Přepis regestovaného dokumentu

Ve jméno boží amen. Já Jan řečený Selle z Leznice, měštěnín Star. M. Pr., oznamuji tiemto listem a na vědomie dávám všem lidem nynějším i budúcím, že ačkolivěk jsa nemocen na těle, však proto s dobrým rozmyslem a požívaje svobody zdravého rozumu, tudiež i paměti, ze všeho zbožie svého movitého i nemovitého, kteréhož mi P. B. všemohúcí ze své nesmierné stědroty puojčiti ráčil, nechtě, by sě o ně po mé smrti mezi přátely a příbuznými mými kteří svárové dáli, toto své poslednie poručenstvie zjednávám, činím a zpósobuji obyčejem tiemto: Najprvé ustanovuji tohoto svého poručenstvie i zbožie svého poctivú paní Dorotu, manželku svú milú, najvyšší poručnicí a přidávám jí poručníka slovutného Sigmunda z Kotenčic, hauptmana Star. M. Pr., prose jeho, aby nadepsané manželce mé byl v potřebných věcech raden i pomocen, jakož jemu toho věřím a úfám. Potom odkazuju a dávám nadepsané manželce své duom svuoj, v némz piebyvám, i všecko zbožie své movité i nemovité, kdež by to kolivěk bylo, buďto v Praze nebo vně na zemi, anebo kterým by to kolivěk jménem mohlo jmenováno býti, i všecky dluhy své mně kterakkoli vinnovaté k jmění, k držení a k dědičnému požívání, s tiem učiniti a nechati jako svým vlastním, což by sě jí zdálo za podobné. A na tom aby jí překáženo nebylo obyčejem ižádným. Dále odkazuji Tulehovi jeden kuoň a Janovi, nožieři od Zajiečka, druhý kuoň svuoj, samostřiel a kuklu svú. Tomu všemu na svědectvie prosil sem múdrých a opatrných mužuov, Vaňka Raka rychtáře, Mikuláše kožišníka a Jakše řezníka, konšeluov přísežných St. M. Pr., že jsú své pečeti vlastnie přivěsili k tomuto listu. Jenž dán v středu po sv. Ondřeji ap. l. od narozenie s. b. — čtyrstého třidcátého třetieho.