractatuum iam a diu inceptorum. Nomina vero dictorum Bohemorum veniencium sunt Johannes Salzco supremus capitaneus orphanorum, Johannes Calowcz capitaneus orphanorum, Andreas Keriflia supremus capitaneus antiquorum Taboritarum, Bruvvysse capitaneus orphanorum, Sigismundus capitaneus campestrorum, presbiter Procopius parvus presidens orphanorum, de parte illorum de qualibet civitate duo. Et quia predicti veniunt proprio motu et sine mandato cuiuscunque et sunt de maioribus tocius regni Bohemie, speramus omnes, quod apud ipsos aliquid boni fiet. Item et similiter Greci veniunt, qui materiam satis difficilem secum gerunt, que omnia predicta magnum tractum exigunt, nec est spes dissolucionis huius concilii, ymo amplioris continuacionis eciam per tres annos. Quare et cetera. Nam per ultimas litteras intencionem meam scripsi super mensione mea in hoc loco. Quare et cetera et de modo et precio. Ad ultimum sacrum istud concilium satis hic perplexum est, tum propter domos carissimas et que dietim in precio augmentantur, tum propter diminucionem monetarum, tum propter victualium parcitatem, ita ut vix hiis diebus sufficiant carnes pro medietate hic assistencium, et nichilominus adveniunt die qualibet novi et principes et prelati. Nec minus loquor de aliis victualibus: libra carnium V denariis, ovum unum denario I, panis diminutus, vinum carius, pisces nulli pro pauperibus. Quid plura? cara omnia ultra modum, nec est modus nec norma neque tenent cives, quod promittunt. Ob quorum causas iam sacrum concilium certos mittere disposuit certos ad Constanciam, alios Argentinam, ut si pacta convencionalia hiis reperient, hunc locum mutemus et ad unum ex predictis accedamus. Verum quia, dum a vobis recessi sunt duo anni et ex iniuncto hoc honus suscepi, expresse precepistis, quod si contingeret mutacionem huius concilii fieri, nullo modo ad alium locum irem, sed ad vos quam cicius reverterer: qua de re precor, quod ab hoc honere me eximere velitis. Habetis hic priorem sancti Martini de Campis, priorem claustralem, priorem de Caritate, priorem de Paterniaco, elemosinarium, priorem Montisricherii, qui poterunt supplere, quod hucusque minus bene egi. Paratus tamen sum obedire. In hiis igitur provideatis et celeriter. Nichil apud istos homines pro subsidio recuperari potest, nec pecunias de decano de Gaya michi per vos assignatas recepi nec spero recipere, nisi obligacionem mitteretis, ut eum cogerem solvere, que debet. Valete, pater optime, et vestrum monachum in scrinio vestri pectoris recundite, qui paratus est obsequi domino condonante, qui paternitatem vestram conservet. Amen. Ex Basilea XIIII. de aprili. Joannes de Montenoison vester. (Monte Neison monachus).