Purkrabí Zdeněk z Drštky (Zdeniek Z drsstky), Zdeněk Kolvín z Drštky (Zdeniek z drsstky rcieczeni Colwin) a purkmistr, konšelé a celé město Horšovský Týn vyznávají, že uzavřeli pravé křesťanské příměří až do příštího sv. Havla 16. říjen s urozeným Janem z Bezdědic (Janem z Bezdiedicz), domažlickým hejtmanem, rovněž s purkmistrem, konšely a celou obcí Domažlice i se všemi jejich panoši, služebníky a poddanými, a též s urozenou paní Annou z Frymburka (Annu z Frimburka), seděním na Kasejovicích (Cassegiowiczich), a konečně s purkmistry a konšely měst Klatov a Sušice i se všemi služebníky a poddými. Pokud by nechtěli až do sv. Havla v tomto příměří zůstat, slibují, že pošlou dvě neděle dopředu do Domažlic svůj list nebo to vzkážou po svém panošovi, a dále stvrzují, že po dobu těchto dvou neděl bude až do posledního dne do západu slunce příměří trvat. Do tohoto příměří dále zahrnují pana Racka, opata tepelského kláštera, a pana Petra, probošta chotěšovského kláštera, se všemi jejich služebníky, panoši a poddanými, dále urozené pány Lvíka z Jivan (Lwika z Gywian), purkrabího na Přimdě, i s jeho bratry, Zbyňka z Kočova (Zbinka z Coczanowa), Břeňka z Drštky (Brzienka z drsstky) a Bohuše z Tasnovic (Bohusse z Tasnowic) i se všemi jejich poddanými. Dále slibují za sebe i své poddané, i za všechny, které k tomuto příměří přizvali, že budou tato ujednání ctít a zachovávat pod pokutou 1000 kop grošů pražských. Pokud by došlo k porušení příměří, zavazují se obě strany jmenovat po jednom oprávci, kterým budou obě strany poslušny a kteří zjednají nápravu do 4 neděl. Pokud by strany neučily to, co jim oprávci přikázali, nejprve dojde ke ztrátě cti a poté propadne zmíněných 1000 kop grošů pražských jejich věřitelům, přičemž se zavazují dopravit sumu do města Domažlic do 4 neděl, dle práv Království českého. Tomu, kdo by byl pověřen plněním svrchupsaného, má být na cestu do Domažlic i zpět vydán ochranný cestovní glejt. Dále je ujednáno, že pokud by kdokoliv z výše jmenovaných členů příměří na cestě loupil a byl přitom dopaden, má být souzen oprávci. Též je stanoveno, že mají být zachovány stávající holdy a poddaní nemají být nuceni k žádným těžkostem.
- Dobeš z Modřejovic (Dobesse z modrzieiowicz)
- Jan Cehnic z Říčan (Jana Czehniczie z Rziczan)
- Bohuslav z Horšova (Bohuslawa z horssowa)
- Bušek z Pěčína (Busska s pieczina)
- Zdeněk z Drštky: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Zdeněk Kolvín z Drštky: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Horšovský Týn: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Dobeš z Modřejovic: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Jan Cehnic z Říčan: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Bohuslav z Horšova: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- Bušek z Pěčína: N/A; N/A; přitištěná, ztracena
- A: SOA Plzeň; SOkA Domažlice; AM Domažlice; sign. L12
- B: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
Já Zdeněk z Drštky, purkrabie na Týně Horšowském, Zdeněk z Drštky, řečený Kolwin, a my purkmistr a konšelé i wšeckna obec města Týna Horšowského wyznáwáme tiemto listem obecnĚ wšem, ktož jej uzřie, nebo čtúce uslyšie, že sme wstúpili a mocí listu tohoto wstupujem w prawé a křesťanské příměřie s urozeným panoši s Janem z Bezdědic, hajtmanem na Domažlicích, a s múdrými purkmistrem a konšely i wší obcí téhož města Domažlicského i s jich se wšemi panošemi, služebníky a poddanými i s těmi se wšemi panošemi, kteříž s nimi na Domažlicích přebýwají, a s urozenú pani Annú z Frimburka seděním na Kasejowicích, a s opatrnými a múdrými purkmistry a konsely měst Klatow a Sušice, i s jich se wšemi služebniky a lidmi poddanými, kteréž oni, tocižto Jan z Bezdědic a purkmistr a konšelé i wšeckna obec města Domažlicského k sobě sú přijeli w to příměřie, od dánie tohoto listu až do swatého Hawla nynie najprwé příštieho, a ten den celý až do západu slunce swým během přirozeným. Pakliby sě nám w tom přiměří až do toho roku swatého Hawla státi nelíbilo, tehdy jmáme dwě neděli napřed wěřícím našim do Domažlic listem swým, nebo po rytieřském panoši dati wěděti , a té dwě neděli, i ten den poslední tú dwú nedělí až do západu slunečného jmá mezi námi to příměřie státi a trwati bez porušenie wšelikterakého. A w to swrchupsané příměřie přijímáme k sobě ctihodnú kněží, kněze Racka opata kláštera Teplského, a kněze Petra probošta kláštera Chotěšowského, s jich se wšemi panošemi, služebníky a lidmi poddanými, a urozené panoše Lwika z Jiwian purkrabi na Přímdě i s jeho bratřími, Zbyňka z Kocowa, Břeňka z Drštky, Bohuši z Tasnowic i s jich se wšemi panošemi, služebníky a lidmi poddanými. Kteréžto příměřie slibujeme sami za sě i za swé panoše, služebníky a poddané, i za ty za wšeckny , kteréž sme w to příměřie k sobě přijali, wěrně, pode ctí a pod wěrú, křesťansky bez přerušenie zdržeti a zachowati, a k tomu pod základem tisíce kop grošów dobrých střiebrných rázu Pražského. Paklibychom co proti tomu příměří, my, anebo naše panoše služebníci a poddaní, nebo ti, kteréž sme w to přiměřie k sobě přijali, co učinili, jeho pane bože nedaj: tehdy jmáme my z swé strany wydati přietele jednoho , a oni naší wěřící druhého, a což nám ti společně a jedno stajně rozkáží, jmámy i slibujeme jich poslušni býti jakožto mocných oprawcí, a to oprawiti we čtyřech neděléch pořád zběhlých, pod základem swrchupsaným. Pakli bychom toho wšeho neučinili, cožby nám od swrchupsaných oprawcí bylo rozkázáno, tehdy sme napřed čest a wieru ztratili, a k tomu základ tisíce kop grošów nadepsaných sme propadli wěřitelóm našim swrchupsaným, kterýšto základ tisíce kop grošów inhed potom od seznánie swrchupsaných oprawci we čtyrech neděléch pořád čtúce jmáme a slibujeme do swrchupsaného města do Domažlic wýšepsaným našim wěřícím plniti bez odpory wšelikteraké, kdežby nám ukázáno bylo u ctného hospodáře našimi wěřícími aneboli oprawcemi nahořepsanými, tak jakož základnie prawo w České zemi běží. A ktożby jeli ku plnění, jmaji bezpečně glejtowani býti, aby mohli bezpečně do Domažlic přijeti i zasě na swá bydla odjeti bez úrazu swých osob, statków a koní. Také jest wymluweno, ktożby w tom příměří na silnicech překážel neb lúpil, a byl při tom popaden, a nebo to na něho bylo do wedeno, jmá býti pokázán, jakžby ti oprawce, kteréž wydáme, řekli a kázali. Také jest wiece wymluweno, že w tom příměří z holdów a z toho drženie, jenž sme prwé drželi, wystúpiti nejmáme, a na ty lidi také nejmáme nic přičiniti, ani jich k kterým robotám tisknúti. A toho wšeho na swědomie a na potwrzenie my Zdeněk z Drštky, purkrabie na Týně Horšowském, Zdeněk z Drštky,, řečený Kolwin, purkmistr a konšelé i wšeckna obec města Týna Horšowského, swé sme wlastnie pečeti přidáwiti kázali k tomuto listu, a pro dalšie swědomie těch wšech úmluw prosili sme urozených panoši Dobeše z Modřejowic, toho času hajtmana na Týně, Jana Cehnice z Říčan, Bohuslawa z Horšowa, Buška z Péčina, že sú swé pečeti podlé nás přitiskli k tomuto listu. Jenž psán a dán jest ten den na swatého Jiřie, léta od narozenie syna božieho počítajíce tisícieho čtyřstého třidcátého prwního.