Římský král Zikmund (Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen czeiten merer des richs und zu Hungern zu Behem et cetera kunig) informuje městskou radu Řezna (burgermaisteren schultheissen reten und burgeren gemeinklich der stat zue Regenspurgk) o tom, že u něj bylo poselstvo kurfiřtů, jmenovitě po jednom z rady každého kurfiřta (kurfursten), a s nimi biskupové Jan z Würzburgu (Johan zu Wirczburg) a Raban ze Špýru (Rabanus zu Spire bischove). Kurfiřti se prostřednictvím poselstva dotazovali, zda Zikmund něco dělá pro vymýcení kacířů v Čechách (die keczerey zu Behem). Na to jim odpověděl, že se o to již zasadil a ztratil proto mnoho lidí z řad Němců (von Deutschen), Čechů (Behem), Uhrů (Hungern), Moravanů (Merhern) a zástupců dalších zemí. Zdůrazňuje, že kvůli tomu už zastavil a vydal nejen celé otcovské dědictví (alles unser veterlich erbe verkummert und hingegeben), ale také Uherské království (kunigkrich zu Hungern) připravil až o příliš lidí a majetku. Nadto nechal kurfiřty zpravit o svém zapojení ve válce s Turky (Turken), bosenskými kacíři zvanými pataréni (mit den Bosnysschen keczern genant Paterini) a mnoha jinými nevěřícími.
Dále sděluje, že nechce od záležitosti českých kacířů upustit a ujednal proto s rakouským vévodou Albrechtem (Albrechten herczogen zu Osterrich und marggraven zu Merhern) společné tažení, které bude zahájeno na svatého Jana Křtitele (uff sannd Johanns tag) 24. června. Napomenul kurfiřty, aby k tažení také přispěli. Přičemž již krátce po uzavření dohody s polským králem Vladislavem II. Jagellem (kunig von Polan) jim po Adolfovi Nasavském (Adolffen von Nassaw) a Michalovi z Wertheimu (graff Micheln von Wertheim) vzkázal své mínění a poté okolo svatého Martina (darnach umb sand Martins tag) 11. listopadu ještě po Albrechtovi z Hohenlohe (Albrechten von Hohenloch) a Konrádovi z Weinsbergu (Cunraten herren zu Winsperg cammermeister). Doposud však nedostal žádnou odpověď. Z toho důvodu se Zikmund domnívá, že kurfiřti obešlou Řezenské a další říšská města. Proto žádá Řezenské, aby mu podle svých možnostech pomohli, a budou-li kurfiřty obesláni, aby bezodkladně vytáhli. Konečně sděluje, že s nimi potřebuje nutně projednat záležitosti týkající se říše, proto je žádá, aby k němu vyslali jednoho či dva posly.
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis Michael prepositus Boleslauiensis.
- Vnější adresa: Den ersamen burgermaisteren schultheissen reten und burgeren gemeinklich der stat zue Regenspurgk unseren und des reichs lieben getreuen.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- D: prostý opis z 19. století.
- A: N/A
- B: BSB München; Cod. 14029; fol. 141rv
- C: ÖNB Wein; Cod. 3296; fol. 413‒414
- D: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
Přepis regestovaného dokumentu
Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen czeiten merer des richs und zu Hungern zu Behem etc. kunig.
Lieben getruen. wir lassen euch wissen, daz unserer lieben neven und oheimen kurfursten botschafft bey uns gewest ist, mit namen uß iczlichs kurfursten rate einer seiner frunde und mit in dy erwirdigen Johan zu Wirczburg und Rabanus zu Spire bischove unsere fursten und lieben andachtigen. Und haben uns durch dieselbe botschafft lassen fragen und under andern stucken an uns erfaren, ob wir icht dorzu tun wollen damit die keczerey zu Behem getilget und ußgereutet werde. doruff wir in geantwort haben: wie wir unser leib und gut doran nicht gesparet haben, nemlich daz wir mit unserm leibe und allem unserm vormugen dorczu getan, und vil fromer erber und bederbe lewte von Deutschen Behem Hungern Merhern und allen andern unsern landen dorumb verloren haben, der dorumb leyder mancher gestorben und vorgangend ist; und haben uns dorumb so sere verkost und grose scheden enpfangen io daz is unseglich ist; dorczu so haben wir alles unser veterlich erbe verkummert und hingegeben; und mer so haben wir unser kunigrich zu Hungern so sere dorumb an lewten und an gut enplost und so gar we getan daz is zu gros ist und das wir die sache von unserm kunigrich zu Hungern nicht alle mogen außgerichten. und uber das alles haben wir den kurfursten lassen sagen: wiewol wir mit den Turken mit den Bosnysschen keczern genant Paterini und mit vil andern unglaubegen teglich krieg und gros zu schaffen haben und doruf grose koste legen müssen, dennoch wollen wir von den Behemisschen keczern nicht ablassen; und haben mit dem hochgebornen Albrechten herczogen zu Osterrich und marggraven zu Merhern unserm lieben sun und fursten angeslagen und beslossen ein feld uff sannd Johanns tag nechstkunftig mit der hilfe gotes wider die egenanten keczer zu haben, und dann, so wir das feld rawmen müssen von frost und ungewitter wegen, teglichen krieg mit in zu treiben so lang und so ferr als wir ymmer mogen. und haben dieselben kurfursten lassen ermanen: sint dem mal sie nû unser meynung in den sachen vernemen, daz sie auch dorczu thun und uns helfen die egenanten keczer entlich zu tilgen, wiewol wir in das, nach dem alz wir mit dem kunig von Polan unserm lieben bruder verricht woren, czeitlich bey den edeln graff Adolffen von Nassaw und graff Micheln von Wertheim und darnach umb sand Martins tag bey den edeln Albrechten von Hohenloch und Cunraten herren zuk Winsperg cammermeister unsern reten und lieben getruen emboten haben, desm wir aber bißher nu meinen wir, keyn antwort von in haben mochten was sie dorczu tun wolten. sie werden euch und ander unsere und des richs stete besenden; und hoffen, sie werden uns wider die vorgenanten keczer nu helfen. dorumb begern wir von euch und er- manen euch aller eyde und trwe der ir uns von des heiligen Romischen richs wegen und der cristenheit pflichtig seit, daz ir euch mit ewer macht und nach ewrem vormugen aufrüstet und bereyt seit, ist das daz unser lieben neven und oheimen die kurfursten euch besenden und uns zu hilfe cziehen werden, daz ir dann unvorczoglich in daz feld komet und euch dorczu schicket und helfet uns das feld und ouch den teglichen krieg treiben und ußczuharren, biß wir der sachen ein ende haben, got dem herren zu lobe der kristenheit zu troste und zu eren und uns und dem riche zu dienst und zu sunderlichem wolgefallen, wenn wir nicht anders begern denn daz ir thut ewer vermogen. doran vordient ir den ewigen lon von got dem hern, ere und lop von der werlt, und von uns sunderlichen dank, des wir euch in allem gute nymmer vergessen wollen. auch haben wir von unsern und des richs sachen gar treflich mit euch zu reden. dorumb begern wir von euch mit sunderlichem fleysse, daz ir einen ader czwene aws ewern frunden und rate zu uns schicken wollet, bey den wir euch unser meinung embieten mogena. und dennoch so wollet mit ewer hulfe nicht vercziehen als vor begriffen ist. desgleychenb wir andern unsern und des richs steten ouch geschriben haben. geben zu Ofen ame freytage noch unsers herren uffart tage unser riche des Hungerischen etc. in dem 38 des Romischen in dem 14 und d Behemischen in deme vierden jaren.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Nápis na vnějšku: Počestným purkmistrům, rychtáři, radním a obecně měšťanům města Řezna, věrným milým našim i říše.
Zikmund, z Boží milosti král římský, po všechny časy rozmnožitel říše, a král uherský, český atd.
Věrní milí! Dáváme vám na vědomost, že u nás bylo poselstvo všech našich milovaných bratranců a strýců kurfiřtů, jmenovitě z rady každého kurfiřta jeden z jeho přátel, a s nimi ctihodní biskupové Jan z Würzburgu a Raban ze Špýru, naše knížata a zbožní milí. A prostřednictvím tohoto poselstva se nás dotázali a kromě jiných záležitostí se od nás chtělo dozvědět, zda ráčíme učinit něco proto, aby bylo vyhubeno a zničeno kacířství v Čechách. Na to jsme jim odpověděli, že jsme se o to již vlastním tělem i vším svým majetkem zasadili a tratili proto mnoho zbožných, počestných a poctivých lidí z řad Němců, Čechů, Uhrů, Moravanů a ze všech našich dalších zemí, neboť kvůli tomu bohužel mnozí zemřeli nebo byli zajati, a stálo nás to velice mnoho a utrpěli jsme velké škody, že se to ani nedá vypovědět. Na to jsme zastavili a vydali celé naše otcovské dědictví, a co více, naše Uherské království jsme kvůli tomu připravili o tolik lidí i majetku a tak mu ublížili, že toho je příliš a že tuto záležitost nemůžeme z prostředků našeho Uherského království zcela vyřídit. A nadto jsme nechali kurfiřty zpravit o tom, jaké musíme denně svádět velké boje s Turky a s bosenskými kacíři zvanými pataréni a mnoha jinými nevěřícími, na což musíme vynakládat velké prostředky.
Přesto nechceme od záležitosti českých kacířů upustit a s urozeným Albrechtem, vévodou rakouským a markrabětem moravským, naším milovaným synem a knížetem, jsme vyhlásili a ujednali, že vytáhneme v nadcházející den sv. Jana s pomocí Boží proti výše jmenovaným kacířům do pole, a poté co budeme muset kvůli mrazu a špatnému počasí pole vyklidit, budeme proti nim vést denní válku tak dlouho a tak daleko, jak budeme moci. A nechali jsme napomenout kurfiřty, aby k tomu také přispěli, když nyní znají naše mínění v té věci, a pomohli nám konečně ty výše jmenované kacíře vyhubit. To jsme jim totiž brzy poté, co jsme se dohodli s králem polským, naším milovaným bratrem, vzkázali po urozeném hraběti Adolfovi Nasavském a hraběti Michalovi z Wertheimu a poté okolo dne sv. Martina po urozeném Albrechtovi z Hohenlohe a dědičném komořím Konrádovi z Weinsbergu, našich rádcích a věrných milých, ale doposud jsme neráčili obdržet žádnou odpověď, co v té věci chtějí učinit. Proto jsme toho mínění, že vás a další naše říšská města obešlou, a doufáme, že nám proti výše jmenovaným kacířům pomohou.
Proto vás žádáme a připomínáme vám všechny přísahy a sliby věrnosti, kterými jste nám ve jménu Svaté říše římské a křesťanstva povinováni, abyste se podle své moci a dle svého majetku vyzbrojili a byli připraveni. Stane-li se, že váš naši milí bratranci a strýci kurfiřti obešlou a budou vás vybízet, abyste nám pomohli, pak bez odkladu vytáhněte do pole, sešikujte se a pomozte nám bojovat v poli a vést denní válku a vytrvat, až tu záležitost dovedeme do konce, Pánu Bohu ke chvále, křesťanstvu k útěše a ke cti a nám a říši k službám a k obvzláště velké radosti, neboť netoužíme po ničem jiném, než abyste učinili, co můžete. Zato získáte věčnou odměnu, před Pánem Bohem čest a chválu a ve světě a od nás obzvláště velké díky, což vám ve vší dobrotě nikdy nezapomeneme. Také bychom s vámi nutně potřebovali projednat záležitosti týkající se nás i říše. Proto vás žádáme obzvláště důrazně, abyste k nám ráčili vyslat jednoho či dva z vašich přátel a radních, kterým bychom mohli sdělit své mínění, a také abyste se svou pomocí neotáleli, jak je výše napsáno. Totéž jsme napsali také ostatním svým říšským městům.
Dáno v Budíně následující pátek po dne Nanebevstoupení našeho Pána, naší vlády uherské atd. v osmatřicátém roce, římské ve čtrnáctém a české ve čtvrtém roce.
Na příkaz pana krále Michal, probošt boleslavský.