Král IDZikmund odpovídá IDOldřichovi z IDRožmberka, který mu napsal,1 že on s ostatními českými katolickými pány z IDČech2 uzavřel zdické úmluvy s husity3 jen proto, že se nemohou postavit viklefistům (Wyklefom) na odpor. Jinak ale bude jednat vždy jako IDZikmundův služebník a vždy bude poslouchat jeho rozkazy. IDZikmund se k tomu již podrobně vyjádřil ve svém jiném listu.4 Král přikazuje (a radíme i přikazujem) IDOldřichovi, aby řečené úmluvy neuváděl v život, a aby k tomu přiměl i další své věrné. V opačném případě zneuctí IDOldřich navždy svoje jméno i jméno svých potomků. Král IDZikmund by toho velmi litoval, a proto znovu žádá (i prosíme opět) IDOldřicha, aby to nedělal. Ujišťuje ho, že na 25. listopad 1424 (den svaté Kateřiny) svolal všechny kurfiřty a další knížata, hrabata a říšská města do IDVídně (do Wiednye), kde se má projednávat zejména česká záležitost a pomoc jeho českým věrným.
1: IDOldřichův list je deperditum. Zřejmě se jedná o tentýž IDOldřichův list, který je zmíněn v jiném IDZikmundově listu se stejným datem (viz regest).2: IDZikmund hovoří nejprve o listu IDOldřicha v singuláru, později ale mění oslovení na plurál. Z toho vyplývá, že osloven není pouze IDOldřich, nýbrž celá katolická strana české šlechty jakož nám píšeš, že ste ty úmluvy proto učinili.3: Jedná se o dohodu, kterou ve IDZdicích uzavřely husitské strany na jedné straně a část české katolické šlechty na druhé straně. Dohoda zřejmě nevyústila ve zpečetěnou smlouvu a ve skutečnosti zůstala nenaplněna (AČ III, s. 248‒251, č. 33 česká verze; Siegl 1919, s. 51‒56 německá verze; k tomu viz Macek 1958; Šmahel 1993-III, s. 156‒157; Šmahel 2002-II, s. 1332‒1333; Kavka 1998, s. 126‒127; Čornej 2000, s. 340; Coufal 2012, s. 195‒196).4: Viz regest.
- Vpravo dole: Ad mandatum domini regis IDMichael prepositus Boleslauiensis.
- Vnější adresa: Nobili IDVlrico de IDRozemberg consiliario nostro fideli dilecto.5
5: Ve vnějším oslovení tohoto a také dalšího listu krále IDZikmunda IDOldřichovi z téhož dne (viz regest) se na rozdíl od ostatních IDZikmundových listů IDOldřichovi výjimečně vyskytuje IDOldřichova titulatura „rádce.“
- A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 259b
- B: ANM Praha; Sbírka Palacký František; inv. č. 306; kart 8; sub dato
- UB I, s. 366, č. 315 (němčina)
- RI XI, č. 6010 (němčina)
- RI XI NB/3, s. 154-155, č. 98 (němčina)
- Palacký 1851b, s. 377
- Palacký 1851, s. 7
- Schmidt 1908, s. 238
- Macek 1958, s. 211
- Kubíková 2004, s. 60
Ve srovnání s jiným IDZikmundovým listem IDOldřichovi z IDRožmberka ze stejného data se tento list setkal s menším zájmem dosavadního bádání. Bez ohledu na obsah obou listů, které nám dohromady svědčí o ostře odmítavé reakci krále IDZikmunda na zdické úmluvy, vyvstává otázka, proč byly dva listy podobného obsahu vydány pro jednoho adresáta ve stejný den.
Jedním z možných vysvětlení je, že do IDTaty v IDUhrách mohly dorazit krátce po sobě dvě IDOldřichova poselstva. Zatímco první (27. října 1424 nebo krátce předtím) mohlo obsahovat opis zdických úmluv, druhé (28. října; v průběhu dne) mohlo předat podrobnější IDOldřichovo vysvětlení. Toto druhé poselství možná poněkud uklidnilo původně rozhořčeného krále, takže nechal vypracovat druhý list, který byl poněkud smířlivější. Zdá se však nepravděpodobné, že by diplomatické kontakty mezi IDČeským Krumlovem a vzdáleným uherským dvorem byly tak intenzivní.
Proto se nabízí jiné vysvětlení. Je například možné, že delší a mnohem ostřejší dopis byl adresován nejen samotnému IDOldřichovi, ale širšímu okruhu adresátů - celé katolické šlechtické straně v IDČechách nebo té její části, která se podílela na zdických úmluvách - zatímco zde regestovaný kratší list byl dodatkem určeným právě mocnému magnátovi IDOldřichovi z IDRožmberka. Pokud tomu tak bylo, IDZikmundův posel musel IDOldřichovi dát pokyn, aby svým spolustraníkům poslal pouze kopii delšího listu.