Císař Zikmund daruje Janovi z Mikovic (Johanni de Mikowicz) zboží ve vesnicích Přepeře (Przeperziech), Nudvojovice (Nudwoyowiczich) a Lažany (Lazanech), které Zikmundovi připadlo smrtí Jitky (Gitka), vdovy po Otíkovi z Labouně (Otikonis de Labun).
V „Liber proclamationum“ není výslovně zmíněno, že Zikmund odúmrť daroval Janovi z Mikovic, jedná se totiž pouze o záznam o provolání odúmrti z 26. října 1437 v Bělé pod Bezdězem a následnou poznámku, že zboží bylo Datum Johanni de Mikowicz. Dárcem v případě odúmrti však byl s největší pravděpodobností přímo Zikmund, a tak je výše zmíněné datum i termínem ante quem pro jeho dar a pravděpodobné vydání listiny. Relátorem daru u desk byl komisař královských odúmrtí Vilém ze Žlutic (relacio Wilhelmi de Zluticz). I když proti daru nebyla vznesena žádná námitka, je vhodné upozornit, že obdobné majetky, konkrétně v Nudvojovicích, Lažanech, Svojkově, Vyskeři a Daliměřicích, daroval Zikmund po smrti Jitky, vdovy po Otíkovi z Labouně, již 5. září 1437 Petrovi Tistovi z Albrechtic (AČ XXXVI, s. 208, č. 122 ). Je tak možné, že odúmrť po Jitce, a to i v rámci jedné vesnice, byla rozdělena mezi více obdarovaných. Druhou možností je, že Zikmund stejné zboží nedopatřením daroval více osobám, avšak v tomto případě by bylo zarážející, že proti daru nebyla vznesena námitka.