Král Zikmund odpovídá Oldřichovi z Rožmberka, který mu napsal, že on s ostatními českými katolickými pány z Čech uzavřel zdické úmluvy s husity jen proto, že se nemohou postavit viklefistům (Wyklefom) na odpor. Jinak ale bude jednat vždy jako Zikmundův služebník a vždy bude poslouchat jeho rozkazy. Zikmund se k tomu již podrobně vyjádřil ve svém jiném listu. Král přikazuje (a radíme i přikazujem) Oldřichovi, aby řečené úmluvy neuváděl v život, a aby k tomu přiměl i další své věrné. V opačném případě zneuctí Oldřich navždy svoje jméno i jméno svých potomků. Král Zikmund by toho velmi litoval, a proto znovu žádá (i prosíme opět) Oldřicha, aby to nedělal. Ujišťuje ho, že na 25. listopad 1424 (den svaté Kateřiny) svolal všechny kurfiřty a další knížata, hrabata a říšská města do Vídně (do Wiednye), kde se má projednávat zejména česká záležitost a pomoc jeho českým věrným.

1. Zikmund Lucemburský: ?; červená; přitištěná uzavírací pečeť

• Vpravo dole: Ad mandatum domini regis Michael prepositus Boleslauiensis.
• Vnější adresa: Nobili Vlrico de Rozemberg consiliario nostro fideli dilecto.

• A: originál; papír; uzavřený list (litterae clausae)
• B: prostý opis z 19. století

• A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 259b
• B: ANM Praha; Sbírka Palacký František; inv. č. 306; kart 8; sub dato

• A: https://digi.ceskearchivy.cz/111321/1
• B: N/A

• AČ I, s. 21, č. 20 
• LOR I, s. 70, č. 98 

• UB I, s. 366, č. 315  (němčina)
• RI XI, č. 6010 (němčina)
• RI XI NB/3, s. 154-155, č. 98 (němčina)

• Palacký 1851b, s. 377
• Palacký 1851, s. 7
• Schmidt 1908, s. 238
• Macek 1958, s. 211
• Kubíková 2004, s. 60

Ve srovnání s jiným Zikmundovým listem Oldřichovi z Rožmberka ze stejného data se tento list setkal s menším zájmem dosavadního bádání. Bez ohledu na obsah obou listů, které nám dohromady svědčí o ostře odmítavé reakci krále Zikmunda na zdické úmluvy, vyvstává otázka, proč byly dva listy podobného obsahu vydány pro jednoho adresáta ve stejný den.

Jedním z možných vysvětlení je, že do Taty v Uhrách mohly dorazit krátce po sobě dvě Oldřichova poselstva. Zatímco první (27. října 1424 nebo krátce předtím) mohlo obsahovat opis zdických úmluv, druhé (28. října; v průběhu dne) mohlo předat podrobnější Oldřichovo vysvětlení. Toto druhé poselství možná poněkud uklidnilo původně rozhořčeného krále, takže nechal vypracovat druhý list, který byl poněkud smířlivější. Zdá se však nepravděpodobné, že by diplomatické kontakty mezi Českým Krumlovem a vzdáleným uherským dvorem byly tak intenzivní.

Proto se nabízí jiné vysvětlení. Je například možné, že delší a mnohem ostřejší dopis byl adresován nejen samotnému Oldřichovi, ale širšímu okruhu adresátů - celé katolické šlechtické straně v Čechách nebo té její části, která se podílela na zdických úmluvách - zatímco zde regestovaný kratší list byl dodatkem určeným právě mocnému magnátovi Oldřichovi z Rožmberka. Pokud tomu tak bylo, Zikmundův posel musel Oldřichovi dát pokyn, aby svým spolustraníkům poslal pouze kopii delšího listu.