Král IDZikmund (Sigmund) zapisuje purkmistrovi, radě a obci (scheppfenmeister, ratt unnd gemeinde daselbst) města IDKutná Hora (uff dem berg zcum Kuthen) a současnému nebo budoucímu rychtáři (richter), případně každému, komu bude tento úřad svěřen, týdenní plat po dobu 6 let, a to od data vydání této listiny. Tento plat má být vyplácen ve stejné výši, jak ho kdysi udělil král IDVáclav IV. (der allerdurchleuchtigiste furst herr Wenczlaw, kunig zu Behem, unser lieber bruder seliger gedechtnuss) kutnohorskému rychtáři v sumě jedné hřivny grošů dobré váhy, tj. 56 grošů (ein letige margk grosschen, das sein sechsunndfunffczigk grosschen), která byla vyplácena z královské mince a královské komory (uss der muncze unn uss seiner camer). Rychtářský úřad již dříve předal IDZikmund městu IDKutné Hoře, jak dosvědčuje příslušná listina.1 Po uplynutí stanovené lhůty má IDZikmund nebo jeho nástupci, čeští králové, právo vyplatit tento týdenní plat za 500 kop českých grošů (umb funnffhundert schogk behmisschenr grosschen). V opačném případě mají purkmistr, konšelé, obec města IDKutné Hory a rychtář nebo ten, komu bude úřad svěřen, dále nerušeně vybírat tento plat k jejich užitku (an irenn nucz wenden sollenn, von unns unnd allermeniglich ungehindert). IDZikmund důrazně nařizuje svému mincmistrovi (munczmeister) a jeho urburnímu písaři (urborschreiber) odvádět konšelům a obci města IDKutné Hory týdenní plat tak, jak je to uvedeno v listině, pokud se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti.
1: Viz 1420_09_17d_ante.
- A: N/A
- B: německý opis z 19. století
- C: český překlad ze 16. století
- D: český překlad ze 16. století
- A: N/A
- B: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- C: SOkA Kutná Hora; AM Kutná Hora; kniha č. 2 (Transumpta privilegiorum); fol. 28v‒29r
- D: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XVII H 29; fol. 323v‒324v
- AČ I, s. 298‒299, č. 2
- RI XI, s. 302, č. 4273
- RI XI NB/4, č. 104, v tisku
My Zigmund, z božie milosti římský král po všecky časy rozmnožitel říše a v Uhřích, v Čechách, v Dalmacii, v Charvátích etc. král, vyznáváme a známo činíme zjevně tímto listem všem těm, kdož jej vidí nebo slyší čtúce, tak jakož nejosvícenější kníže pan Václav, král v Čechách, náš milý bratr ščastné paměti, od zvláštní přízni a milosti rychtářovi na Horách Kuttnách každý tejden jednu těžkou hřivnu grošuov, to jest šest a padesáte grošuov z té mince a jeho komory tu dával jest, tak jsme my již za takovou službu a milost, kteráž ten šephmistr, rada i obec tu na té Hoře, naši milí věrní, užitečně i požitečně učinili jsú, jim naše rychtářství tu na té Hoře v Kuttnách milostivě dali jsme tak, jakož jim naši listové, kteréž jsme my jim na to dali, jasněji okazují. A aby oni potom štědřeji naši milost požili, také zapisujem jim tu prvé jmenovanú hřivnu v také míře, aby ji jich rychtář, kterýž nyní jest anebo v časech budúcích bude, anebo komuž oni to na jich místě poručí, tu jistú hřivnu každej tejden z naší mince na Horách Kuttnách a z naší komory tu šest plných leth pořád zběhlých od dání listu tohoto počal míti, zdvihati a ji přijímati a na jich užitek má obrátiti od nás i od všelikých bez překážky. A bylo-li by pak, že bychme my anebo naši dědici a potomní králové v Čechách tu prvé jmenovanú hřivnu od těch prvé jmenovaných šephmistra, rady i obce po šesti letech zase míti chtěli, jakož jsú pak tu jistú hřivnu prvé od nás za pět seth kop grošuov českých sobě vyplatili, tehdy my máme jim zase pět seth kop grošuov českých za to dáti a zaplatiti. A tehdy my té jisté hřivny dávati více nebudem povinni. Ale dokudz my aneb naši dědicové a potomní králové v Čechách po těch prve jmenovaných šesti letech té prve jmenované hřivny pěti sty kopami groší českých od nich k nám nevyplatíme, tehdy oni mají jich rychtáři, anebo komuž oni to poručí, tu jistú hřivnu na každý týden z naší mince a komory tu na té Hoře míti, zdvihati, přijmúti a na jich potřeby obrátiti, jakož svrchu psáno stojí, od nás a našich dědicuov a potomních králuov českých i jinak od všelikých překážky. A my přikazujem proto našemu mincmejstru a urburnímu písaři na té Hoře Kuttně, kteří nyní jsou aneb v časích budúcích budú, přísně a pevně tímto listem, aby oni tomu prve jmenovanému šephmistru, radě a obci té Hory Kuttny aneb jich rychtáři tu, kterýž nyní jest anebo v čase budúcim bude, anebo komuž oni to poručí, na každý týden, jakož prvé psáno jest a dotčeno, tu často jmenovanú hřivnu z naší mince a komory vyčítali, dávali a platili. A zase proti tomu také zasahovati nemají v žádné míře v takové míře, jakož prvé psáno stojí, jakž jim milo jest naší těžké nemilosti zniknúti. S oznámením tohoto listu zapečetěného naší královskou přirozenou pečetí. Dán v Čáslavi po Kristovu narození čtrnácte seth leth a potom v dvacátém léthě v nejprvnější outerý po svatého Kříže dni povýšení, království našich Uherského v čtvrtém a třidcátém, Římského v desátém, Českého v prvním léthě.