Papež Martin V. nařizuje opatu benediktinského kláštera v Arnoldsteinu (Arnolczstain) v aquilejské diecézi, aby udělil Christoforu Pileatorovi z Feldkirchen (Feltkirchen), knězi salzburské diecéze, poté, co se ujistí o jeho způsobilosti, kfarní kostel v Troskotovicích (Droskawicz) náležející ke kolaci abatyše a konventu cisterciáckého kláštera v Oslavanech a jehož výnos ročně nepřevyšuje 15 hřiven stříbra, který se uprázdnil svobodnou rezignací Jana, posledního rektora řečeného kostela, učiněnou před veřejným notářem Mikulášem Beygelinem.

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech

• A: N/A
• B: AAP, R. Lat. 232 (Mart. V. a. VI., De beneficiis vacantibus a. sexto)

• A: N/A
• B: N/A

• MVB VII/2, s. 427, č. 1032 

Jedná se o stereotypní papežskou litterae executoriae na uplatnění papežské provize adresovanou jednomu exekutorovi a s incipitem arengy Dignum arbitramur. Tento typ listiny se začal používat od papeže Klimenta VI. Součástí jeho formuláře je důležitá podmínka, že udělené beneficium může být přijato až poté, co exekutor kandidáta na beneficium na místě přezkouší a zjistí, zda splňuje podmínky způsobilosti nutné pro uvedení k beneficiu. V papežských registrech suplik se dochoval opis supliky Christophora Pileatora z Feldkirchen.