Král Zikmund (Sigmund) potvrzuje svému synovci, olešnickému a kozelskému vévodovi, Konrádovi V. Kantnerovi (Cunradt gennandt Cantner, herzog zur Oellsenn und zur Kosell, unser lieber oheim und furst), jeho dědicům a nástupcům, s přihlédnutím k jeho osobní prosbě a s ohledem na jeho lásku, věrnost a službu, jíž vévoda prokázal jemu a České koruně, všechna privilegia plynoucí z vévodského titulu týkající se svobod a práv (alle seine und seines herzogthumbs und herschafftenn briefe und privilegia a ... uber seine freiheit unnd herlikeit unnd land ... unnd rechte), která vévoda Konrád získal od Zikmundových předchůdců, českých králů. Zikmund ustanovuje, že tato privilegia mají být platná ve všech jejich bodech a klauzulích, tak jak byla inzerována, a Konrád a jeho dědicové jich mají bez překážek užívat.

N/A

1. Král Zikmund: N/A; N/A; ohlášena majestátní pečeť

• Ad mandatum domini regis Franciscus prepositus Strigoniensis etc.

• A: N/A
• B: německý ověřený opis ze 12. června 1568
• C: zkrácený regest z 19. století
• D: regest v inventáři

• A: N/A
• B: NA Praha; SM; inv. č. 2691; sign. P 106/M40; kart. č. 1762
• C: ANM Praha; František Palacký; inv. č. 270; kart. č. 6
• D: AP Wrocław; Dep. Oels. Urk. (1261‒1725); Rep. 132c; sign. 133

• A: N/A
• B: N/A
• C: N/A
• D: N/A

• Grünhagen – Markgraf 1883, s. 49, č. 44 (dle originálu v olešnickém archivu)
• RI XI, s. 391, č. 5530 (dle dnes ztraceného originálu v AP Wrocław)
• RI XI NB/5, č. 101, v tisku