Zemský soud (in pleno judicio) zahajuje svou činnost, pod předsednictvím římského císaře IDZikmunda (Sigismundus Romanorum imperator semper augustus, Hungarie, Bohemie, Dalmatie, Croatie rex et cetera), který se souhlasem pánů ustanovil za nejvyššího komorníka IDAleše z IDHolic a IDŠternberka (Alssonem de Sternberg et de Holicz supremum camerarium), za nejvyššího sudího IDMikuláše Zajíce z IDHazmburka a IDKosti (Nicolaum Zagiecz de Hazmburg et de Kosti supremum judicem), za nejvyššího písaře IDAleše z IDRýzmburka a IDVřešťova (Alssonem de Rysmburg protonotarium tabularum), písaře IDMatěje z IDChřenova (Matthiam de Chrzenow, vicenotarium tabularum terre) a přísedící soudu IDPetra ze IDZvířetic (Petrus de Zwierzeticz) a IDHynka z IDČervené Hory (Hinczo de Czerwenehory); a potvrzuje ustanovení zemského sněmu, který se konal v Karolinu (v koleji) na svatého Václava (in festo sancti Wenceslai) 28. září 1436, podle něhož bylo rozhodnuto o navracení všeho ve válce neoprávněně zabaveného majetku, zrušení neplatných závazků a zastavení rozličného násilí pod odpovídajícím trestem pro každého, kdo by toto nařízení přestoupil nebo odmítl prokázat nabytí majetku před císařem a pány nejpozději nejbližších do suchých dnů (na suché dni postnie nynie najprv příští) 20., 22. a 23. února. Dále v záležitosti stížnosti IDDiviše Bořka z IDMiletínka (Diuissius de Miletinka) na nespravedlivé uvěznění IDAbsolona z IDChříče (Absolone de Chrzicz) a IDJana Mandy ze IDZbyslavic (Johanne Manda de Zbyslawie) se klonil císař k jejich podmínečnému propuštění za poskytnuté záruky, zemský soud s přísedícími rozhodli o tom, že namísto propuštění má dojít k jejich postavení před soud. Dále nařizují, že má dojít během suchých dnů po adventní neděli, po první postní neděli, ve svatodušním týdnu a po svátku Povýšení svatého kříže (na prvé, na druhé, na třetie a konečně na čtvrté suché dny pořád zběhlé) k intabulaci oprávněných zápisů z dob neklidu do desk zemských. Pokud by u sporných majetků zemřeli někteří ručitelé zápisu, mají být znovu projednány před pány pod trestem ztráty práv na tyto majetky.
- A: N/A
- B: prostý opis z 15. století
- C: prostý opis z 15. století
- D: prostý opis z 15. století
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; fol. 401r; aktuální uložení neověřeno
- C: ANM Praha; sign. 768; fol. 170; aktuální uložení neověřeno
- D: ÖNB Wien; Cod. 3483; fol. 15r, 23r; aktuální uložení neověřeno
- Zap 1868, s. 344.
- Zap 1868b, s. 1253.
- Slavík 1884, s. 13.
- Kalousek 1892, s. 369, pozn. 1.
- Tadra 1892, s. 175.
- Tomek 1893-IX, s. 3.
- Jireček 1903, s. 231.
- Markov 1930, s. 100.
- Šmahel 1993-III, s. 416, pozn. 604.
- Šmahel 2002-III, s. 1688, pozn. 277.
Anno domini MCCCCXXXVII, feria secunda ante Purificationem Marie, serenissimus princeps et dominus, dominus Sigismundus Romanorum imperator semper augustus, Hungarie, Bohemie, Dalmatie, Croatie rex et cetera fecit et constituit beneficiarios Pragenses maiores et minores apud tabulas terre, videlicet Alssonem de Sternberg et de Holicz supremum camerarium, dominum Nicolaum Zagiecz de Hazmburg et de Kosti supremum judicem, Alssonem de Rysmburg protonotarium tabularum, ad que beneficia et officia voce publica sunt de consensu dominorum baronum in quatuor temporibus quadragesime proximis proclamati et přivoláni coram terrigenis. Et infrascripta gesta terrigenarum acta sunt et conscripta per me Matthiam de Chrzenow, vicenotarium tabularum terre, tempore ipsorum officii. Domini barones invenerunt in pleno judicio et Petrus de Zwierzeticz et Hinczo de Czerwenehory dominorum consilium exportaverunt: tak jakož jest na tom zuostáno na obecném sněmu v koleji in festo sancti Wenceslai nunc preteriti ciesařovú milostí a pánem, panem Sigmundem českým králem, pány, rytieři, panošemi, zemany, městy, aby všecka zbožie mocí vzatá a odjatá byla navrácena, holdové všickni aby byli prázni, šacuňkové nevzatí aby bráni nebyli, že to ustavenie a provolánie jest mocné a má před sě jíti. A ktož jest to přestúpil anebo toho neučinil, aby to okázal před ciesařovú milostí a před pány v laviciech na suché dni postnie nynie najprv příští, proč jest to ustavenie a provolánie přestúpil. A ktož se z toho řádně před pány nevyvede, ten trp, což páni najdú. Item o vězeniech, pro quibus locutus est coram serenissimo principe et domino, domino Sigismundo et cetera et dominis baronibus Diuissius de Miletinka, videlicet pro Absolone de Chrzicz et Johanne Manda de Zbyslawie, kteříž jsú nařčeni falšem a staveni pro listový faleš na právo purkrabí Pražským, aby na rukojmě dáni byli, domini in pleno judicio invenerunt, et Petrus de Zwierzeticz et Zbynko Zagiecz de Hazmburg dominorum consilium exportaverunt, že takoví vězňové pro takové nařčenie nemají dáni býti na rukojmě, než postaveni mají býti k súdu před pány. Actum ut supra.
Item o ty listy, kteréž sú sobě v této zemi páni, rytieři, panoše a zemané v těch časěch nepokojných, dokudž desk zemských nebylo v svém řádu, dělali a své zbožie a platy prodávali a zapisovali do vloženie ve dsky zemské, domini in pleno judicio invenerunt pro jure, že takoví listové a zápisové, kteříž jsú řádně a s vědomím panským, rytieřským neb panošským pod jich pečeťmi psáni, že takoví listové moc mají; na nichž jsú jistcové živí, aby sobě ty listy a zápisy ve dsky zemské kladli vedle řádu a práva země této, počnúc od tohoto času na prvé, na druhé, na třetie a konečně na čtvrté suché dny pořád zběhlé, a v tom času těch čtyř suchých dní budú sobě moci klásti ve dsky zemské na každý den před úředníky pražskými. Pakli by kteří listové takoví, na nichž by jistcové pomřeli a byla která odpora proti nim, aby byli s nimi přede pány a před úředníky na suché dni postní, aneb na druhé, na třetí a konečně na čtvrté a okázali se s nimi. Pakli by se kto s takovými listy neokázal přede pány a před úředníky a je zatajil, tehda takoví listové ižádné moci nemají.