Petr z Račic, kapitulní děkan (Petrus de Raczicz decanus), Pavel z Prahy, probošt (Paulus de Praga prepositus), a celá olomouckého kapitula (capitulum ecclesie Olomucensis) oznamují všem knížatům a věřícím (principibus tam spiritualibus quam secularibus aliisque Christi fidelibus), že od smrti Václava Králíka z Buřenic, biskupa olomouckého (Wenceslai patriarche Anthioceni et antistitis nostre ecclesie Olomoucensis), započala zkáza města Olomouce (civitatis iam dicte Olomucensis) jak v záležitostech duchovních, tak i světských a poté, když byl Jan IV. Železný, biskup litomyšlský (Johanne inclite memorie tunc episcopo Luthomisslensi, postea miseracione divina videlicet sancti curati sancte Romane ecclesie presbytera cardinali, Pragensis et Olomucensis ecclesiarum), postulován za olomouckého biskupa, nastalo pronásledování církve i města Olomouce, za něhož zemřel král Václav IV. (Wenceslaum Romanorum et Boemie regem), a poté vznikla sekta Jana Viklefa (Johannis Wicleph) a Jana Husa (Johannis Hus), která pronásledovala věrné katolíky v Českém království (regni Boemie), v Markrabství moravském (marchionatus Moravie) i v okolních zemích, obzvláště pak tiskla město Olomouc jakožto hlavní město Markrabství moravského, jež za dvacet let (ad viginti annos) nemělo ve dne ani v noci pokoj od útoků, a proto tyto věrné a statečné syny církve doporučují přízni a pomoci všech duchovních i šlechticů.
- Olomoucká kapitula: S SECRETV CAPITVL OLOM; zelená v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Littere ostendentes difficultatem et devastacionem civitatis Olomuczensis tepore hussitarum; Olomucium hic vocatur caput Moraviae. Notatum A. 1671, 18. Juni; Numero 103.
- A: ZA Opava; SOkA Olomouc; AM Olomouc; inv. č. 147
- B: MZA Brno; G02; kart. 27; sign. 373/1a/41
Přepis regestovaného dokumentu
Universis et singulis principibus tam spiritualibus quam secularibus aliisque Christi fidelibus. Nos Petrus de Raczicz decanus, Paulus de Praga prepositus totumque capitulum ecclesie Olomucensis tenore presencium profitemur, quod a tempore migracionis ab hoc secula reverendissimi in Christo patris et domini domini Wenceslai patriarche Anthioceni et antistitis nostre ecclesie Olomoucensis desolacio, devastacio et destruccio civitatis iam dicte Olomucensis in rebus spiritualibus et temporalibus inchoavit. Postulato enim a nobis in antistitem ad ecclesiam nostram iam dictam reverendissimo in Christo patre et domino domino Johanne inclite memorie tunc episcopo Luthomisslensi, postea miseracione divina videlicet sancti curati sancte Romane ecclesie presbytera cardinali, Pragensis et Olomucensis ecclesiarum comendataris, venerunt multe persecuciones et oppressiones ecclesie et civitati superius expressata; durante illa persecucione dura et horribili in civitate iam dicta, mors preoccupavit serenissimum principem et dominum dominum Wenceslaum Romanorum et Boemie regem; et post mortem ipsius orta dudum secta et perfidia dampnificatorum Johannis Wicleph et Johannis Hus in flammam horribilem exalavit et persecucio dura et horribilis ac tirannica persectatores eorundem in omnes katholicos et fidei orthodoxe regni Boemie et marchionatus Moravie et in omnes regiones vicinas crudeliter emanavit. In hanc autem civitatem Olomucensem iam dictam tamquam in caput marchionatus Moravie an thomasice crudelius ac senius exarserunt eandem devastantes continue in omnibus rebus temporalibus usque ad muros et circumsepientes eam ex omnibus partibus gentibus crudelissimis et perniciosis et municionibus fortissimis tamquam in vicinatu positis, quas per tyrannidem in katholicis asquisierunt. Ita quod a temporibus illis ad tempus presens, que quantitas temporis se extendit fere usque ad viginti annos, non dabatur requies civitati antedicte die ac nocte a talibus oppressionibus et devastacionibus inhumanis, quapropter vobis et cuilibet vestrum, ad quos presentes pervenerint et qui presentibus fueritis requisiti, duximus supplicando studio cum attento quantuus incolas civitatis sepedicte et specialiter dominos, ques tamquam fortes atthletas in agone certaminis perseverantes et constantes, filios obediencie sancte matris Romane ecclesie, katholicos et fidei orthodoxe, qui nec rebus nec corporibus usque ad extenuacionem fere extremam propter fidem katholicam nullo modo perpercerunt. Velitis habere in agibilibus eorum universis et singulis graciosius ac favorabilius promotivos intuitu nostri ac eorum desolacionis extreme superius expressate. Quod erga vos et vestrum quemlibet, dum et quociens se tempus obtulerit, cupimus et volumus pari ac maiori vicissitudinis complacencia gratuite repensare. Datum Olomucz anno ab incarnacione domini millesimo quadringentesimo tricesimo sexto die ultima mensis maii sigillo capituli nostri subappenso.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Všem a jednotlivým knížatům jak duchovním, tak světským, i jiným věrným v Kristu. My Petr z Račic děkan, Pavel z Prahy probošt a celá kapitula olomouckého kostela tímto vyznáváme, že od času odchodu nejdůstojnějšího otce v Kristu a pána, pana Václava patriarchy antiochenského a představeného našeho olomouckého kostela, z tohoto světa, počala pustošení, plenění a zhouba města již zmíněného Olomouce ve věcech duchovních i světských. Když byl pak od nás povolán jako představený k našemu již zmíněnému kostelu nejdůstojnější otec v Kristu a pán, pan Jan slavné paměti tehdy biskup litomyšlský, později z milosti boží a svatého správce svaté římské církve kardinál kněz, držitel pražského a olomouckého kostela, nastala pro kostel a město mnohá pronásledování a násilí výše uvedená; když tato tvrdá a hrůzná pronásledování v již řečeném městě trvala, smrt uchvátila nejvznešenějšího vládce a pána, pana Václava, římského a českého krále; a po jeho smrti již dříve vzniklá zpronevěřilá sekta prokletých Jana Viklefa a Jana Husa vydala ze sebe hrůzný plamen a jejich následníci rozšířili kruté, hrůzné a tyranské pronásledování na všechny pravověrné katolíky v království Českém, markrabství Moravském a ve všech sousedních krajinách. K tomuto pak městu Olomouci již zmíněnému jako k hlavě markrabství Moravského se až neuvěřitelně krvelačně a drsně rozšířili, neustále je pustošíce ve všech statcích až k hradbám a obkličujíce je ze všech stran velice krvelačnými a zhoubnými lidmi a velmi mocnými opevněními v nejbližším sousedství, jež dobyli násilím na katolících. Takto od těch dob až po dnešní dobu, kdy se velikost nebezpečí zvětšuje, téměř po dvacet let nebyl výše uvedenému městu poskytnut ani dnem ani nocí klid od takovýchto nelidských násilí a pustošení; pročež vám a kterémukoliv z vás, ke kterým tento list dojde nebo budete tímto listem zastiženi, uvádíme se snažnou prosbou tak mnohé občany často řečeného města a zvláště pány, kteří jako těžcí atleti v usilovném zápase setrvávají a pevně stojí, poslušné syny své matky církve římské, pravověrné katolíky, kteří žádným způsobem nelitují pro katolickou církev majetku ani života až do konečného vyčerpání. Chtějte míti v přičinlivosti všech z nich i jednotlivců ochotné a přívětivé pomocníky se zřetelem k našemu i jejich zpustošení, patrnému až na výsostech. Proto tedy chceme a toužíme vám i komukoliv z vás, jestliže a kdykoliv se nebezpečí přiblíží, se stejnou a větší vzájemnou ochotou nezištně oplatiti. Dáno v Olomouci léta od narození Páně 1436 posledního dne měsíce května, připojivše pečeť naší kapituly.