Pavel z Osoblahy (Paulo Hoczimplocz), kněz olomoucké diecéze (presbitero Olomucensis diocesis), žádá papežský stolec o dispens, podle které by mohl změnit níže uvedenou poslední vůli po zemřelém Janovi Czindalovi (Johannes Czindal), knězi vratislavské diecéze (clericus Wratislaviensis diocesis), týkající se obývání jeho domu ve Vratislavi (domum suam, quam in civitate Wratislaviensi habuit). Svou žádost zdůvodňuje následujícím způsobem: Jan Czindal si ve své poslední vůli zvolil za vykonavatele testamentu laika Štěpána Rotkegela (Stephanum Rotkegel, laicum) a ženu téže diecéze Magdalénu z Lopticz (Magdalenam de Lopticz, mulierem dicte diocesis). Mezi jiným v poslední vůli stanovil, že po jeho smrti mají trvale obývat jeho dům ve Vratislavi tři světské ženy. Když zemřel Štěpán Rotkegel, zmíněná Magdaléna z Lopticz již neměla zájem na vykonání závěti a chtěla se povinnosti zbavit, což učinila tím, že za souhlasu vratislavského biskupa svěřila pravomoc k vykonání této části testamentu do rukou Pavla z Osoblahy. Ten s vůlí naplnit zmíněný testament přivedl a usídlil do uvedeného domu tři světské ženy. Ty však mezi sebou nenalezly přátelskou shodu a z toho důvodu vznikaly v domě dennodenně hádky. Aby již k hádkám nedocházelo a aby byl dům lépe využit, a tím byla duši řečeného zůstavitele poskytnuta útěcha, žádá Pavel z Osoblahy, aby mohl ubytovat v tomto domě v souladu s právem tři kněze a aby nevadilo (non obstantibus), že je to činěno proti vůli Jana Czindala.
Papež Martin V. schvaluje supliku a má se tak stát dle práva (Fiat prout de iure O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 174 (lib. II de vacantibus per fiat a. septimo)