Vévoda Albrecht V. Rakouský povoluje převorovi a konventu kláštera augustiniánů eremitů u sv. Tomáše (monasterium sancti Thomae ordinis Eremitarum sancti Augustini) za hradbami města Brna (extra muros civitatis nostrae Brunensis situm) zastavit klášterní statky, aby pak mohli vyplatit klášterní městečko Nové Hvězdlice (Hwisdlicz) a vsi Vřesovice (Brzessowicz) a Šardice (Scherdicz), které císař Zikmund zastavil jistým laikům. Své statky však musí zastavovat výhradně takovým osobám, které jsou loajální vůči vévodovi, a pro každou jednotlivou zástavu si mají od vévody vyžádat zvláštní konsensní listinu.
- Vévoda Albrecht V. Rakouský: [dle koroborace moravský markraběcí sekret, a tedy dle SOkA Olomouc, AM Olomouc, listina č. 138, následující opis: ⁕ S ⁕ ALBERTI • DEI • GRA • DVCIS • AVSTRIE • ET • MARCHIONIS • MORAVIE • ⁊C]; N/A; N/A
- A: N/A
- B: MZA Brno; E 4 ‒ Augustiniáni Brno; kart. 49, sign. 17:3
- C: MZA Brno; E 4 ‒ Augustiniáni Brno; kart. 49, sign. 17:3
Listina na první pohled nepůsobí příliš logicky: klášter hodlá se zvolením zeměpána zastavit některé ze svých statků, aby za získanou hotovost mohl vyplatit ze zástavy jiné své statky. V období po husitské revoluci však šlo o vcelku běžnou praxi. Zástavy klášterních statků sjednané Zikmundem Lucemburským byly uskutečněny v rozporu s církevním právem, bez souhlasu příslušných klášterů. Jejich příjemci sice stáli na Zikmundově straně, ale v průběhu války často přešli k husitům. Po revoluci se proto kláštery i další církevní instituce snažily nahradit pro ně nevýhodné Zikmundovy zápisy novými zástavami, které byly sjednány s klášterem vybranými osobami za podmínek stanovených klášterem. Tak tomu nepochybně mělo být i v tomto případě.
Pokud jde o konkrétní zástavy zmíněné v listině, tak zástavu Šardic máme doloženu Zikmundovou originální listinou (viz regest ). Zástavní listiny na Nové Hvězdlice a Vřesovice se však nedochovaly a nejsou evidovány ani v literatuře (Borovský 2005; Bárta 2016).
Přepis regestovaného dokumentu
Albertus, Dei gratia dux Austriae, Stiriae, Karinthiae et Carniolae, marchio Moraviae comesque Tirolis etc., notum facimus tenore praesentium universis. Quemadmodum serenissimus princeps, dominus Sigismundus, Romanorum imperator semper Augustus, dominus et pater noster carissimus ac Ungariae, Boëmiae etc. rex, oppidum Hwisdlicz et villas Brzessowicz et Scherdicz ad monasterium sancti Thomae ordinis Eremitarum sancti Augustini extra muros civitatis nostrae Brunensis situm pertinentes nonnullis laicis proscripsit, qua de re venerabilis et religiosus prior et conventus eiusdem monasterii oppidum et villas praedictas pro certa pecuniarum summa redimere de manibus eorundem laicorum sunt coacti, quod nos ad supplicis petitionis instantiam prioris et conventus praedictorum consensimus et tenore praesentium gratiosius consentimus, quod praefati prior et conventus pro huiusmodi redemptione facienda valeant atque possint alia sua et dicti monasterii bona mobilia et immobilia, prout eis pro utilitate ipsius monasterii viderint commodius expedire, personis nobis subditis et fidelibus obligare sive impignorare, ita tamen, quod huiusmodi obligatione aut impignoratione facta speciales nostrae litterae super consensu huiusmodi impignorationis a nobis recipiantur fraude et dolo quibuslibet penitus proculpulsis. Harum testimonio litterarum, sigillo nostro minori, quo in marchionatu nostro Moraviae utimur, munitarum. Datum Wiennae, undecima die mensis aprilis, anno Domini millesimo quadringentesimo tricesimo septimo.