Císař Zikmund dává Menhartovi z Hradce (urozeného Menharta z Hradczie věrného našeho milého) věno zemřelé Elišky z Hradce (urozené Elssky z Hradcze), vdovy po Arnoštu Flaškovi z Pardubic (Arnosstowy Fflasskowi), v hodnotě 500 kop, které jí dříve její manžel zapsal a nechal zanést do zemských desk ve vesnicích Raná (Rane), Vojtěchov (Woytiechowie), Pokřikov (Pokrzikowie), Kladno (Kladnee), Miřetín (Mirzetinie) a Perálec (Perarczi) s dvory, platy, poli, všemi svobodami a vším příslušenstvím. Toto věno a veškeré jiné zboží řečené Elišky připadlo po její smrti Zikmundovi. Menhart a jeho dědicové mají zboží držet a užívat se stejnými právy jako dříve Eliška, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Práva zaručená touto listinou má mít i kdokoliv, kdo ji bude držet s vědomím Menharta anebo jeho dědiců. Dále Zikmund přikazuje zemskému sudímu, komorníkovi, dalším zemským úředníkům a především zemskému písaři Českého království, aby tuto listinu zanesli do zemských desk a Menharta tak uvedli v držení zboží.
- Ad relacionem domini Hasskonis de Wallstein Johannes Tussek
- Littera domini Menhardi
- A: N/A
- B: Soudobý opis v „Protocollum notarii“ českého dvorského soudu
- C: Soudobý opis českého dvorského soudu
- A: N/A
- B: NA Praha; DD; inv. č. 4; pag. 58 (stará foliace B.VIIIv)
- C: NA Praha; DD; inv. č. 15; pag. 361
- AČ III, s. 519, č. 381
- RI XI, č. 12151
- RI XI NB/6, v tisku