Oldřich II. z Rožmberka (Ulricus de Rosenbergh) odpovídá Janovi z Hradce stran žádosti na vrácení hradu Lomnice nad Lužnicí (Lompnici) v tom směru, že jej podle práva Českého království (podle řádu a běhu země této) nevydá, neboť všichni dobře ví, jaké škody mu z ní táborité činili, a navíc Menhart z Hradce (strýc tvój a bratr mój pan Menhart) nereagoval na jeho pobídku situaci řešit.
- A1: N/A
- A2: SOA Třeboň; Velkostatek Třeboň; sign. IA 1Aalfa10a
- Šmahel 1956, s. 4.
- Hrady, zámky 1986-V, s. 125.
- Tecl 1986–1987, s. 158‒161.
- Šmahel 1986–1987, s. 60.
- Šmahel 1990, s. 488.
- Čornej 1992, s. 210.
- Šmahel 1993-III, s. 56, 305‒306, 309.
- Šmahel 2001, s. 218.
- Šmahel 2002-II, s. 1115.
- Šmahel 2002-III, s. 1661‒1662, 1669‒1670.
- Šimůnek 2003, s. 205.
- Šimůnek 2005, s. 59.
Král Zikmund 28. července 1420 zastavil hrad Lomnici Janovi z Hradce (viz regest ). Od září či října 1420 drželi Lomnici táborité. Husitská posádka se vzdala až v listopadu 1435. Hned poté se Jan z Hradce o své zápisné zboží přihlásil (viz regest ). Jeho nároky podpořil Menhart z Hradce (viz regest ). Konečně Jan z Hradce 10. května 1441 postoupil zámek Lomnici, jež zastavil císař Zikmund jeho otci Janovi, Oldřichovi z Rožmberka výměnou za vyplacení zápisné částky.
Přepis regestovaného dokumentu
Službu svú vzkazuji, urozený pane a přieteli milý. Jakož mi píšeš, abych Lompnici neboře tobě vrátil, móžeš sám rozuměti i všem dobrém lidem svědomo jest, co mi se odtud zlého dálo i mé chudině, a také což sem jie dobývaje nákladuov učinil. A také vieť dobře strýc tvój a bratr mój pan Menhart, kterak jsem s ním zprvupočátku mluvil, aby mi pomohl, chtě jemu toho dopomoci, toho sem na něm nemohl mieti. Protož, což bych já pro vás mohl jakožto pro přátely, chtěl bych rád učiniti, ale nerad bych byl bez toho, což sem naložil podle řádu a běhu země této. Datum Trzebon dominica in die sancti Briccii, anno et cetera XXXVto.
Ulricus de Rosenbergh.