Císař IDZikmund povoluje IDJanovi Smolíkovi ze IDSlavic (Johannem dictum Smolik de Slawicz) domáhat se jeho práv na odumřelé zboží v IDŽatci, které mu kdysi daroval král IDVáclav IV., ale které nemohl kvůli válce obsadit.
Darovací listina není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Možné je však také, že úředníci dvorských desk jednali pouze na základě IDZikmundova ústního rozkazu. Zápis v DD shrnující nařízení ve prospěch IDSmolíka je datován 9. březnem, což je termínem ante quem pro IDZikmundův dar i vydání darovací listiny. Relátorem daru u zemských desk byl IDPetr z IDMichalovic (Nunccius ad tabulas nobilis Petrus de Michalowicz fuit ab ipso d. imperatore specialiter delegatus) a druhým relátorem, snad k dvorskému soudu, byl dvorský sudí IDAlbrecht z IDKoldic (referente Alberto de Coldicz iudice supremo). Ten měl také ověřit, proč IDSmolík odúmrť nepřevzal a zda řečené zboží nepřísluší ve skutečnosti IDZikmundovi. Toto zboží a platy původně připadlo králi IDVáclavovi IV. jako odúmrť, protože bylo bez jeho souhlasu darováno místním kostelům a klášterům. IDJanu Smolíkovi bylo toto zboží darováno 4. května 1419 a provolací list byl dvorským soudem vydán pro IDŽatec dne 6. května (srov. AČ XXXVI, s. 587‒589, č. 55 , zde s. 587‒588).