Přepis regestovaného dokumentu

Já Oldřich z Rosenberka vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti neb čtúce slyšeti budú, že jsem z dobrým rozmyslem a potazem prodal a tiemto listem prodávám osm kop platu ročnieho grošuov dobrých střiebrných rázu pražského ve vsi řečené Třiesov nad Maidštajnem i na tom na všem, což k té vsi příslušie, se všiem panstvím i se všie volí, nic sobě práva ani svým budúciem na tom nezuostavuje, ale tak úplně, jakož jsem sám držal, za šest a za devadesát kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského poctivému a nábožnému knězi Mikulášovi z Prahy, strýci Ondřejovu Zavtravéřovu; kteréž mi penieze dal úplně penězi hotovými. Avšak řečený kněz Mikuláš nebo ten, ktož by tento list měl, neuchoval-li by jeho buoh v tom času, má mně nebo mým budúciem zasě zstúpiti toho platu svrchupsaného osmi kop v těch penězích, tociž v šesti a v devadesáti kopách, kdybychme jeho nebo toho, ktož by ten list měl, těmi upomínali a jemu nebo tomu, ktož by list tento měl, ty dali úplně od dánie listu tohoto ve třech letech najblíž pořad přieštích, takově, abychme jemu, knězi Mikulášovi neb tomu, ktož by list měl tento, dva měsiece před svatým Havlem neb před svatým Jiřím v těch třech letech penieze napřed dali; a když to učiníme, tehdy mně nebo mým budúciem toho platu úplně nahořepsaný kněz Mikuláš má zasě zstúpiti. Paklibychme v tom času toho platu zasě neodkúpili, tehda já Oldřich svrchupsaný, jistec, a my Matěj z Větřnie řečený Višně, v tu dobu purkrabie na Krumplově, Bohuslav z Petrovic, Petr z Dlúhé, rukojmie jeho i zprávce toho zbožie svrchupsaného, s ním a zaň slibujem společni rukú nerozdielnú, naší dobrú čistú věrú, svrchupsanému knězi Mikulášovi nebo tomu, ktož by tento list měl, ten nahořepsaný plat a zbožie před každým člověkem zpraviti a zvláště před sirotky, před věny i před všelikakými zápisy křesťanskými, židovskými i jakož země česká za právo jmá, a na prvé suché dny neb konečně na druhé po těch třech letech, jestliže bychom toho platu zasě neodkúpili, ten plat jemu knězi Mikulášovi neb tomu, ktož by tento list měl, ve dcky zemské ku pravému dědictvie vložiti a zprávce dobré postaviti, jakož země česká za právo jmá. Paklibychom toho napředpsaného platu knězi Mikulášovi neb tomu, ktož by tento list měl, ve dcky zemské nevložili na roky svrchupsané aneb zpraviti nemohli, jakož svrchu psáno stojí, tehda inhed máme, povinni jsme a slibujem dobrú naší věrú ty penieze hlavnie i s třetinú výše penězi hotovými knězi Mikulášovi neb tomu, ktož by list měl tento, cele a úplně zaplatiti beze všie odpory a prodlenie. A jestliže bychom toho opět neučinili, tehda ihned dva z nás rukojmí, kteříž od kněze Mikuláše neb toho, ktož by list měl, jich poslem neb listem napomenuti budem, máme a slibujem, jeden na druhého neukazuje ani sě druhým vymlúvaje, každý s jedním pacholkem a se dvěma koňoma vjeti aneb miesto sebe panoši rytieřského řádu poslati v pravé i v obyčejné české zemi leženie do města do Budějovic Českých, do hospody ctného hospodáře nám od kněze Mikuláše neb toho, ktož by list měl, ukázané a tu ústavně ležeti do splněnie peněz svrchupsaných; a po čtrnádsti dnech po napomenutie k tomu leženie, buď ležáno neb neležáno, a ti jistí penězi hlavní s třetinú výše nebudú-li ještě nahořepsanému knězi Mikulášovi neb tomu, ktož by list měl, zaplaceni úplně, tehdy jim inhed dáváme plnú moc i práva ty jisté penieze i s třetinú výše vzieti v židech neb v křesťanech na naši na všech škodu, a přes to vždy ústavně ležeti máme a na žádné právo nevyjéžděti ani vychoditi, jeližby ti jistí penězi hlavní s třetinú výše i také se všemi škodami, kteréž by proto kněz Mikuláš nebo ten, ktož by list měl, vzeli a dobrým svědomiem ukázali, zaplaceni byli jim úplně a docela. A neuchoval-li by buoh z nás rukojmí kterého v tom času, tehda my živí zuostali máme i slibujem tak jistého i movitého na miesto toho umrlého v jednom měsíci ode dne smrti toho umrlého k nám přistaviti a list tiemto řádem obnoviti, kolikrát by toho potřebie bylo pod ležením svrchupsaným. A kto by tento list měl z dobrú volí kněze Mikuláše svrchupsaného, ten má i mieti bude plné právo ke všem věcem nahořepsaným, jakožto on sám. Tomu všemu na pevnost, jistost i potvrzenie my všickni jistec i rukojmie své jsme pečeti naším dobrým vědomiem k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán leta od narozenie syna Božieho tisícího čtyrstého šestmescietmého leta, v sobotu na svatého Thomáše apoštola.