Purkmistr IDOlbram na místě rychtáře (Olbram, toho času purkmistr miesto rychtáře v tomto poručenstvie postave) a konšelé a měšťané IDPlzně (konšelé přísežní a měšťěné města Nového Plzně) IDJohánek (Johanek) a IDProkop Fegal (Prokop Fegal) dosvědčují, že IDRegina (Regina), manželka rychtáře IDOndráška z IDHodusic (žena Ondráška, rychtáře v ty časy našeho) v IDPlzni, učinila svou poslední vůli. Podle ní odkazuje jednu polovinu rychty s požitky jejímu muži IDOndráškovi a druhou svému synovci IDAlbrechtovi z IDTýnce (Albrechtovi z Týnce, sestřenci svému) z toho důvodu, aby se její pozůstalé příbuzenstvo nehádalo a nesoudilo.1 Pokud by některý z obdarovaných umřel bez legitimních dědiců, jeho polovina má připadnout druhému a jeho dětem. Své sestřenici IDDůře (paní Duře sestřenici své) odkazuje dvacet kop grošů (dvadceti kop grošóv), které ji mají IDOndrášek a IDAlbrecht předat v hotovosti do dvou let ode dne její smrti (ve dvú letú ote dne jejie smrti pořád čtúc), a sice v prvním roce deset kop (deset kop grošóv prvnieho léta) a druhou polovinu v roce následujícím. Vedle toho odkazuje IDDůře černou sukni s bílou kožešinou, zelený plášť, pozlacený stříbrný pás se zlatým proužkem (sukni svú črnú s bělisnami a plášč svuoj zelený a k tomu svuoj pás střiebrný pozlatěný na tkanici črvené s prúžkem zlatým). Dále odkazuje perlový věnec s pěti zlatými a šesti pozlacenými stříbrnými sponami, třináct prstenů a k tomu perlovou ozdobu na krk s prsteny a sedmi stříbrnými sponami i jiné klenoty (věnec perlový, na němž jest pět zápon zlatých a šest střiebrných pozlatěných a prstenóv třinadtcet a k tomu perlové tovařišstvo s prsteny a sedmi záponami střiebrnými i jiné své klenoty) na zřízení kaplanství pro spásu její duše; uvedené klenoty mají IDOndrášek a IDAlbrecht prodat a z výnosu zřídit roční plat pět kop grošů (platu věčného pět kop grošóv). Pokud by klenoty na zřízení platu nestačily, mají IDOndrášek a IDAlbrecht chybějící částku dodat z majetku rychty. Ukládá jim za povinnost vybavit kaplanství misálem a kalichem, k jehož výrobě má sloužit její pozlacený stříbrný pás na černé tkanici v hodnotě dvou hřiven (z pasu jejieho střiebrného pozlatěného, na tkanici črné o dvú hřivnú).
1:Císař Zikmund potvrdil testament paní Reginy 21. dubna 1435 (viz regest). Po její smrti nicméně došlo mezi pozůstalými ke sporu o majetek.
- IDOlbram: N/A; N/A; přivěšená na pergamenovém proužku (ztracena)
- IDJan z IDPlzně: Johanis de Pilsna; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- IDProkop Fegal: S. Procopi fegelini de Pilsna; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
My Olbram, toho času purkmistr miesto rychtáře v tomto poručenstvie postaven, Johanek a Prokop Fegal, konšelé přísežní a měšťěné města Nového Plzně, vyznáváme tiemto listem přede všemi svědčiece, že poctivá paní Regina, žena Ondráška, rychtáře v ty časy našeho, na smrtedlné posteli ležeti, ačkolivěk mdla jsúcí na těle, však dobrého rozumu požívající i při celé paměti jsúcí, nás na svědomie přivolavši i připrosivši toto své rozkázánie, kteréž chtěla mieti poslednie po své smrti tak, aby po jejie smrti nižádní svárové, ani které róznice, ani kteří súdové o jejie zbožie mezi přáteli jejiemi nedáli sě, učinila jest takúto mierú. Najprve odkázala a dala, odkazuje a dává mocně rychtářstvie zdejšie, kteréhož v drženie jest od svého otce, jako pravá dědička vedle zápisov svědčenie, kteréž otec jejie od králóv českých k věčnosti měl, tudiež i ona měla se vším plným právem i se vším k tomu rychtářstvie příslušenstvím nic nevynímajíc, slovútným Ondráškovi muži svému, rychtáři našemu a Albrechtovi z Týnce, sestřenci svému, tak aby Ondrášek, muž jejie, pravú polovici toho rychtářstvie s plným právem a příslušenstvím a Albrecht z Týnce, sestřenec jejie, druhú polovici též s plným právem a příslušenstvím toho rychtářstvie měli a drželi a o to se právě dělili, žádný z nich své polovice neutracuje ani prodávaje ani také zastavuje, než toho, aby společně požívali beze všech závad a súdóv; a jestli že by Buoh v té mieře Albrechta z Týnce, sestřence panie Reginy, neuchoval smrti prve nežli Ondráška muže jejieho, a nemaje ženy ani dětí lože pravého, tehda ta polovice Albrechta nadepsaného toho rychtářstvie s příslušenstvím pravým právem beze všie přiekazy i beze všech súdóv má na Ondráška muže svrchu psané Reginy a na jeho děti pravého lože připadnúti, pakli by Ondrášek muž jejie, prve nežli Albrecht sestřenec jejie, umřel nemaje ženy ani dětí, tehdy Ondráškova polovice toho rychtářstvie i s příslušenstvím má pravým právem na Albrechta sestřence jejieho, a na jeho děti pravého lože připadnúti; pakli by oba majíce ženy a děti v tom s tohoto světa sešli, tehdy každého z nich jeho polovice toho rychtářstvie s příslušenstvím má na jeho děti pravým právem připadnúti, nebo každý z nich bude mieti plnú moc s svú polovicí s příslušenstvím toho rychtářstvie na smrtedlné posteli učiniti, což sě každému z nich bude zdáti; pakli by Albrecht ženu a děti měl a ty děti i s ženú prve zemřely nežli Albrecht, tehdy ta polovice Albrechtova toho rychtářstvie s příslušenstvím nemá od Albrechta žádnému odkázána ani dána býti, než má ta polovice na Ondráška a na jeho děti pravého lože beze všech súdóv a závad připadnúti a v tom má dědici svými dětmi jako pravý dědice; též měl-li by Ondrášek muž předpsané Reginy ženu a děti a ty by prve zemřely nežli Ondrášek svrchu psaný a potom by Ondrášek umřel, tehdy také Ondrášek své polovice toho rychtářstvie s příslušenstvím nemá žádnému odkázati ani dáti, než má ta polovice na Albrechta a na jeho děti lože pravého připadnúti, nebo v tom má dědici jako dědic bez přiekazy všelikterakých lidí. Z kteréhožto rychtářstvie předpsaná paní Regina napřed přikázala dáti paní Duře sestřenici své dvadceti kop grošóv a ty jie předpsaní Ondrášek muž jejie a Albrecht sestřenec jejie mají společně ve dvú letú ote dne jejie smrti pořád čtúc dáti a splniti penězi hotovými rozdielně, deset kop grošóv prvnieho léta a druhých deset kop grošóv druhého léta, aby jie dali a splnili beze všeho oddalovánie, a též panně Duře sestřenici své odkazuje dáti sukni svú črnú s bělisnami a plášč svuoj zelený a k tomu svuoj pás střiebrný pozlatěný na tkanici črvené s prúžkem zlatým, aby jie to bez odpory bylo vydáno. Item klenoty své všecky, kteréž svrchu psaná paní Regina má, jakožto věnec perlový, na němž jest pět zápon zlatých a šest střiebrných pozlatěných a prstenóv třinadtcet a k tomu perlové tovařišstvo s prsteny a sedmi záponami střiebrnými i jiné své klenoty, ty všecky odkazuje na kaplanstvie, aby svrchu psaný Ondrášek muž jejie a Albrecht sestřenec jejie ty klenoty bez dlenie s dobrým svědomím prodadúc i kúpili k tomu kaplanstvie platu věčného pět kop grošóv, aby ten plat kaplanu byl vydáván bez dlenie, aby za jejie duši i za jejich předkóv duše prozba věčná k milému Bohu bez opuštěnie šla, kteréžto kaplanstvie oni předpsaný Ondrášek muž jejie a Albrecht sestřenec jejie i jich děti mají zpravovati a hodného kněze k tomu kaplanstvie zvoliti, aby prozby za ně k milému Bohu byly vzdávány bez opuštěnie; pakli by ty klenoty na ten plat nestačily, ale mají svrchu psaný Ondrášek a Albrecht ostatek toho platu z rychtářstvie přidati, tak aby vždy pět kop grošóv platu věčného k tomu kaplanstvie bez opuštěnie bylo k věčnosti zjednáno a kúpeno, a k tomu také aby byl missal kúpen k tomu kaplanstvie; také chce, aby z pasu jejieho střiebrného pozlatěného, na tkanici črné o dvú hřivnú, byl udělán kalich k tomu kaplanstvie, aby nebyl utracován, než aby k věčnosti při tom kaplanstvie zuostal. A to všecko, což svrchu psáno stojí, mají nadepsaný Ondrášek a Albrecht jednostejně a společně jednati, zpravovati a skutečně dokonati bez oddalovánie, což jim jest od svrchu psané Reginy svěřeno, dáno i odkázáno, v tom žádných závad, sváróv, ústrkóv, nečiniec, ani kterých súdóv mezi sebú majíc a jiné všecko, což mimo toto svrchu psané rozkázánie zuostane, na domovité věci, na rúše jejím postelním, chodícím i na jiném, buď toho málo nebo mnoho, to mocně Ondráškovi muži svému beze všech závad odkazuje tak, aby jemu v to Albrecht sestřenec jejie ani který přietel její nesahal ani kterého překaženie činil ani nesnází a závad nižádnú věcí, než při tom zuostali bez sudóv, což jest komu z lásky a z milosti odkázala a dala; pakli by jeden druhého přes toto jejie rozkázánie chtěl kterým právem buďto duchovním nebo světským tisknúti, to žádné moci nemá proti jejiemu rozkázánie mieti. Toho všeho na svědomie ku prozbě nadepsané panie Reginy pečeti své vlastnie s naší volí a vědomím k tomuto listu jsme přivěsili, jenž jest dán po Božím narozenie čtúc léta tisícího čtyrstého a třidcátého pátého, ten pondělí před svatú Dorotú.