Jan Ebser (Johannes Ebser), zmocněnec vikariátu salzburského biskupství (canonicus et plebanus ac commissarius vicariatus ecclesie et officialatus curie Salczburgensis) oznamuje Janovi II. ze Streitbergu (Johanni), řezenskému biskupovi (dei gracia episcopo ecclesie Ratisponensis), že transsumuje listinu ze 14. února 1428 vydanou v Kolíně nad Rýnem (Datum Colonie XVI Kal. Marcii, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Martini, diuina prouidencia pape quinti, anno vndecimo):
Jindřich z Beaufortu (Heinricus), papežský legát (miseracione diuina tituli sancti Eusebii sacrosancte Romane ecclesie presbyter cardinalis, de Anglia wlgariter nuncupatus, per vniuersam Germaniam ac Hungarie et Bohemie regna, nec non in causa fidei per orbem vniuersum apostolice sedis de latere legatus) oznamuje salzburskému arcibiskupovi Eberhardovi IV. ze Starhembergu (archiepiscopo Salczburgensi) a jeho podřízeným biskupům, že vydal listinu zavádějící různé sankce vztahující se k závěrům sněmu konaného 16. listopadu ve Frankfurtu nad Mohanem (Frankchfordie, Moguntinensis dyocesis), na kterém bylo rozhodnuto o příspěvku na vymýcení kacířů (pro extirpacione perfidissimorum hereticorum) v Českém království (in regno Bohemie).
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- A: N/A
- B: StB Memmingen; Cod. 2,6; fol. 1026‒1027, 1030‒1031
- C: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 442
Přepis regestovaného dokumentu
Reverendo in Christo patri et domino, domino Johanni dei gracia episcopo ecclesie Ratisponensis, Johannes Ebser canonicus et plebanus ac commissarius vicariatus ecclesie et officialatus curie Salczburgensis reverenciam debitam cum noticia subscriptorum. Litteras reverendissimi in Christo patris et domini, domini Heinrici miseracione divina tituli S. Eusebii sacrosancte Romane ecclesie presbiteri cardinalis de Anglie volgariter nuncupati, per universam Germaniam ac Hungarie et Bohemie ragna necnon in causa fidei per orbem universum apostolice sedis de latere legati, sanas et integras omnique prorsus vicio et suspicione carentes, reverendissimo in Christo patri et domino, domino Eberhardo sancte Salczburgensis ecclesie archiepiscopo, apostolice sedis legato, ad exequendum presentatas et nobis de ipsius domini archiepiscopi mandato assignatas vobisque insinuandas recepimus huiusmodi sub tenore.
Heinricus miseracione diuina tituli sancti Eusebii sacrosancte Romane ecclesie presbyter cardinalis, de Anglia wlgariter nuncupatus, per vniuersam Germaniam ac Hungarie et Bohemie regna, nec non in causa fidei per orbem vniuersum apostolice sedis de latere legatus. Venerabilibus fratribus, archiepiscopo Salczburgensi et eius suffraganeis, salutem et sinceram in domino caritatem.
Cum nos nuper super execucione auisatorum et conclusorum in congregacione per nos et alios tam ecclesiasticos quam seculares principes, prelatos, comites, proceres, nobiles et alios christiani nominis zelatores Frankchfordie, Moguntinensis dyocesis, nostra ymo uerius apostolica auctoritate in multitudine copiosa conuocatos ultimo habita, presertim quo ad contribucionem per quemlibet tam ecclesiasticum quam secularem christifidelem pro extirpacione perfidissimorum hereticorum in regno Bohemie et partibus illi conterminis prochdolor seuiencium iuxta auisata et conclusa huiusmodi faciendam, et ante decimam septimam diem presentis mensis Februarii per quemlibet ipsorum christifidelium cuiuscunque preeminencie, status, gradus, ordinis, uel condicionis extiterit, pro rata ipsum secundum dicta auisata et conclusa contingencia effectualiter tribuendam et persoluendam, nostras certi tenoris literas diuersas suspensionis, excommunicacionis et interdicti sentencias in se continentes emiserimus. Et sicut accepimus, predicta contribucio in vestris ciuitate et dyocesi infra dictum terminum, cuius finis instare dinoscitur, tum propter ipsius termini breuitatem ac earundem ciuitatum et dyocesis amplitudinem, tum eciam propter inopiam et penuriam quorumdam soluere debencium, ac alias diuersas causas verisimiliter non poterat saltim plenarie exigi, persolui et leuari, et propterea timeatur, aliquos infra dictas ciuitates et dyoceses constitutos propter non solucionem porcionum eos in hac parte, ut premittitur, contingencium infra dictum terminum faciendum verisimiliter incursuros.
Nos igitur, qui pro ulteriori execucione extirpacionis huiusmodi ab hys Germanie partibus, animo tamen ad illas quantocius id auctore domino comode fieri poterit reuertendi, nos aliquamdiu absentare intendimus et singulorum christifidelium animarum salutem feruenti desiderio affectamus, ne si qui forsan, quod absit, dictas penas et sentencias quomodolibet incurrerit, absolucionis eorum beneficium propter absenciam nostram huiusmodi protelari contingat, Circumspeccioni Vestre auctoritate legacionis, qua fungimur, tenore presencium committimus et mandamus, quatenus quilibet vestrum per se uel alium seu alios omnes et singulos suarum ciuitatum et dyocesis, quos propter retardacionem solucionis dicte contribucionis prefatis sentenciis et censuris vel earum aliqua innodari, uel eorum ecclesias siue loca ecclesiastico interdicto supponi contigerit, si hoc humiliter pecierint, post satisfaccionem condignam ab huiusmodi sentenciis penis et censuris auctoritate predicta absoluat, hac uice in forma ecclesie consueta, et iniungat inde cuilibet eorum pro modo culpe penitenciam salutarem, ac alia, que de jure fuerint iniungenda; Interdicta quoque huiusmodi pari modo relaxet. Et nichilominus cum predictis super irregularitate, si quam forsan dictis ligati sentenciis tamquam simplices et iuris ignari, diuina tamen non in contemptum clauium celebrando uel inmiscendo se illis contraxerint, eis tamen prius ad tempus de quo visum fuerit, a suorum ordinum execucione suspensis, eadem auctoritate nunc dispenset, omnem inhabilitatis et infamie maculam seu notam per ipsos occasione premissorum quomodolibet contractam penitus abolentes, prouiso, ne uos uel subdelegati vestri seu alter vestrum uel eorum pretextu absolucionis, relaxacionis, uel dispensacionis huiusmodi pecunias uel res alias temporales ab aliquo preter necessarias et moderatas pro litteris si superinde confecte fuerint expensas aliquatenus exigere uel recipere presumatis, presumant seu presumat, sub excommunicacionis pena, quam contrafacientes incurrere volumus ipso facto. Datum Colonie XVI Kal. Marcii, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Martini, diuina prouidencia pape quinti, anno vndecimo.
Quas quidem litteras vobis, sicut premittitur, per presentes intimamus et insinuamus et notificamus et ad vestri noticiam deducimus in hiis scriptis ad finem et effectum, quatenus ad prescriptarum litterarum execucionem iuxta earundem vim, formam, continenciam et tenorem, quantum opus et expediens fuerit, per vestras civitatem et dyocesim procedere valeatis. In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium presentes litteras exinde fieri mandavimus nostrique sigilli iussimus appensione muniri. Datum Salczburge die 19. mensis Marcii anno domini 1428.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Ctihodnému v Kristu otci a pánu, panu Janovi, z Boží milosti biskupovi kostela v Řezně, Jan Ebser, kanovník a farář a zmocněnec vikariátu salzburského kostela a oficialátu salzburského biskupství, s náležitou úctou oznamuje, co je psáno níže.
Přijali jsme listinu nejdůstojnějšího v Kristu otce a pána, pana Jindřicha, z Boží milosti kardinála, kněze svatosvaté římské církve titulu sv. Eusebia, obecně zvaného z Anglie, plnomocného legáta apoštolského stolce pro celé Německo a království Uher a Čech, a v záležitosti víry také pro celý svět, listinu úplnou a neporušenou, bez jakéhokoli poškození a nepochybnou, která byla předložena nejctihodnějšímu v Kristu otci a pánu, panu Eberhardovi, arcibiskupu svaté církve v Salzburku, legátu apoštolského stolce, aby vykonal, co je v ní psáno, a z příkazu pana arcibiskupa byla svěřena mně, abych vás s ní seznámil. Znění této listiny je takové:
Jindřich, z Boží milosti kardinál, kněz svaté církve římské titulu sv. Eusebia, obecně zvaný z Anglie, plnomocný legát apoštolského stolce po celém Německu a královstvích Uherském i Českém, a v záležitosti víry také po celém světě, ctihodným bratrům, arcibiskupovi salzburskému a jeho podřízeným biskupům, pozdrav a upřímnou lásku v Pánu.
Nedávno jsme vydali listinu jistého znění, obsahující různé tresty sesazení, exkomunikace a interdiktu; ta listina se týkala provedení závěrů a rozhodnutí, která jsme přijali my i ostatní církevní i světská knížata, preláti, hrabata, hodnostáři, šlechtici a další příznivci křesťanství svolaní z naší, ale spíše papežské pravomoci, ve velkém počtu na poslední shromáždění konané ve Frankfurtu v mohučské diecézi. Listina se týkala hlavně toho, že každý křesťan světského i duchovního stavu má podle těch rozhodnutí a závěrů poskytnout příspěvek na vymýcení oněch velice bezbožných kacířů, kteří, ach běda, zle řádí v Českém království a jemu blízkých krajích. Příspěvek má být podle těchto rozhodnutí a závěrů skutečně dán a zaplacen před 17. dnem měsíce února každým z věrných křesťanů, jakkoli významným a jakéhokoli stavu, hodnosti, řádu nebo postavení, ve výši, která je mu podle okolností stanovena. A jak jsme se dozvěděli, ve vašich městech a diecézi zřejmě nemohl být příspěvek do tohoto termínu, jehož konec, jak známo, už doléhá, v úplnosti vymáhán, vybrán a zaplacen jednak kvůli krátké lhůtě a rozlehlosti těch měst a diecéze, jednak kvůli bídě a nouzi některých, kteří mají platit, a také z různých jiných příčin, a může vzniknout obava, že některé obyvatele usazené v okruhu těch měst a diecézí možná stihnou tresty stanovené, jak bylo předesláno, za nezaplacení podílu, který jim byl v tomto kraji určen, ve zmíněném termínu.
My tedy, abychom dále konali vše pro vymýcení kacířství, i když zamýšlíme být nějaký čas vzdáleni z těchto končin Německa, přece se k nim hodláme v mysli vracet, kdykoli to z vůle Boží bude možné příhodně učinit, a s horoucí touhou si přejeme spásu duše každého věrného křesťana. A aby ten, jehož by snad, Bože chraň, postihly ty pokuty a tresty, nebyl kvůli této naší nepřítomnosti připraven o dar odpuštění, z pravomoci legáta, kterou máme, touto listinou svěřujeme Vaší Moudrosti a nařizujeme, aby každý z vás sám za sebe nebo skrze jiného či jiné podle tohoto pověření dal rozhřešení všem i jednomu každému ze svých měst a diecéze, kteří by snad kvůli opožděnému placení toho příspěvku podléhali řečeným pokutám a trestům, či některým z nich, nebo těm, jejichž kostely či místa by byly podrobeny interdiktu, a pokud projeví náležitou lítost a pokorně o to požádají, zprostil je takových pokut a trestů, i církevních, způsobem a formou v církvi obvyklou a každému z nich uložil potom podle míry provinění spásné pokání a aby zmírnil i další pokuty, které by podle práva měly být uloženy, a stejným způsobem rovněž interdikty. Obdobně ať ze stejné pravomoci promine nezpůsobilost ke kněžským úkonům těm, kteří podléhali těmto trestům, a třebaže byli předtím na nějaký čas zbaveni vykonávání svých povinností, přece konali bohoslužby, nikoli že by pohrdali mocí církve nebo se do ní vměšovali, ale jako prosťáčci neznalí práva; smyje se tak každá poskvrna či známka nezpůsobilosti a hanby, kterou si tím jakkoli přivodili. Dbejte, abyste se vy nebo vaši pověřenci, nebo někdo z vás nebo z nich, neopovážili od někoho pod záminkou rozhřešení, zmírnění nebo udělení dispensu jakkoli vymáhat nebo přijímat peníze nebo jiný světský majetek kromě nutných a uměřených výdajů na listiny, pokud o tom budou vyhotovené, a to pod trestem exkomunikace, které z naší vůle tím skutkem propadnete.
Dáno v Kolíně 14. února v jedenáctém roce pontifikátu nejsvětějšího v Kristu otce a našeho pána, pana Martina V., z prozíravosti Boží papeže.
S touto listinou vás tedy, jak už bylo řečeno, prostřednictvím naší listiny seznamujeme, dáváme vám ji na vědomí a uvádíme ji ve známost s tím cílem a účinkem, abyste mohli přistoupit ve svém městě a diecézi k provedení příkazů, které obsahuje, v souladu s její závažností a formou, obsahem a zněním, jak bude třeba a nakolik to bude příhodné. Pro důvěryhodnost a dovědčení toho všeho jsme přikázali o tom vyhotovit tuto listinu a nařídili jsme ochránit ji přivěšením naší pečeti.
Dáno v Salzburku 19. dne měsíce března léta Páně 1428.