Král Zikmund (Sigmund) vyjadřuje purkmistrovi, konšelům a měšťanům města (dem burgermeister, rate und burgern gemeinlich der stat) Žitavy (zu der Zittaw) své rozhořčení, že neberou na vědomí, jak důležitým strategickým místem je blízký hrad a celestinský klášter Ojvín (sloß und closter zum Oywin), založený císařem Karlem IV. (vatters keysers Karls). Eventuální poškození hradu a kláštera by znamenalo velké škody pro město i ostatní oblasti země, které by nebylo možné odstranit ani s velkým úsilím. Zikmundův otec císař Karel IV. předal celestinskému klášteru královské úroky města Žitavy jako důchody, které byly ještě rozšířeny jeho bratrem Václavem IV. (Wenczlaw) i Zikmundem jako náhrada za náklady a opatřování potravin (notdurft und koste) nutných k udržení hradu a kláštera, a rovněž potvrzeny a obnoveny. Vzhledem k tomu, že v minulosti nebyla taková nutnost zásobovat kláštera a hrad potravinami, válečným vybavením, lidmi a dalšími věcmi, podivuje se (nympt uns gross wunder) Zikmund, že město Žitava nevzalo v potaz velké škody kláštera a upřeli mu tyto důchody a úroky, což může vést ke ztrátě hradu a také způsobit králi i jeho ostatním zemím škody vedoucí ke zkáze. To nelze v žádném případě tolerovat, a proto musí město počítat s těžkými tresty. Král se rovněž dozvěděl, že někteří měšťané rozšiřují zvěsti, že král Václav IV. měl klášteru darovat majetky, které vlastně nikdy nebyly v jeho vlastnictví. Zikmund ale ví, že opak je pravdou, a proto by měl každý, kdo takové řeči šíří, být informován o svém omylu.
Z toho důvodu nařizuje Zikmund měšťanům Žitavy dle pokut a jeho slibů stanovených v královských privilegiích (bey vnsern hulden und büszen, die si haben in iren brieuen) kláštera Ojvín, aby v budoucnu neupírali převorovi a konventu důchody a úroky a aby je bez odkladu odškodnili penězi, majetky a dalšími věcmi, pokud se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti. Jestliže se u krále znovu objeví stížnosti, že klášteru byly upřeny jemu příslušející úroky, upadnou dotyční v královu těžkou nemilost. Zikmund nově nařizuje Žitavě, aby klášter v době války obsadili vhodnými lidmi, kteří budou konventu nápomocní ve válce a dalších záležitostech, radou či pomocí. Jestliže zůstanou nečiní nebo se zpozdí a klášteru z toho vzniknou škody, bude Zikmund od Žitavy požadovat uhrazení škod. Proto mají měšťané Žitavy konventu pomáhat a radit ve všech nouzích tak, aby byli klášter a tamní posádka ušetřeni jakéhokoliv obtěžování. Řeholníci totiž patří ke královským kaplanům (besonder cappelanen sein), kteří zpívají hodinky ve dne i v noci za blaho krále, města Žitavy a kláštera, a jejich klášter není jako jiné kláštery, ale je zároveň i hradem. Nakonec Zikmund nařizuje měšťanům Žitavy, aby vrátili klášteru listiny, poté co si je přečtou.
- A: originál; pergamenový fragment s ustřiženým pravým a dolním okrajem použitý jako předsádka v rukopise
- CDLS II/1, s. 260
- UBZittau I, s. 319, č. 1531 (dle A a opisu v tehdejším HStA Drážďany, č. 9582, fo. 29)
- RI XI, s. 27, č. 6411 (dle neznámého opisu u Sauppeho)
- Hlaváček a kol. 1992, s. 18, č. 81
- Kaar 2010, s. 134, č. 24
- RI XI NB/5, č. 174, v tisku