IDChval z IDOtic (Chwal z Oticz) postupuje bratrům IDJakovi (Jankowi) a IDVackovi z IDOtic (Waczkowi) a jejich dědicům svůj selský statek ve IDVoticích (v Oticzich) se vším příslušenstvím a právem, které získal po svém otci IDRackovi z IDJavoru (po otci mém Raczkowi). Vzdává se za sebe i své dědice veškerých práv k uvedeným statkům a slibuje společně se svým strýcem IDJeškem z IDOtic (Gessek z Otticz, strýc jeho) dodržet závazky z toho plynoucí.
- IDChval z IDOtic: N/A; N/A; ohlášení přivěšení pečeti
- IDJešek z IDOtic: N/A; N/A; ohlášení přivěšení pečeti
Já Chwal z Oticz vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že to sedliště v Oticzich, na kterémž nynie Waczek sedí, propúštiem a mocí listu tohoto stupuji Jankowi a Waczkowi i jich budúcím s tiem se vším právem, ač jest-li že jsem tu které právo měl, jenžto jest na mě po otci mém Raczkowi spravedlivě spadlo aneb spadnúti mohlo, že ten svoj nápad a právo své nadepsané z desk zemských mocně jim propustím a tiemto listem quituji a mořím, tak že já svrchu psaný Chwal i moji budúcí slibujeme viece nade psaných Janka a Waczka i jich dědicóv s toho sedliště nenapomínati. A já Gessek z Otticz, strýc jeho, slibuji s ním a zaň, že to vše, což svrchu psáno jest, má jim zdržáno a zachováno výti cele, věrně a nerušitedlně. A toho na potvrzenie a na lepšie jistotu své jsme vlastnie pečěti k tomuto listu přivěsili, jenž jest psán léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXXVII, ten čtvrtek před svatým Křížem.