Koncilní otcové zvou husity ke svobodnému slyšení na koncilu. Vyjadřují domnění, že husité jsou již unaveni neustálým krveprolitím, požáry, pustošením a dalšími zly a přejí si pro svou vlast klid a mír, kterých lze nejsnáze dosáhnout právě na koncilu. Slibují, že na koncilu se bude se vší pečlivostí a ve vší svobodě jednat o všem, co se týká pravdy, míru a svornosti, čistoty života a zachovávání Božích přikázání. Slibují, že všem bude svobodně dovoleno říct, co podle nich prospěje křesťanské víře, a bude se o tom jednat. Vyjadřují naději, že Duch svatý bude koncil řídit a osvítí jeho účastníky, a že pokud husité přijdou s čistým srdcem a dobrým úmyslem, vrátí se spokojeni a dosáhnou pro svou vlast míru. Slibují, že vyslechnou všechno, co husité budou chtít říct a že poté, co husité vyslechnou je, rozhodne Duch svatý, jehož milosti se budou společně dovolávat. Dále slibují husitskému poselstvu průvodní list na cestu na koncil na pobyt tam i na cestu zpět a že udělají vše, co bude vyžadovat jejich bezpečnost. Prosí nicméně husity, aby vyslali takové lidi, u nichž lze očekávat, že na nich spočine Duch svatý, tj. mírné, zbožné, přející si mír a takové, kteří dávají přednost pravdě Kristově před vlastními názory (non que sua sunt querentes, sed que Ihesu Christi).
- A: N/A
- B: středověký opis
- C: středověký opis
- D: středověký opis
- E: středověký opis
- F: středověký opis
- G: středověký opis
- H: středověký opis
- I: středověký opis
- J: středověký opis
- K: středověký opis
- L: středověký opis
- M: středověký opis
- N: středověký opis
- O: středověký opis
- P: středověký opis
- Q: středověký opis
- R: středověký opis
- S: středověký opis
- T: středověký opis
- U: středověký opis
- V: středověký opis
- A: N/A
- B: Basel, Universitätsbibliothek, A I 32, fol. 379r‒380v
- C: Erlangen, Universitätsbibliothek, 642, fol. 222v‒223r
- D: Klosterneuburg , Stiftsbibliothek, 637A, fol. 86r‒87r
- E: Koblenz, Landeshauptarchiv, Best. 701, Nr. 183, fol. 184r‒185v
- F: Kraków, Biblioteka Jagiellońska, 421, fol. 302v‒303r
- G: Lambach, Stiftsbibliothek, 262, fol. 88r‒89v
- H: Praha, Národní knihovna České republiky, III G 18, fol. 34r‒35r
- I: Praha, Národní knihovna České republiky, VI C 22, fol. 176v‒177v
- J: Praha, Národní knihovna České republiky, VIII A 19, fol. 193r‒194r
- K: Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, Pal. lat. 595, fol. 141rv
- L: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 4557, fol. 189v‒191v
- M: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 4576, fol. 307r‒v
- N: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 4937, fol. 240r‒241r
- O: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 4954, fol. 4954, 67v‒69v
- P: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 4956, fol. 97r‒98r
- Q: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 5116, fol. 310rv
- R: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, 5116, fol. 1r‒2r
- S: München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 7617, fol. 2v‒3v
- T: München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 17543, fol. 206v‒207v
- U: München, Bayerische Staatsbibliothek, Cgm 1586, fol. 84r
- V: Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, Vat. lat. 3543, fol. 1r‒2v
- A: N/A
- B: https://www.e-codices.unifr.ch/fr/ubb/A-I-0032/379r/0/
- C: http://digital.bib-bvb.de/view/bvb_mets/viewer.0.6.5.jsp?folder_id=0&dvs=1655559836113~77&pid=7958536&locale=fr_FR&usePid1=true&usePid2=true
- D: https://manuscripta.at/diglit/AT5000-637A/0001/scroll?sid=60514310a5b5a572fbc05ff92fcc2bb5
- E: N/A
- F: N/A
- G: N/A
- H: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__III_G_18____23NN3WE-cs#search
- I: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__VI_C_22_____3E7E0AD-cs#search
- J: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__VIII_A_19___0MT5EU3-cs#search
- K: https://digi.vatlib.it/view/MSS_Pal.lat.595
- L: N/A
- M: N/A
- N: N/A
- O: N/A
- P: N/A
- Q: N/A
- R: N/A
- S: N/A
- T: N/A
- U: N/A
- V: https://digi.vatlib.it/view/MSS_Vat.lat.3543
Palacký ve své edici na několika místech uvádí čtení, která v bazilejském rukopise, ze kterého podle svých slov vychází, nenajdeme. Tato čtení obvykle nemají podporu ani v žádném z šesti rukopisů, do nichž jsme nahlíželi. V jednom případě dokonce uvádí i zjevně chybné čtení namísto správného čtení v rukopise. Pravděpodobně zde přejímá čtení ze starší edice Mansiho. Ve většině případů uvádí od bazilejského rukopisu se odchylující čtení i edice Birkova. Protože jsme ale nemohli ověřit čtení v rukopisech (či rukopise), z nichž vychází on, nemůžeme zjistit, zda i u něj je tato odchylka způsobena přejímáním Mansiho čtení. Ve sporných případech jsme se rozhodli pro čtení podpořená rukopisy, do nichž jsme mohli nahlédnout.
Sacrosancta Basiliensis synodus, in spiritu sancto legittime congregata, universalem ecclesiam representans, universis viris ecclesiasticis, nobilibus et toti populo regni1 Bohemie, unitatem et pacem in Christo Ihesu domino nostro. Compulit nos caritas Christi egredi de terra nostra et de cognacione nostra, et venire ad locum, quem ostendit nobis dominus (Gn 12, 1) pro pace ecclesie et salute populi Christiani. Et quid mirum, si pro Christo in terra aliena peregrinari decrevimus, cum ipse deus noster pro nobis durissimam usque ad mortem crucis peregrinacionem pati dignatus sit? Si deus ita dilexit mundum, ut filium suum unigenitum daret (Ioh 3, 16), et nos merito ita ipsum diligere debemus, ut pro ovibus suis, si oporteat, animas nostras libenter exponamus. Quod quidem, quantum divina gracia nos inspiraverit, erga omnes prompto animo facere parati sumus; et ob hoc ex omni ecclesia2 ad sacrum generale concilium convenimus, ut expulsis de populo Christiano erroribus, sedatis bellis et extinctis viciorum illecebris, fidei unitas, animorum concordia et sanctorum morum disciplina ubique serventur, et ipsa mater ecclesia toto orbe terrarum diffusa in pace et unitate refloreat. Et quamquam plurima in hoc sacro concilio immineant, quibus necessario providendum est, nichil tamen ante oculos nostros tam sedulo versatur, quam ut vos in eadem unitate nobiscum coniungamini. Si sciretis, quanto affectu salutem et pacem vestram optamus, si corda nostra caritate erga vos ardencia intueremini, obmissis omnibus, sine mora huc properantes proiceretis vos in ulnas nostras, confidentes, quod a nobis, qui vos propter Christum ut nos ipsos amamus, requiem animabus vestris invenire possetis. Et forsan dissidium vestrum aliquamdiu in ecclesia deus permisit, ut per experigenciam cognoscentes, quanta mala ex divisione fraterna oriuntur, postea alter alterum perfeccius diligamus, et unitas, qua nichil inter homines reperitur melius, caucius deinceps custodiatur. Ihesus Christus oravit, ut non solum apostoli, sed omnes, qui per verbum eorum credituri erant, unum essent, sicut ipsi sunt unum,3 pater et filius (Ioh 17, 11‒20); et in hoc dixit cognosci discipulos suos, si dileccionem invicem haberent (Ioh 13, 55). Si cupimus Christo placere, si eius discipuli esse et videri volumus, laboremus pro viribus, ut unum simus, dileccionemque et concordiam, sicut Christi fideles decet, invicem habeamus. Ostendamus secundum primicias ecclesie, ut multitudinis credencium sit cor unum et anima una (Act 4, 32); sicut unus nobis est deus, una fides et unus baptismus, ita nos eiusdem patris filii simus unanimes, ut habitare unius moris nos dignos faciat in domo sua. Quam bonum et quam iocundum tunc erit, cum in eadem sancte matris domo concorditer habitabunt fratres in unum (Ps 132, 1)? Quanta leticia erit in celis, si vos, qui aliquamdiu a nobis divisi fuistis, iterum in unitate et caritate nobiscum reconciliemini? Ecce spiritus sanctus ex omni nacione congregat fratres, ut sicut ipse caritas est, ita in caritate vivant, et iuxta promissionem Christi omnem doceat4 veritate (Ioh 16, 13), que ad salutem est necessaria. Scimus quia noster celestis paterfamilias bonum fidei semen in terra seminaverat, sed venit inimicus homo, et superseminavit zizaniam (Mt 13, 24‒28). Putamus multum boni seminis adhuc superesse, nec radicem omnino aruisse; speramus terram adhuc esse ydoneam ad fructificandum in domo domini, dummodo superinfundatur ros spiritus sancti, qui illam fecundet et herbas noxias exurat. Credimus vobis molestum fore, tot strages, incendia, depopulaciones, et infinita mala conspicere, que ex huiusmodi dissidio cottidie contingunt, vosque optare pacem patrie ac quietem.5 Hiis nusquam melius provideri potest, quam in hoc sacro concilio, ubi universalis convenit ecclesia. Hic quidquid pertinet ad fidei veritatem, quidquid ad pacem et concordiam, quidquid ad vite puritatem et divinorum mandatorum observanciam, omni cum diligencia et libertate tractabitur. Licebit omnibus libere exponere, quidquid Christiane religioni expedire iudicaverint; licebit consulere et procurare remedia. Aderit plane spiritus sanctus, in cuius nomine congregata est hec sancta synodus. Ipse erit dux et rector concilii, perfecte illuminaturus corda omnium, ut viam ambulent veritatis et pacis. In ipso fiduciam habemus, quod si huc puro corde et bona intencione accesseritis, procul dubio leti et consolati in patriam redibitis, genti vestre pacem, quietem, graciamque dei et hominum vobiscum deferentes. Audimus, quod sepe conquesti estis, non esse vobis traditam, qualem voluissetis, liberam audienciam. Iam cessabit omnis querele occasio: ecce iam locus et facultas plene audiencie prebetur; iam invitamini; non coram paucis, sed universis audiemini, quantum libet. Audietis et nos. Ipse spiritus sanctus astabit medius iudex et arbiter, quid in ecclesia tenendum et agendum sit. Erimus simul in oracione perseverantes, et tamdiu ac tam ferventer suam pietatem ieiuniis, gemitibus, precibus, obsecracionibus ac sanctis operibus interpellabimus, usque quo ipse caritatis auctor et veritatis doctor corda universi populi illustrabit ad cognoscendam amplectendamque veritatis et unitatis semitam. Ob hoc potissime in ecclesia spiritus sanctus introduxit concilia, ut si qua circa fidem inter Christianos dissensio orta fuerit, omnibus in unum convenientibus per invocacionem nominis sui veritas evidenter appareat. Sepenumero in Christiana religione pullularunt errores, opiniones et scismata: sed interventu sanctorum conciliorum spiritus sanctus illa procul effugavit et penitus extinxit. Si veritatem fidei diligitis, si pacem optatis, si honor Christi vobis cure est, iam re ipsa ostendite, nullo umquam tempore nec loco efficacius et comodius, quam hic et modo ista omnia fieri possunt. Proinde vos ex toto corde et tota anima per ipsum spiritum sanctum hortamur, rogamus et obsecramus, ut postquam hostium ad tale et tantum bonum apertum videtis, ne differatis introire, et ad hoc sacrosanctum concilium in nomine Ihesu Christi confidenter accedere, ut unanimiter audiamus verbum hoc, quod spiritus sanctus in ecclesia dei facturus est. Et licet hunc locum securum et liberum omnibus venientibus statuerimus, ne tamen aliqua forsan occasione retrahi possitis, nos paratos offerimus plenum ac sufficientem salvumconductum veniendi, standi, et redeundi hiis, quos destinare volueritis, nomine universalis ecclesie concedere ac omnia facere, que pro cautela et securitate ipsorum expedire videbuntur. Rogamus autem, ut viros tales mittatis, super quos spiritus domini requiescere speretur: mites videlicet, timoratos, humiles corde, pacem optantes, et non que sua sunt querentes, sed que Ihesu Christi; qui nobis et vobis et toti populo Christiano hic pacem et in futuro seculo vitam eternam donare dignetur, qui vivit benedictus in secula amen.
Překlad moderní čeština
Svatosvatý basilejský koncil v souladu se zákonem shromážděný v Duchu svatém, reprezentující všeobecnou církev, všem mužům církve, urozeným a veškerému lidu Českého království jednotu a mír v Ježíši Kristu našem Pánu. Láska Kristova nás přiměla, abychom kvůli míru v církvi a spáse křesťanského lidu odešli z naší země a našeho rodiště na místo, které nám ukázal Pán. Co je na tom zvláštního, že jsme se rozhodli putovat do cizí země, když sám náš Bůh ráčil kvůli nám snášet strasti pouti až do strašlivé smrti? Miloval-li Bůh svět natolik, že dal svého jednorozeného Syna, právem Jej musíme my milovat tak, že kvůli Jeho ovcím, bude-li to třeba, rádi nasadíme životy. A takto jsme připraveni, nakolik nás inspirovala božská milost, ochotně jednat vůči všem. A proto jsme se z celé církve sešli na svatý všeobecný koncil, abychom v křesťanském lidu vymýtili omyly, utišili války, a zničili lákadla k neřestem a všude tak byla zachovávána jednota víry, svornost myslí a disciplína svatých mravů a matka církev rozprostřená po celém světě znovu rozkvetla v míru a jednotě. A ačkoliv je spousta věcí, které tento svatý koncil nutně bude muset řešit, přece není nic, co bychom tak neustále měli na zřeteli, jako to, abyste s námi byly spojeni v této jednotě. Kdybyste věděli, s jakou touhou si pro vás přejeme mír a spásu, kdybyste viděli naše srdce hořící láskou k vám, všeho byste zanechali a bez meškání byste sem pospíšili a vrhli se do našeho obětí s důvěrou, že se od nás, kteří vás kvůli Kristu milujeme jako sami sebe, můžete dočkat odpočinku pro vaše duše. Možná Bůh dopustil v církvi po nějaký čas vaše odloučení, abychom poznavše na vlastní kůži, jaká zla se rodí z roztržky mezi bratry, následně jeden druhého dokonaleji milovali a aby poté byla jednota, nad kterou není mezi lidmi nic lepšího, bedlivěji střežena. Ježíš Kristus se modlil, aby nejen apoštolové ale i všichni, kteří skrze jejich slovo měli uvěřit, byli jedno, tak jako jsou jedno Otec a Syn. A řekl, že jeho učedníci se poznají podle toho, že budou mít navzájem lásku. Chceme-li se líbit Kristu, chceme-li být Jeho učedníky a, aby to na nás bylo vidět, usilujme ze všech sil, abychom byli jedno a měli jsme navzájem lásku a zachovávali jednotu, jak se sluší na Kristovi věrné. Ukažme, že tak, jako na počátku církve, že je celé množství věřících jedné mysli a jednoho srdce. Tak jako máme jednoho Boha, jednu víru a jeden křest, tak buďme jednomyslnými syny téhož otce, aby nás jakožto bratry stejných mravů (unius moris) učinil hodnými bydlet v jeho domě. Jaké dobro a jaké blaho to bude, až budou bratři společně bydlet ve svornosti v domě téže svaté matky. Jaká radost bude v nebesích, když se s námi vy, kteří jste od nás byly po nějaký čas odděleni, znovu smíříte v jednotě a lásce. Hle, Duch svatý ze všech národů shromažďuje bratry, aby, tak jako on je láska, tak i oni žili v lásce a aby je podle Kristova slibu uvedl do celé pravdy, která je nutná ke spáse. Víme, že náš nebeský otec zasel do země dobré semeno víry, ale přišel nepřítel a nasel plevel. Myslíme si, že stále zbývá mnoho dobrého semena a že kořen úplně neuschnul. Věříme, že země je stále vhodná k plození pro dům Pána (ydoneam ad fructificandum in domo domini), když se zalije rosou Ducha svatého, která ji zúrodní a spálí škodlivé byliny. Věříme, že vám je nepříjemné vidět tolik krveprolití, tolik požárů, tolik pustošení a nesčetná zla, která se každodenně dějí kvůli této roztržce, a že si pro svou vlast přejete klid a mír. Tyto věci se nadají zařídit nikde lépe než na tomto svatém koncilu, kde se sešla všeobecná církev. Zde se bude se vší pečlivostí a svobodou jednat o všem, co se týká pravdy víry, míru a svornosti, čistoty života a zachovávání božských nařízení. Všichni budou moct svobodně vysvětlit, co soudí, že to prospěje křesťanské víře, zde se budeme moci radit a zjednávat nápravu. Zajisté bude přítomen Duch svatý, v jehož jménu je shromážděn tento svatý koncil. On sám bude vést a řídit koncil a dokonale osvětlí srdce všech, aby šli po cestě pravdy a míru. V něj skládáme důvěru, že když sem přijdete s čistým srdcem a dobrým úmyslem, nepochybně odejdete do vlasti veselí a utěšení a přinesete s sebou vašemu lidu mír, klid a milost božskou i lidskou. Slyšeli jsme, že jste si mnohokrát stěžovali, že se vám nedostalo svobodného slyšení, jaké byste chtěli. Nyní již zanikne jakákoliv příčina ke stížnostem: hle, již se vám poskytuje možnost plného slyšení. Již jste zváni. Budete vyslechnuti nikoliv od několika málo ale ode všech, tak dlouho, jak se vám zlíbí. Vyslechnete také nás. Sám Duch svatý bude stát uprostřed jako soudce, který rozhodne, čemu se má v církvi věřit (tenendum) a co se má konat. Společně budeme setrvávat v modlitbách a tak dlouho se budeme posty, vzdechy, prosbami, zapřísaháním a svatými skutky se budeme dovolávat Jeho milosti, až sám původce lásky a učitel pravdy osvítí srdce veškerého lidu, aby se dal na stezku pravdy a jednoty. Duch svatý ustanovil v církvi koncily především proto, aby se, když mezi křesťany vznikne nějaký spor ohledně víry, všichni sešli na jedno místo a skrze vzývání jeho jména se zjevně ukázala pravda. Často v křesťanském náboženství vyrašily omyly, různé názory a schizmata, ale prostřednictvím svatých koncilů to všechno Duch svatý daleko zahnal a úplně zničil. Milujete-li pravdu víry, přejete-li si mír, leží-li vám na srdci Kristova čest, ukažte to skutkem. V žádném čase ani na žádném místě toto všechno nelze učinit snáze ani účinněji než tady a teď. Proto Vás z celého srdce a celé duše skrze Ducha svatého povzbuzujeme, prosíme a zapřísaháme, abyste, když, vidíte dveře otevřené k takovému a tak velikému dobru, neotáleli vstoupit a s důvěrou přijít ve jménu Ježíše Krista na tento svatosvatý koncil, abychom svorně vyslechli to slovo, které Duch svatý pronese v církvi Boží. A ačkoliv jsme rozhodli, že toto všichni, kteří přijdou na toto místo, zde mají být v bezpečí a svobodní, přece, abyste nemohli být z nějaké příčiny odrazeni, jsme připraveni udělit jménem všeobecné církve plný a dostatečný průvodní list na příchod, pobyt zde a návrat těm, které budete chtít vyslat, a udělat vše, co se bude jevit vhodné pro jejich ochranu a bezpečnost. Prosíme ale, abyste poslali takové muže, u kterých lze očekávat, že na nich spočine Duch svatý, totiž mírné, bohabojné, pokorného srdce, přející si mír a kteří nehledají, co je jejich, ale co je Ježíše Krista. Ten ať nám i vám a celému křesťanskému lidu ráčí dát zde mír a v budoucím životě věčný a který požehnaný žije navěky. Amen.