Papež Martin V. nařizuje děkanovi metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (decano ecclesie Pragensis), aby se postaral Janovi z Dubé (Johannis de Duba), pražskému kanovníkovi (canonici Pragensis), po přezkoušení jeho způsobilosti o udělení stálého beneficia označovaného jako kanonikát (perpetuo beneficio canonicatus nuncupato) v kostele benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (in ecclesia monasterii s. Georgii in castro Pragensis ordinis s. Benedicti), které se uprázdnilo smrtí Henslina ze Sulejovic (Henslinus de Sulowicz); beneficium není kurátní a roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra. Svou žádost zdůvodňuje následovně: po smrti Henslina ze Sulejovic byl Jan z Dubé prezentován abatyší řečeného kláštera Janovi z Kralovic (Johanni de Cralowicz), děkanovi pražské kapituly (decano ecclesie Pragensis) a papežským stolcem pověřenému administrátorovi in spiritualibus pražské diecéze (illius in spiritualibus administratori per sedem apostolicam depotato), který ho k zmíněnému beneficiu uvedl řádnou autoritou. Protože řečený Jan z Dubé měl pochybnosti o legitimitě uvedení k zmíněnému beneficiu, žádal o provizi z moci papežské. Tomuto udělení nemají vadit (non obstantibus) beneficia, která již získal, viz klauzule non obstantibus v suplice Jana z Dubé.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 253 (Mart. V. a. VIII.; De exhibitis a. octavo)