Zdeněk z Rožmitálu (Sdeněk z Rožmitála) se zavazuje Oldřichovi II. z Rožmberka (Oldřichovi z Rosenberka), že se po svém podmínečném propuštění dostaví na jeho příkaz do čtyř týdnů (čtyři neděle napřed) na hrad v Českém Krumlově (na Crumlově), na Helfenburk u Bavorova (na Helffenburce), Zvíkov (na Zviekově) nebo Třeboň (na Třeboni), případně při jejich obléhání či ztracení na hrad v okruhu sedmi mil od Českého Krumlova (v sedmi mílech od Crumlova). Zároveň se zavazuje se, že nebude urážet své věznitele a usilovat o útěk.
- Matěj Višně z Větřní (Matěje Višni z Větřnie)
- Chval z Chmelného (Chvala z Chmelného)
- Markvart z Bukšic (Marqwarta z Bukšic)
- Zdeněk z Rožmitálu: .s.zdenkonis.de.rozmytal.; černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Matěj Višně z Větřní: .s.mathie de wyetrznye (LOR I, s. 72, č. 102 ); černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Chval z Chmelného: .s.chwalonis.de.chmelny (LOR I, s. 145, č. 211 ); černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Markvart z Bukšic: s.markwarti.de.buksicz. (LOR I, s. 93, č. 137 ); černá v misce z přírodního vosku; přivěšená na pergamenovém proužku
- Na rubu: Zdenkov z Rosentala. Zdeněk z Rožmitála vězeň pana Oldřicha z Rožmberka 1434. Ad classen VII.
- Na rubu (17. století): Revers des herrn Zdenekh von Rozmithal als er auf sana glaische parola des kriegs arrest von herrn Ulrich von Rosenberg losgelassen werden, des er nesmblich ainerhalb 4 wochen auf beschene citation wider wegenern wolle.
Já Sdeněk z Rožmitála vyznávám tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že jsem slíbil a mocí listu tohoto slibuji pravé vězenie urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosenberka a mám a slibuji sě pode ctí a pod věrú postaviti na Crumlově, na Helffenburce, na Zviekově nebo na Třeboni do jednoho z těch zámkuov mně rozkázaného a to u velicě jistbě v moc páně Oldřichovu z Rosenberka a jeho úředníkuov, kteří nynie jsú nebo potom budú na svrchupsaných zámciech jeho volí posazeni; a to když by mi moji věřící čtyři neděle napřed dali věděti poslem nebo listem, tehdy sě mám a slibuji postaviti, jakož svrchu psáno, pod slibem nahoře psaným. A jestliže by který zámek jmenovaný ztracen byl anebo všichni, jehož pane Bože stráže buď, tehda na jiném hradě, kterýž mně menován bude v sedmi mílech od Crumlova, a mě obeslali listem nebo poslem, dadúc mně čtyři neděle napřed věděti, tu sě mám a slibuji postaviti pod týmž slibem, jakož na svrchupsaných zámciech. A jestliže bych kam jat byl prve než bych sě postavil, jakož svrchu psáno, a že by to vězenie mně ku pomoci nebylo, tak že bych prost nechodil než seděl, jakož na vězně slušie, tehdy proto cti a viery nemám ztratiti. A kdyžbychkoli vyšel z toho vězenie a neseděl, tehdy ve čtyřech neděléch mám a slibuji sě postaviti, jakož jest nahoře psáno. A z toho vězenie nižádným obyčejem ani chytrostí kterú, což by mi kto mohl anebo já sám chtěl vymysliti ku pomoci, ani kterú výmluvú nemám ani chci prázden býti, dokudž by mne věřitel mój, svoboden a mocen sebe sám jsa, dobrovolně z úst před dobrými lidmi nepropustil a listu tohoto mého zasě nevrátil. A také slibuji pode ctí a pod věrú mého věřitele svrchupsaného, služebníkóv ani jeho poddaných, dokudž jsem v tom vězení, nic zlého o nich nemluviti ani činiti a to žádnú věcí strojiti ani jednati. Tomu na pevnost svú jsem pečeť přivěsil a prosil jsem slovutných panoší Matěje Višni z Větřnie, Chvala z Chmelného a Marqwarta z Bukšic, kteříž jsú věcem svrchupsaným na svědomie své pečeti a k mé prozbě přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán na Crumlově léta od narozenie syna božieho tisícieho čtrstého třidcátého čtvrtého, ten pondělí po světým Havle.